Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
346) Polarizace světla
27. 05. 2002
Dotaz: V nedávné době se na billboardech objevily reklamy na zdroj polarizovaného světla Bioptron.
Zajímalo by mě, zda se světlo dá polarizovat odrazem pomocí obyčejného zrcadla a pod jakým úhlem.Nebo zda je zapotřebí "zázračné" zrcadlo jak uvádí výrobce tohoto přístroje ve svém manuálu, kde se píše:
Dále by mne zajímalo, zda by se dalo světlo polarizovat pomocí elektrického pole, nebo zda jde o nesmysl.
(Lukáš Loukota)
Odpověď: Původně
nepolarizované světlo se odrazem a lomem vždy částečně
polarizuje; dopadne-li pod Brewsterovým úhlem (kdy je
odražené světlo kolmé k lomenému), má odražené světlo
jen složku kmitající rovnoběžně s rozhraním (je tedy
úplně polarizováno). Jenom nechápu, k čemu je pro člověka
polarizované světlo "lepší" než nepolarizované
(kromně reklamního efektu, že to přírodní nepolarizované
je cosi jako nepořádné). Touž pochybnost mám vůči kruhové
polarizaci. Elektrickým polem lze např. vybudit dvojlom
(Kerrův článek) a tím pak polarizovat světlo.
Zajímalo by mě, jak vypadá černá díra ze všech stran, když se na ni podívám na obrázku, tak vidím, že má tvar kaluže, ale jak ji uvidím, když ji obletím, to bude stále vypadat stejně ? A když si uvědomím, že má to jádro někde uvnitř, tak bych si to mohla představit jako jakýsi atom, který má uvnitř jádro. Je to pravda ?
Odpověď:
Má odpověď bude nesmírně laická, neboť jsem ještě žádnou černou díru neviděl. Určitě ale bude vypadat jinak než symbolické malůvky zakřivení prostoru okolo ní v 2+1 dimenzích. Patrně bude vidět záření hmoty do ní nezadržitelně padající, patrně by se v jejím okolí mohl také rozléhat křik nebožáků, které během pádu trhají slapové síly. Tento obrázek by byl však identický ze všech stran. (JD - 27.5.2002)
Ptáte-li se doslova, co UVIDÍTE, pak nic. Vidíte-li totiž před sebou dům, je to proto, že světlo z nějakého vnějšího zdroje dopadá na dům, ODRÁŽÍ se od něj tak, že nějaký ten paprsek Vám dopadne do oka a způsobí ten vjem - to jest, že vidíte dům. Od černé díry se ale žádné světlo neodrazí. Dopadne-li na ni resp. letí-li k ní, pohltí se. Jádrem asi myslíte tzv. horizont, tj. plochu, skrz kterou zevnitř se už nic nedostane ven (neuvažujeme-li kvantové jevy). Ale to je spíš jakási absolutní hranice černé díry než nějaké jádro uvnitř. Asi nejrozumnější je sáhnout po nějaké učebnici, nikoli jen po popularizující literatuře (od toho ostatně učebnice jsou). (JO - 27.5.2002)
Dotaz: Něje mi jasna táto vec: Čo vlastně zistil Einstein, a) ze zakryvenie časopriestoru spôsobuje gravitáciu, alebo b) že gravitácia spôsobuje zakryvenie?
(Marek K.)
Odpověď: Ve
"speciální teorii relativity" (zabývající se
inerciálními systémy) je jeho hlavním přínosem to, že
Lorentzovy transformační rovnice nejsou jen nějakou
zajímavostí elektromagnetického pole (světla), ale že
vyjadřují nejobecnější vztah - vzájemné propojení
prostoru a času, tedy prostoročas.
"Obecnou teorii relativity" budoval celou od začátku;
pochopitelně, že poté ji začali rozvíjet i dotvářet
další. Einstein v ní ukázal, že to, co se nám jeví jako
gravitace a co popisujeme jako gravitační půsopení, lze
popsat vnitřními metrickými vlastnostmi prostoročasu, totiž
tak, že je prostoročas zakřivený (metrika v něm není
eukleidovská). Podrobnosti v každé učebnici obecné teorie
relativity, např. Kuchař K.: Základy obecné teorie
relativity. Academia Praha, 1968
Dotaz: Proč se při míchání čaje nakonec čajové lístky usadí okolo středu na dně šálku? (Milan Hofman)
Odpověď: To je velmi zajímavá věc, a do detailů jsem to nikdy
nepromýšlel. Zkusme tedy: Odstředivá síla by lístky
(těžší než voda) hnala na obvod hrnku. Lístky jsou na jednu
stranu strhovány vodou, ale na druhou stranu se třou o dno,
které je zpomaluje. (Třecí síla na čajový lístek
působící je větší u jeho kraje vzdálenějšího od
středu. Lístek se proto začne otáčet kolem své vlastní
svislé osy, tedy souhlasně s obíháním kolem osy hrnku.
Stejným mechanismem vznikají slapové síly. ) Nejlepší
"souhlas" mezi dnem a proudícím čajem je ve středu
(obojí jev klidu), největší nesouhlas je u krajů. Proto
zůstávají sedět ty lístky, které se dostanou ke středu
hrnku, ostatní se k nim "nabalují".
Dotaz: Jaká je měrná hmota (g/cm3) mědi?
(L. Franc)
Odpověď: V soustavě SI je to 8 960 kg/m3, podle tabulek hodnot
prvků v učebnici FYZIKA, Halliday, Resnick, Walker (Prometheus
2001). Samozřejmě mírně závisí na teplotě (přes teplotní
roztažnost mědi) a na technologii výroby (elektrolytická,
litá, lisovaná,...) Běžná měď (původem elektrolytická)
je velmi čistá, takže různost složení se na hustotě moc
neprojeví.
