FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«

331) Relativita26. 07. 2002

Dotaz: Mám dotaz, týkající se teorie relativity. Tento případ se často na přednáškách/učebnicích zmiňuje a je bez vysvětlení brán jako "fakt", přičemž mě to stále není jasné. Představme si člověka, který stojí vedle kolejí, po kterých jede vlak rychlostí blížící se rychlosti světla V tom vlaku je zdroj světla. V okamžiku, kdy zdroj světla míjí pozorovatele, se pozorovatel přemístí za vlak a pozoruje zdroj světla v posledním vagónu, který se zrovna rozsvítil. Uvidí tento pozorovatel světlo? A uvidí ho, v případě, že se vlak bude pohybovat rychlostí světla? Proč neplatí princip skládání rychlostí? Světlo je přece "jenom vlnění"? Pro něj to neplatí? Světlo se "prý" pohybuje stále rychlosti c a nic se rychleji pohybovat nemůže... Ani když se ty dvě soustavy navzájem pohybují? (Vladimir Busek)

Odpověď: Milý Vladimíre, světlo má ve vakuu vždycky tutéž rychlost, ať ho vytvoří cokoli (zdroj stojící anebo letící libovolnou podsvětelnou rychlostí) a ať ji měříš v kterékoliv inerciální soustavě. To ber NIKOLI jako (podivný) důsledek speciální teorie relativity, ALE jako experimentální fakt - tedy něco, s čím se musí jakákoliv teorie vyrovnat, má-li být pravdivá. Světlo má prostě stejnou rychlost, ať je ze Slunce, z hvěz nebo z pozemských zdrojů, ať ho měříš ráno nebo večer, ačkoliv se ráno pohybujeme spolu s otáčející se Zemí na rovníku rychlostí 40 000 km za 24 hodin (spočti si číselně, kolik to je v m/s, člověk by to nevěřil! rychleji než zvuk) a navečer stejnou rychlostí opačným směrem, na jaře jako na podzim, ačkoliv rychlost Země na dráze kolem Slunce je 2.pí.150 000 000 km za 1 rok (a to je bezmála úctyhodných 30 km/s !). Tohle musí vysvětlit každá teorie, která chce popisovat jevy v blízkosti rychlosti světla. No a Lorentzovy vzorce pro transformaci - přechod z jedné soustavy do druhé - to umějí. Galileiho jednodušší vzorce nikoli.
Z tohoto experimentálního faktu je vidět, že skládání rychlostí nemůže být (při těchto rychlostech) popsáno sčítáním, ale jinak. V Galileově transformaci (GT) se rychlosti sčítají a čas v každé soustavě "tiká" stejně rychle: co je současné v jednom systému, je současné i v jiném. O soumístnosti to neplatí - co je soumístné v jedoucím vlaku (např. že si na tomtéž místě objednám kávu, dostanu, vypiju a zaplatím), není soumístné vůči Zemi (je to na různých místech zemského povrchu, třeba v různých městech). Současnost je v GT invariantní, soumístnost nikoli. V Lorentzově transformaci (LT) není invariantní ani soumístnost, ani současnost. Co je ale invariantní, je "čtyřinterval":
 ds . ds = dx . dx + dy . dy + dz . dz - c.dt . c. dt ,
tedy čtverec vzdálenosti dvou událostí, zmenšený o čtverec vzdálenosti, kterou by světlo uletělo za dobu, která mezi událostmi uplynula. Podrobný výklad z obrázky a fotografiemi, na úrovni srozumitelné na střední škole je např. v učebnici FYZIKA (Halliday, Resnick, Walker, např. PROMETHEUS, 2001), ve čtvrtém dílu - celá kapitola 38 Relativita.
(J.Obdržálek)   >>>  

332) Pohyb pólů24. 07. 2002

Dotaz: Dokáže súčasná veda vysvetliť ako vzniká posuv pólov, precesný pohyb a prepólovanie? (jaroslav)

