Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
324) Neptuniová řada
03. 10. 2002
Dotaz: Dobrý den, dnes jsem dostal od své studentky dotaz, proč se rozpadová řada nazývá neptuniová, když začíná plutoniem?
Máme tady s kolegy dvě hypotézy, proč tomu tak je:
1) Protože název řady se volí podle prvku, který má v řadě největší poločas rozpadu?
2) Protože neptunium bylo objeveno v roce 1940, americium také v roce 1940 a plutonium 1944. Za války probíhal intenzivní vývoj v této oblasti a pokud třeba bylo neptunium objeveno hned začátkem roku 1940, mohl se začít užívat název neptuniová řada. Teprve potom bylo třeba objeveno Americium a název se již ponechal?
Je některý z těchto našich názorů správný nebo ne? Budu dál hledat informace, ale byl bych rád, kdyby jste mi mohli pomoci. (Vlastimil Havránek)
Odpověď: Pane kolego, potrebujete odpověď obratem a já to z fleku nevím. Otázka je samozřejme spíše historická než fyzikální, pro vznik názvu je většinou důležitější historický kontext a náhoda než logika věci.
Izotop, kterým řada začíná, je trochu vágně definovaný pojem - skutečně neptunium bylo objeveno dříve a po prozkoumání jeho rozpadových produktů bylo jasné, že se hodí jako další řada, i když neptunium není normálně v přírodě. Pu bylo objeveno později, snad na jaře 41, což může být skutečně důvodem k názvu neptuniová řada. Jinak když se objevují nové transuranové elementy, pak by se měly řady natahovat směrem k nim. Myslím si, že rozpadové řady je vhodné vnímat pouze jako ilustraci prostého faktu, že alfa-rozpad mění počet nukleonů o 4 a že beta a gama rozpad počet nukleonů nemění. To ostatní jsou pak konkretní vlastnosti jednotlivých izotopů, historie atd. Mimochodem zdá se mi to jako ideální téma na projekt, máte-li přijatelný přístup na www, jsou o tom mraky článků a dotyčná studentka by to mohla vysledovat sama a všem nám vysvětlit. Klíčová slova jsou "decay chain", "decay series", "transuranium elements", ...
Dotaz: Potřebuji nějakou definici, či vysvětlení pro pojmy: stín,polostín, optika,
zdroj světla. (TEREZA NOVAKOVA)
Odpověď: Milá
Terezo, optika je část fyziky, která zkoumá
podstatu světla a zákonitosti světelných jevů. Má dlouhou
historii a je vedle mechaniky jedním z nejstarších oborů
fyziky. To souvisí s tím, že člověk získává zrakem více
než 80% informací o světě. Zdroj světla je optický zářič, který
emituje viditelné záření - je to např. svíčka, žárovka,
Slunce apod. Stín je místo, kam nedopadá přímé světlo.
Nemusí tam být ale úplná tma (ve stínu stromu si můžeme
číst knihu). Polostín: když se na nějakém stínítku
protnou stíny dvou světelných zdrojů, pak nejtmavější
místo se nazývá plný stín a okolo jsou polostíny. Můžete
si vyzkoušet pokus se dvěma svíčkami umístěnými kousek od
sebe (např. na nějaké podložce) a papírem jako stínítkem.
Vzájemným posouváním papíru a svíček dostanete nejdřív
dva stíny, pri dalším posouvání se stíny protnou - vznikne
jeden plný stín a dva polostíny, a nakonec oba stíny splynou
v jeden stín).
Dotaz: Pyramida je považová za akumulátor na výrobu univerzální energie. Ohnisko pyramidy,
kde dochází k největší kumulaci univerzální energie je považována 1/3 její výšky.
Chystám si zhotovit zlatou pyramidu, ale mám stále několik nevyřešených otázek a to jsou:
1.Je pravda, že k největší kumulaci energie dochází v 1/3 její výšky?
2.Jakým způsobem ovlivní šířka a druh materiálu plátu stěny pyramidy částice, které přes ní prochází?
3.Jakou mám zvolit šířku plátu(zlato), aby vydržela pád z cca 50cm a nepoškodila se?
(Jan Achac)
Odpověď: Vážený
pane, obávám se, že z hlediska svého fyzikálního pohledu na
svět nevím, co znamená Vaše univerzální energie, jaké jsou
její projevy, jak ji získávat a koncentrovat, a tak Vám
nemohu ani trochu poradit, jak stavět onu pyramidu.
Pokud jste si o věci někde četl nebo jste někde něco
slyšel, hledejte odpovědi u autorů. Při té příležitosti
se starejte o odpovědi na otázku, jak se dají projevy oné
univerzální energie prokazatelně pozorovat a uvést do
souvislosti s ostatním věděním lidstva, které je ověřené
a funguje v mnoha podobách v každodenním životě.
Dotaz: Rád bych se zeptal, který proud je makroskopický a který mikroskopický a proč?
(Petr Besta)
Odpověď: Nevím,
v jakém kontextu je užit "mikroskopický proud", ale
odpověď podle analogie by zněla asi takto: elektrický proud
je vytvořen (mechanickým) pohybem elektrického náboje. Proto
vztah "makroskopický proud" vs. "mikroskopický
proud" by měl být jako "makroskopický pohyb"
vs. "mikroskopický pohyb". U makroskopického
předpokládáme "uspořádanost", takže takový pohyb
vidíme i navenek. Mikroskopickým pohybem nazýváme zpravidla
víceméně chaotický pohyb velmi malých částic, typicky
molekul. Takový pohyb ovšem jako celek neuvidíme (střední
hodnota vektoru rychlosti je nulová), ale projeví se nám jako
(zvýšená) teplota předmětu (střední hodnota velikosti
vektoru rychlosti, případně kvadrátu rychlosti, je
nenulová).
V tomto smyslu by bylo možno nazvat mikroskopickými proudy
např. vířivé proudy. V oblasti elektromagnetického pole je
analogií např. rovnovážné tepelné záření
("záření černého tělesa"). Makroskopicky je
homogenní a isotropní (tj. stejné ve všech bodech i ve všech
směrech) a nemůžeme ho tedy popsat makroskopickými
vektorovými veličinami E, D, H, B; jejich střední hodnota je
nulová. Ovšem jejich čtverce, a rovněž hustota energie
1/2(E.D + H.B) jsou nenulové.
