Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
325) Stín, ...
02. 10. 2002
Dotaz: Potřebuji nějakou definici, či vysvětlení pro pojmy: stín,polostín, optika,
zdroj světla. (TEREZA NOVAKOVA)
Odpověď: Milá
Terezo, optika je část fyziky, která zkoumá
podstatu světla a zákonitosti světelných jevů. Má dlouhou
historii a je vedle mechaniky jedním z nejstarších oborů
fyziky. To souvisí s tím, že člověk získává zrakem více
než 80% informací o světě. Zdroj světla je optický zářič, který
emituje viditelné záření - je to např. svíčka, žárovka,
Slunce apod. Stín je místo, kam nedopadá přímé světlo.
Nemusí tam být ale úplná tma (ve stínu stromu si můžeme
číst knihu). Polostín: když se na nějakém stínítku
protnou stíny dvou světelných zdrojů, pak nejtmavější
místo se nazývá plný stín a okolo jsou polostíny. Můžete
si vyzkoušet pokus se dvěma svíčkami umístěnými kousek od
sebe (např. na nějaké podložce) a papírem jako stínítkem.
Vzájemným posouváním papíru a svíček dostanete nejdřív
dva stíny, pri dalším posouvání se stíny protnou - vznikne
jeden plný stín a dva polostíny, a nakonec oba stíny splynou
v jeden stín).
Dotaz: Pyramida je považová za akumulátor na výrobu univerzální energie. Ohnisko pyramidy,
kde dochází k největší kumulaci univerzální energie je považována 1/3 její výšky.
Chystám si zhotovit zlatou pyramidu, ale mám stále několik nevyřešených otázek a to jsou:
1.Je pravda, že k největší kumulaci energie dochází v 1/3 její výšky?
2.Jakým způsobem ovlivní šířka a druh materiálu plátu stěny pyramidy částice, které přes ní prochází?
3.Jakou mám zvolit šířku plátu(zlato), aby vydržela pád z cca 50cm a nepoškodila se?
(Jan Achac)
Odpověď: Vážený
pane, obávám se, že z hlediska svého fyzikálního pohledu na
svět nevím, co znamená Vaše univerzální energie, jaké jsou
její projevy, jak ji získávat a koncentrovat, a tak Vám
nemohu ani trochu poradit, jak stavět onu pyramidu.
Pokud jste si o věci někde četl nebo jste někde něco
slyšel, hledejte odpovědi u autorů. Při té příležitosti
se starejte o odpovědi na otázku, jak se dají projevy oné
univerzální energie prokazatelně pozorovat a uvést do
souvislosti s ostatním věděním lidstva, které je ověřené
a funguje v mnoha podobách v každodenním životě.
Dotaz: Rád bych se zeptal, který proud je makroskopický a který mikroskopický a proč?
(Petr Besta)
Odpověď: Nevím,
v jakém kontextu je užit "mikroskopický proud", ale
odpověď podle analogie by zněla asi takto: elektrický proud
je vytvořen (mechanickým) pohybem elektrického náboje. Proto
vztah "makroskopický proud" vs. "mikroskopický
proud" by měl být jako "makroskopický pohyb"
vs. "mikroskopický pohyb". U makroskopického
předpokládáme "uspořádanost", takže takový pohyb
vidíme i navenek. Mikroskopickým pohybem nazýváme zpravidla
víceméně chaotický pohyb velmi malých částic, typicky
molekul. Takový pohyb ovšem jako celek neuvidíme (střední
hodnota vektoru rychlosti je nulová), ale projeví se nám jako
(zvýšená) teplota předmětu (střední hodnota velikosti
vektoru rychlosti, případně kvadrátu rychlosti, je
nenulová).
V tomto smyslu by bylo možno nazvat mikroskopickými proudy
např. vířivé proudy. V oblasti elektromagnetického pole je
analogií např. rovnovážné tepelné záření
("záření černého tělesa"). Makroskopicky je
homogenní a isotropní (tj. stejné ve všech bodech i ve všech
směrech) a nemůžeme ho tedy popsat makroskopickými
vektorovými veličinami E, D, H, B; jejich střední hodnota je
nulová. Ovšem jejich čtverce, a rovněž hustota energie
1/2(E.D + H.B) jsou nenulové.
Dotaz: Kdy je na moři odliv a kdy příliv? O kolik metrů může stoupnout hladina vody u
pobřeží? (Libor)
Odpověď: Milý Libore, na internetu najdete spoustu zajímavých článků
o přílivu a odlivu, stačí do vyhledávače zadat dané heslo
a pak si už jen vybírat. Z česky psaných je to např. http://moon.astronomy.cz/librace.htm, http://pes.eunet.cz/veda/clanky/2617_0_0_0.html, http://utf.mff.cuni.cz/vyuka/OFY016/F2000/capkova.html.
Pokud potřebujete nějaké informace v angličtině použijte
heslo "tide". Vysvětlení příčiny přílivu a
odlivu je patrné i z následujícíiho obrázku. (vlevo - síly
ovlivňující slapové jevy přílivu, vpravo - půsovení
slapových jevů - příliv pri Z (zenitu) a N (nadiru), odliv
při D). Přílivová síla se stanoví z rozdílu přitažlivé
a odstředivé síly.
Místa s největšími
přílivy: Záliv Fundy (Kanada) 19,6 metrů, ústí řeky
Gallegos (Argentína) 18 metrů, Frobisher Bay (Baffinův ostrov)
17,4 metrů, ústí řeky Severn (Anglie) 16,3 metrů, Granville
(Francie) 14,7 metrů. Pokud Vám tyto informace nebudou stačit,
dejte mi vědet.