Odpověď: To je několik otázek dohromady, ale s každou z nich si dovedeme celkem uspokojivě poradit, až na jistý drobeček, který zmíním nakonec.
1) Posuvem pólů zřejmě myslíte posuv magnetických pólů vůči zemské ose (= ose, kolem Země rotuje). Tady je hlavní problém, že nevíme jednoznačně, jakým mechanismem vzniká magnetické pole Země. 1a) Má se zato, že hlavní přínos mají proudící žhavé (tekuté a vodivé) části uvnitř Země. V magnetohydrodynamice se odvozují okolnosti, za kterých se počáteční magnetické pole ve vodivé kapalině "strhává" s ní, jako by v ní zamrzlo. Ovšem o tom, jak a proč v hloubce pod námi proudí ty žhavé masy, je nesnadné něco přímo zjistit. 1b) Ví se, že sice je jádro Země železné (a niklové), ale že toto není příčinou zemského magnetismu. Železo je totiž v jádře při teplotách mnohem vyšších než Curieova teplota, čili nemůže být feromagnetické. 1c) Svůj podíl na magnetickém poli Země mají i v podstatě stálé elektrické toky v ovzduší způsobované bouřkami.
Na druhou stranu dovedeme velice přesně sledovat magnetické pole Země v její minulosti zkoumáním vyvřelých hornin, ve kterých "zatuhlo" pole během chladnutí přes Curieovu teplotu. Víme tedy o tom, že se Země v historii přemagnetovává, a to celkem hbitě - v průměru za 1 milion let (tj. někdy za 100 000, někdy za 10 000 000). To ovšem neznamená, že by magnetické pole přitom vymizelo, ani že by např. severní pól (v našem pojetí) putoval z jednoho zeměpisného pólu po poledníku přes rovník na druhý zeměpisný pól. On totiž sice vymizí (přechodně) dipólový magnetický moment, ale vyšší (kvadrupólové, oktupólové) mohou zůstat, a to i dosti veliké. Navenek se to jeví tedy tak, jako by na Zemi bylo víc severních (i jižních) pólů na různých místech. Zemskému magnetismu se věnují samostatné publikace, ale je dost hezky diskutována i ilustrována v učebnici FYZIKA (Halliday, Resenick, Walker; vydal Prometheus 2001) v kap. 29.2 (str. 747) a zejména 32.3 - Zemský magnetismus (str. 835-6)
2) Precesní pohyb nesouvisí s magnetismem, ale s tím, že Země je setrvačník, který se pohybuje v gravitačním poli Slunce. Toto lze spočítat velice přesně na hodně dlouhá období.
3) O "přepólování" jsem se zmínil už výše.
A ten bonbónek - ani povrch Země není tuhé těleso, ale tak trochu stydnoucí hustá kaše, která se svraskává (takhle vznikaly Alpy anebo tak se rozpadal původní prakontinent - Pangeia - a jeho části se později naopak vklíňovaly do sebe). Na tomhle pohybujícím se a měnícím se povrchu žijeme a popisujeme tyto změny - vůči čemu? no právě vůči tomu měnícímu se povrchu samotnému. Takže můžeme popsat, jak se dva kontinenty od sebe vzdalují (teď už to umíme i přesně měřit lasery), ale není vlastně vůbec tak jednoduché popsat současně všecko.
(J.Obdržálek)   >>>  

333) Kulový blesk17. 07. 2002

Dotaz: Kulový blesk (Lukas Bandas)

Odpověď: Milý Lukáši, omlouvám se za zpoždění s odpovědí. Z Vašeho dotazu totiž přesně nevyplývá, co Vás přímo o kulovém blesku zajímá. A tak začnu od začátku.
Kulový blesk je svítící útvar, který má kulovitý, výjimečně i hruškovitý tvar a roztřepené okraje. Velikostně se pohybuje od tenisového míčku po míč na košíkovou. Některé zdroje uvádějí maximální velikost až několik metrů. Kulové blesky mají rozmanité barvy - od sinavě bílé až k sytě červené, někdy jsou i modré. Jev trvá od několika sekund až po několik minut. Mohou se pohybovat ve svislém i vodorovném směru, případně setrvat zcela nehybně na místě. Pohybují se většinou klidně a vykazují stabilitu.Velká část z nich se otáčí kolem vlastní osy. Objevují se náhle, a to jak venku, tak i uvnitř místností

Dosud nebyla přijata žádná oficiální teorie o vzniku kulového blesku, ale byly vysloveny některé hypotézy jako např. že jde o elektrický výboj, přírodní termonukleární reakci, formu atmosferického plazmatu atd.
Spoustu dalších zajímavých informací i s obrázky blesků můžete najít na webu na adrese
http://www.darius.cz/ag_nikola/blesk_foto.html, http://mujweb.atlas.cz/www/astrofoto/meteorologii.htm (obrázek je z této stránky)

