Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
348) Teorie relativity
27. 05. 2002
Dotaz: Něje mi jasna táto vec: Čo vlastně zistil Einstein, a) ze zakryvenie časopriestoru spôsobuje gravitáciu, alebo b) že gravitácia spôsobuje zakryvenie?
(Marek K.)
Odpověď: Ve
"speciální teorii relativity" (zabývající se
inerciálními systémy) je jeho hlavním přínosem to, že
Lorentzovy transformační rovnice nejsou jen nějakou
zajímavostí elektromagnetického pole (světla), ale že
vyjadřují nejobecnější vztah - vzájemné propojení
prostoru a času, tedy prostoročas.
"Obecnou teorii relativity" budoval celou od začátku;
pochopitelně, že poté ji začali rozvíjet i dotvářet
další. Einstein v ní ukázal, že to, co se nám jeví jako
gravitace a co popisujeme jako gravitační půsopení, lze
popsat vnitřními metrickými vlastnostmi prostoročasu, totiž
tak, že je prostoročas zakřivený (metrika v něm není
eukleidovská). Podrobnosti v každé učebnici obecné teorie
relativity, např. Kuchař K.: Základy obecné teorie
relativity. Academia Praha, 1968
Dotaz: Proč se při míchání čaje nakonec čajové lístky usadí okolo středu na dně šálku? (Milan Hofman)
Odpověď: To je velmi zajímavá věc, a do detailů jsem to nikdy
nepromýšlel. Zkusme tedy: Odstředivá síla by lístky
(těžší než voda) hnala na obvod hrnku. Lístky jsou na jednu
stranu strhovány vodou, ale na druhou stranu se třou o dno,
které je zpomaluje. (Třecí síla na čajový lístek
působící je větší u jeho kraje vzdálenějšího od
středu. Lístek se proto začne otáčet kolem své vlastní
svislé osy, tedy souhlasně s obíháním kolem osy hrnku.
Stejným mechanismem vznikají slapové síly. ) Nejlepší
"souhlas" mezi dnem a proudícím čajem je ve středu
(obojí jev klidu), největší nesouhlas je u krajů. Proto
zůstávají sedět ty lístky, které se dostanou ke středu
hrnku, ostatní se k nim "nabalují".
Dotaz: Jaká je měrná hmota (g/cm3) mědi?
(L. Franc)
Odpověď: V soustavě SI je to 8 960 kg/m3, podle tabulek hodnot
prvků v učebnici FYZIKA, Halliday, Resnick, Walker (Prometheus
2001). Samozřejmě mírně závisí na teplotě (přes teplotní
roztažnost mědi) a na technologii výroby (elektrolytická,
litá, lisovaná,...) Běžná měď (původem elektrolytická)
je velmi čistá, takže různost složení se na hustotě moc
neprojeví.
Dotaz: Při své práci jsem narazil na ultrazvukové čidlo pro měření ryhlosti větrů a po upravě snímačů i k měření proudění vody v potrubí. Princip měření odhadují na sčítání rychlosti zvuku + rychlosti větrů proudícím rovnoběžně s měřícím přístrojem. Prosím o fyzikální vysvětlení principu, případně jak daný jev matematicky vypočítat.
(Drobisz Henryk)
Odpověď: Podle popisu předpokládám, že se měří rychlost a frekvence
ultrazvuku v proudícím prostředí. Vypadá to na Dopplerův
jev, ale tak jednoduché to není, protože ten závisí na
vzájemné rychlosti zdroje a pozorovatele, a ta se tady
nemění. Mohlo by to být ale tak, že by se nějak šikovně
registroval ultrazvuk odražený např. od strhovaných částic,
nehomogenit, bublinek apod., čímž by se to převedlo na
rychlost "zdroje v zrcadle". Podobně
"měří" netopýr rychlost a směr letu mouchy před
sebou. Podrobnosti a výpočty např.viz Halliday, Resnick,
Walker: FYZIKA. Prometheus, 2001, kap. 18.8. (str.479 aµ 483)
Dotaz: Doslechli jsme se, že jsou prý objeveny částice rychlejší, než světlo.
Můžete nám k tomu prosím zdělit bližší informace.
(Pavel Čejka, Josef Horalek)
Odpověď: To neberte vážně, to jsou takové ty polopravdy -- buď sice
pravdivé, ale vytržené z kontextu (např. o virtuálních
částicích), anebo někdo něco prostě špatně pochopil.
(Anebo taky někdo prostě lže; máme přece svobodu, ne??) Ať
je co je, žádná částice nebo signál schopný přenášet
informaci se nemůže pohybovat rychleji než světlo, jinak by
šlo vytvořit situaci, při níž by důsledek nastal dříve
než příčina. (Pokud tohle nevadí, jako při různých
modelech v rámci mikrosvěta, tak spánembohem.)
Příklad na tzv. ireálný signál (neschopný přenášet
informaci) letící rychleji než světlo (a třeba i nekonečně
rychle) si vytvoříte snadno. Jste na stavbě a shora padá
prkno, levý konec trochu níž ne pravý. Právě míjí
vodorovné prkno, na kterém vy stojíte. V jeho rovině se tedy
poprvé objeví v jednom bodě levý kraj padajícího prkna,
vzápětí je níž a onen myšlený bod -- průsečník roviny
prkna klidného a padajícího (ona je to samozřejmě vlastně
vodorovná přímka , ale o to teď nejde) se pohybuje doprava.
Padá-li prkno rychlostí V a svírá-li s vodorovným prknem
úhel fí, pak průsečník se pohybuje rychlostí V/tg fí.
Je-li fí malinké, je rychlost průsečníku obrovská. Je-li
fí=0, je rychlost nekonečná (roviny prken se "dotknou všude
najednou". Ale zkuste po tom průsečníku přenést nějakou
informaci -- když ho tvoří pokaždé jiné molekuly jak
dřeva padajícího, tak i stojícího! Podobně je tomu s klasy
kývajícími se na poli. Jsou-li "rozfázovány", běží po
poli jasná vlna. Jsou-li sfázovány, pohybují se současně
všude, a "vlna" je vlastně nekonečně rychlá. Ale
pošlete po ní nějakou zprávu.
