Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
326) "Tajemství" pyramidy
04. 09. 2002
Dotaz: Pyramida je považová za akumulátor na výrobu univerzální energie. Ohnisko pyramidy,
kde dochází k největší kumulaci univerzální energie je považována 1/3 její výšky.
Chystám si zhotovit zlatou pyramidu, ale mám stále několik nevyřešených otázek a to jsou:
1.Je pravda, že k největší kumulaci energie dochází v 1/3 její výšky?
2.Jakým způsobem ovlivní šířka a druh materiálu plátu stěny pyramidy částice, které přes ní prochází?
3.Jakou mám zvolit šířku plátu(zlato), aby vydržela pád z cca 50cm a nepoškodila se?
(Jan Achac)
Odpověď: Vážený
pane, obávám se, že z hlediska svého fyzikálního pohledu na
svět nevím, co znamená Vaše univerzální energie, jaké jsou
její projevy, jak ji získávat a koncentrovat, a tak Vám
nemohu ani trochu poradit, jak stavět onu pyramidu.
Pokud jste si o věci někde četl nebo jste někde něco
slyšel, hledejte odpovědi u autorů. Při té příležitosti
se starejte o odpovědi na otázku, jak se dají projevy oné
univerzální energie prokazatelně pozorovat a uvést do
souvislosti s ostatním věděním lidstva, které je ověřené
a funguje v mnoha podobách v každodenním životě.
Dotaz: Rád bych se zeptal, který proud je makroskopický a který mikroskopický a proč?
(Petr Besta)
Odpověď: Nevím,
v jakém kontextu je užit "mikroskopický proud", ale
odpověď podle analogie by zněla asi takto: elektrický proud
je vytvořen (mechanickým) pohybem elektrického náboje. Proto
vztah "makroskopický proud" vs. "mikroskopický
proud" by měl být jako "makroskopický pohyb"
vs. "mikroskopický pohyb". U makroskopického
předpokládáme "uspořádanost", takže takový pohyb
vidíme i navenek. Mikroskopickým pohybem nazýváme zpravidla
víceméně chaotický pohyb velmi malých částic, typicky
molekul. Takový pohyb ovšem jako celek neuvidíme (střední
hodnota vektoru rychlosti je nulová), ale projeví se nám jako
(zvýšená) teplota předmětu (střední hodnota velikosti
vektoru rychlosti, případně kvadrátu rychlosti, je
nenulová).
V tomto smyslu by bylo možno nazvat mikroskopickými proudy
např. vířivé proudy. V oblasti elektromagnetického pole je
analogií např. rovnovážné tepelné záření
("záření černého tělesa"). Makroskopicky je
homogenní a isotropní (tj. stejné ve všech bodech i ve všech
směrech) a nemůžeme ho tedy popsat makroskopickými
vektorovými veličinami E, D, H, B; jejich střední hodnota je
nulová. Ovšem jejich čtverce, a rovněž hustota energie
1/2(E.D + H.B) jsou nenulové.
Dotaz: Kdy je na moři odliv a kdy příliv? O kolik metrů může stoupnout hladina vody u
pobřeží? (Libor)
Odpověď: Milý Libore, na internetu najdete spoustu zajímavých článků
o přílivu a odlivu, stačí do vyhledávače zadat dané heslo
a pak si už jen vybírat. Z česky psaných je to např. http://moon.astronomy.cz/librace.htm, http://pes.eunet.cz/veda/clanky/2617_0_0_0.html, http://utf.mff.cuni.cz/vyuka/OFY016/F2000/capkova.html.
Pokud potřebujete nějaké informace v angličtině použijte
heslo "tide". Vysvětlení příčiny přílivu a
odlivu je patrné i z následujícíiho obrázku. (vlevo - síly
ovlivňující slapové jevy přílivu, vpravo - půsovení
slapových jevů - příliv pri Z (zenitu) a N (nadiru), odliv
při D). Přílivová síla se stanoví z rozdílu přitažlivé
a odstředivé síly.
Místa s největšími
přílivy: Záliv Fundy (Kanada) 19,6 metrů, ústí řeky
Gallegos (Argentína) 18 metrů, Frobisher Bay (Baffinův ostrov)
17,4 metrů, ústí řeky Severn (Anglie) 16,3 metrů, Granville
(Francie) 14,7 metrů. Pokud Vám tyto informace nebudou stačit,
dejte mi vědet.
Dotaz: Jak daleko má být vysoké napětí daleko od panelového domu? Škodí vysoké napětí organismu člověka? (Petra Bláhová)
Odpověď: 1. To je problém konstruktivně-technický, nikoli fyzikální.
Záleží především na tom, o jak vysoké napětí jde.
Vzdálenosti jsou upraveny technickými normami hlavně proto,
aby např. při vichřici a nehodě nemohlo snadno dojít k
sekundárním ±kodám.
2. Přímý dotek může člověku ublížit různým způsobem:
proud srdcem může narušit pravidelné tepy (anebo naopak
obnovit při arytmii formou šoku!), proud protékající tkání
ji poškozuje hlavně elektrolýzou. Samotné elektrické pole
(nehrozí-li v bezpúrostřední blízkosti přeskok jiskry) by
nemělo být nijak škodlivé - alespoň nevím, že by byl
škodlivý vliv prokázán, i když jistě je to ve středu
zájmu různých organizací (Zelení apod.) (JO - 26.7.2002)
Ohlas
čtenářů: (od Ondřeje Hájka ondrej@hajek.net): V extrémních případech neplatí
"bezpečnost" vysokého napětí. Stříidavé pole
vyvolává elektromagnetickou indukci, v jejímž důsledku
může vzniknout spád potenciálu - jev nebezpečný při
indukci mj. do zemského povrchu. Z dřívějších dob jsou
známy i případy úmrtí koňů pod vedením VVN. V extrémně
malé vzdálenosti od vedení je smrtelně nebezpečná i
samotná indukce do těla (pokud tělo není rovnoběžné s
vedením). Takže nejde pouze o nebezpečí přímého dotyku
nebo konstrukční bezpečnost.
