FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«

318) Hodiny10. 10. 2002

Dotaz: Jak vzniklo slovo magnet? A něco o hodinách-máme mít referát!!! (Karolina Potocká)

Odpověď: Milá Karolíno, slovo magnet je odvozeno z názvu mesta Magnézia (ležícího ve strední Asii), kde byl poprvé objeven magnetid (látka pritahující železné predmety). Nejstarší zmínka o využití zemského magnetismu je patrne z roku 2637 pr.n.l., kdy pri pronásledování neprítele užil magnetku cínský císar Huang-Ti. První systematické pokusy s magnety a zmagnetovaným železem provádel kolem roku 1600 renesancní ucenec William Gilbert z Colchesteru .
Na následujících stránkách si mužete precíst "neco" o hodinách, doufám, že tam najdete vhodné informace pro váš referát: http://www.quido.cz/objevy/hodiny.htm. Na webu najdete ale spoustu dalších clánku, stací do vyhledávace napsat heslo hodiny a vybrat si.
(M.Urbanová)   >>>  

319) Nasákavost papíru04. 10. 2002

Dotaz: Prosím o vysvětlení podstaty fyzikální zkoušky papíru - zkouška nasákavosti. (Zkouška Cobb - jednotky, postup). (Pavel Popovič)

Odpověď: Fyzikální podstata je jednoduchá - kapilární síly působící na kapalinu vzlínající v úzkých mezerách mezi vlákny celulózy tvořícími papír. Projeví se samozřejmě vliv povrchu (mechanický - hladkost, i příp. chemický při impregnaci) vláken i vliv dalších přísad v papíru, povrchová úprava apod. Vlastní zkouška je technologickou záležitostí a je lépe ji hledat přímo v oblasti papírenského průmyslu.
(J.Obdržálek)   >>>  

320) Jak vypadá Slunce při západu?04. 10. 2002

Dotaz: Zajímalo by mne, proč se Slunce při západu a východu jeví daleko větší než v poledne. (František Vařacha)

Odpověď: Pokud vím, uplatní se při tom několik jevů. Je-li Slunce velmi nízko, může se projevit lom v hustším ovzduší, které jeho viděnou podobu deformuje. Hlavně je to však tím, že na obzoru má lidské oko zpravidla objekty povědomých velikostí, se kterými může Slunce srovnávat, zatímco je-li Slunce vysoko, jakákoli taková možnost chybí a Slunce je na obloze "samo". A pro úplnost, četl jsem i o fyziologickém efektu, plynoucím z neobvyklé polohy hlavy při pozorování.
(J.Obdržálek)   >>>  

321) Zajímavosti o laseru03. 10. 2002

Dotaz: Na Vašich stránkách jsem se dočetl o Laserové pinsetě. Mohli byste mi, prosím, přesněji napsat, co to je a jak to funguje? (Ensy)

Odpověď: Nejlepší bude, když se podíváte web. Najdete tam spoustu zajímavých clánku. Napr. http://www.hyperlink.cz/tks/laser.htm, http://www.quido.cz/objevy/laser.a.htm, http://www.laser-centrum.cz/,... Prectete si také jeden ze starších dotazu: Využití laseru (viz. níže).
(M.Urbanová)   >>>  

322) Ochlazování těles03. 10. 2002

Dotaz: Zajímalo by mne, zda lze ochlazovat tělesa jinka než pomocí Joule-Thompsonova efektu. Samozřejmě lze použít například skupenské teplo fázové přeměny, ale to je jen krátkodobá záležitost a nelze takto trvaleji udržet sníženou teplotu. Jak například fungují malé chladničky určené pro osobní automobily napájené z autobaterie. (Rostislav Dudek)

Odpověď: Tyto lednicky pracují na principu Peltierova jevu. Pri pruchodu elektrického proudu rozhraním dvou vodicu proudu nejsou obecne rovnovážné teploty vodicu stejné: jeden se ochlazuje a druhý se zahrívá (NENÍ to Joulovo teplo). Jiný zpusob chlazení užívá expanze plynu, který je pritom nucen konat práci; pritom se ochlazuje KAŽDÝ plyn, nejen neideální, jako pri Joulove-Thomsonove jevu.
Mužete se podívat i na stránku: http://www.ereferaty.cz/index.asp?c=view&ID=1018, kde se dozvíte další zajímavosti o chlazení. (JO - 3.10.2002)

Bežne se používá v chladnickách a mraznickách adiabatická expanze, plyn se stlací a pri rychlé expanzi dojde k ochlazení, pak se plyn znova stlací, v chladici se opet teplota sníží a další expanzí se to zase chladí a tak to jde dokola. Proto každá chladnicka víc tepla do kuchyne dodává, než ubírá zevnitr.
Jeden z dalších zpusobu je využití Peltierova efektu: pri pruchodu proudu obvodem spájeným ze dvou ruzných kovu (príp. polovodicu) vzniká mezi obema spájenými místy teplotní rozdíl. Jde o brácený jev k termoelektrickému. To se dnes prakticky využívá k chlazení menších objemu. (MR - 7.10.2002)

(J.Obdržálek, M.Rojko)   >>>