(M.Urbanová)   >>>  

334) Kapilarita,...16. 07. 2002

Dotaz: Co to je kapilární elevace, Franck-Herzův pokus, Millicanův pokus a akcelerace. (Vladka Haragova)

Odpověď: 1. Kapilární elevace - Kapilarita je jev, který vzniká v kapilárách (tenkých trubičkách) jako důsledek zakřivení povrchu kapalin a vzniku kapilárního tlaku. U kapalin, které smáčejí stěny kapiláry vzniká s dutým povrchem výslednice směrem ven z kapaliny. To má za následek, že v kapiláře vystoupí kapalina do takové výšky h, až hydrostatický tlak sloupce h vyrovná kapilární tlak - jde o kapilární elevaci. Pro vypuklý povrch a nesmáčející kapalinu směřuje výslednice dovnitř kapaliny, takže sloupec se sníží o h - kapilární deprese. Podívejte se na obrázek.

2. Millikan v roce 1909 přímou metodou změřil velikost elementárního náboje (e = 1,602 . 10-19 C). Určil ji porovnáním sil, kterými působí elektrostatické a gravitační pole na malá nabitá tělíska. Mezi desky kondenzátoru byly vstřikovány olejové kapičky a mikroskopem sledován jejich vertikální pohyb v přítomnosti elektrického pole a bez něho. Uspořádání pokusu můžete vidět na obrázku.
3. Franck-Hertzův pokus (1914) - myšlenka jejich pokusu spočívá v tom, že atomy zředěného plynu se ostřelují elektrony s rychlostmi 105 m.s-1. Při tom dochází k pružným nebo nepružným srážkám s atomy plynu. Z jejich pokusu vyplynulo, že při rychlostech elektronů menších než kritická rychlost dochází k pružným srážkám s atomy plynu. Elektron neodevzdá atomu svoji energii, ale odrazí se od něho (změní se jen směr jeho rychlosti). Pokud elektrony dosáhnou jisté kritické rychlosti (různé pro různé látky), nastane srážka nepružná. Elektron odevzdá svoji energii atomu, který přitom přejde do jiného stacionárního stavu s vyšší energií. Atom tedy buď vůbec nepřijímá energii (pružná srážka), nebo ji přijímá jen v kvantech rovných rozdílu energií dvou stacionárních stavů.Ve svém pokusu ukázali, že pokud energie elektronů nedosáhne jistou kritickou hodnotu, nastávají jen pružné srážky elektronů s atomy plynu. Uspořádání jejich pokus můžete vidět na
obrázku.
4. Akcelerace = zrychlení. Mění-li se vektor rychlosti, říkáme, že se těleso pohybuje se zrychlením. Zrychlení jako fyzikální veličinu značíme a, jeho jednotkou je m.s-2.

(M.Urbanová)   >>>  

335) Vodík v "kovovém stavu"12. 07. 2002

Dotaz: 1.Slyšel jsem, že na Jupiteru existuje vodík v "kovovém stavu" . Jaké má vlastnosti a co to vlastně je? 2. Šel by udělat "podomácku" laser-jak? 3. Viděl jsem v noci, jak blesk uhodil do vysokonapěťového transformátoru a po chvilce se kolem transfornátoru objevila modrá světélkující mlha, která se asi 10min pohybovala od transformátoru a pak pomalu zanikla. Co to bylo a na jakém to je principu? (Merek)

Odpověď: 1. Nevím, zda zrovna na Jupiteru je a proč se soudí, že by tam pro něj byly vhodné podmínky. "Vodík v kovovém stavu" je docela lákavá představa založená na tom, že vodík je ve stejném sloupci jako alkalické kovy. "Obvyklý" ztužený vodík (ochlazením, resp. za mírně zvýšených tlaků) je ale izolátor složený z molekul H2 držících spolu van der Waalsovými silami, nikoli vodič. Lze si ale představit, že za hodně vysokého tlaku by mohla existovat kovová vazba.
2. Koupit si vhodné zařízení, např. laserové ukazovátko (na trhu od 100 Kč) anebo v obchodu se součástkami polovodičovou laserovou diodu. Jde o to, k čemu ten laser potřebujete. 
3. Zřejmě tam došlo k ionizaci vzduchu, eventuálně k tvorbě metastabilních radikálů. To, že šlo právě o vysokonapěťový transformátor, se mi ani nezdá podstatné tak, jako to, že do (kovové konstrukce) uhodilo.
(J.Obdržálek)   >>>