Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
34) Měsíc v perigeu
21. 01. 2009
Dotaz: Protože se zabývám focením, chtěla jsem se zeptat, jak určím kdy je
měsíc nejblíž Zemi - tudíž bude se jevit jako "větší". Díky za
odpověď. M. (Marcela)
Odpověď: Měsíc se k Zemi pravidelně příbližuje (nejblíže je 356 410 km, v tzv. perigeu) a zase vzdaluje (až na 406 697 km, v tzv. apogeu). Perioda od jednoho perigea k následujícímu je zhruba 27 dní a 13 hodin (neboli tzv. anomalistický měsíc). Pak nám již stačí jenom vypátrat, kdy bylo v nedávné minulosti perigeum a přičtením anomalistického měsíce snadno určíme ta další. V lednu 2009 se měsíc nacházel v perigeu v sobotu 10. ledna 2009 okolo 12h.
Fotografie Měsíce v perihelu (nejblíže k Zemi) a apogeu (nejdále).
Rozdíl úhlové velikosti je jasně zřetelný. Zdroj: NASA
Dotaz: ráda bych věděla jaká je možná příčina zemětřesení v
Čechách,které se tu zaznamenalo?co může zemětřesení způsobovat,krom
případné sopky?Děkuji. (šárka langová)
Odpověď: Západní Čechy jsou charakterizované doznívající sopečnou aktivitou, která se projevuje např. existencí minerálních pramenů. Tato doznívající aktivita s sebou nese výrazné změny napěťových poměrů v Zemské kůře. Toto napětí je nutné nějak uvolňovat. V oblasti Nového Kostela je tzv. tektonický zlom, nebo-li styčná plocha mezi dvěma horninovými bloky. Tyto bloky jsou normálně do sebe zakleslé, nepohybují se. Jednou za čas (v západních Čechách 4-8 let, v oblasti Sumatry stovky let), se začnou bloky po sobě rapidně posunovat, aby tak uvolnily nahromaděné napětí. To vyvolává vznik zemětřesných vln, které se pohybují velkou rychlostí k povrchu. Naštěstí se v Západních Čechách hromaděné napětí uvolňuje relativně často a postupně ve formě tzv. zemětřesných rojů a ne za až tak dlouhé období a najednou jako v případě např. Sumatry. Proto se maximální možné magnitudo v západních Čechách odhaduje na zhruba 5.
A nyní k vašemu dotazu, co ještě může způsobovat zemětřesení. Obecně je to cokoli, co dokáže vybudit zemětřesné vlny, čili např. sesuvy v dolech, sesuvy půdy, řízené odpaly v dolech apod. Tyto zdroje ale nemají (pokud jsou dostatečně daleko) ani zdaleka takový potenciál, jako zemětřesení.
Dotaz: Jak lze ve stavu beztíže něco zvážit? (Josef Cabrnoch)
Odpověď: Když těleso vážíme, zjišťujeme jeho hmotnost. A hmotnost se neprojevuje pouze gravitačním působením, ale třeba i při urychlování tělesa (těžší těleso se hůře urychluje - potřebujeme na to například větší sílu). Návod, jak něco zvážit třeba na oběžné dráze je tedy takovýto: kopni do tělesa (působ na něj určitou silou po určitou dobu) a pozoruj, jak moc se těleso urychlilo. Čím rychleji se nyní pohybuje, tím bylo lehčí (a lze to i velmi přesně dopočítat).
Dotaz: Dobrý den, jak vzniká duha víme, ale není nám jasné, proč má tvar
oblouku. Je poloměr tohoto oblouku vždy stejný? Děkuji předem za odpověď (Lucie Zárubová)
Odpověď: Duha je optický jev, který se skládá ze světla různých barev přicházejících do oka (či jiného čidla) z různých směrů v důsledku odrazu slunečního světla na kapičkách deště. Aby došlo k těm "správným" (duhu tvořícím) odrazům, je třeba, aby se kapičky deště nacházely zhruba 42° (resp. okolo 50° pro sekundární duhu) odkloněny od osy Slunce-pozorovatel. Tuto podmínku splňuje kružnice (tedy přesněji hranice prostorového úhlu) se středem na ose Slunce-pozorovatel, na opačné straně, od pozorovatele, než je Slunce. Z letadla, vysoké věže, ... by tedy bylo možné pozorovat duhu jako kružnici (přesněji mezikruží) s rozměrem zhruba 85 úhlových stupňů (2x 42°).
Dotaz: Dobry den, rád bych se zeptal jakym způsobem (jak přesně) se meří vysoké
teploty. Třeba teploty na Slunci. (Jiří Orsava)
Odpověď: Vysoké teploty se pravidelně měří tím, že se zkoumá emitované záření.
Každé těleso o libovolné teplotě T > 0 K je - pokud je v rovnováze - obklopeno elektromagnetickým zářením s intenzitou a frekvenční strukturou odpovídající příslušné teplotě. Speciálním případem je tzv. černé těleso, které neselektivně pohlcuje veškeré záření, které na něj
dopadne, a rovněž neselektivně vyzařuje; frekvenční rozklad jeho záření byl jeden z důvodů k objevu a zavedení kvantové fyziky, jak asi víte z historie. Frekvenční hustota záření černého tělesa je dána Planckovým
vyzařovacím zákonem. V něj je teplota tělesa jako parametr, a je tedy v principu snadné určit tuto teplotu porovnáním se známým rozložením.
Reálná situace je komplikovanější tím, že nemusí jít o černé těleso, a taky nemusí být v rovnováze. Na druhou stranu je vždy nutno také uvážit, do jaké míry je reálné vyžadovat existenci a znalost "přesné teploty", a to zejména nejde-li o rovnovážný stav. Striktně vzato, je teplota stejně definována jen pro těleso v rovnováze. (Máma měřící teplotu nemocného děcka musí taky počkat, až kulička teploměru bude v rovnovážném stavu s tělem pacienta, jinak - bez rovnováhy - nemá údaj
smysl.)
