FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«

36) Jak lze ve stavu beztíže něco zvážit?29. 10. 2008

Dotaz: Jak lze ve stavu beztíže něco zvážit? (Josef Cabrnoch)

Odpověď: Když těleso vážíme, zjišťujeme jeho hmotnost. A hmotnost se neprojevuje pouze gravitačním působením, ale třeba i při urychlování tělesa (těžší těleso se hůře urychluje - potřebujeme na to například větší sílu). Návod, jak něco zvážit třeba na oběžné dráze je tedy takovýto: kopni do tělesa (působ na něj určitou silou po určitou dobu) a pozoruj, jak moc se těleso urychlilo. Čím rychleji se nyní pohybuje, tím bylo lehčí (a lze to i velmi přesně dopočítat).

(Jakub Jermář)   >>>  

37) Jak je velká duha18. 09. 2008

Dotaz: Dobrý den, jak vzniká duha víme, ale není nám jasné, proč má tvar oblouku. Je poloměr tohoto oblouku vždy stejný? Děkuji předem za odpověď (Lucie Zárubová)

Odpověď: Duha je optický jev, který se skládá ze světla různých barev přicházejících do oka (či jiného čidla) z různých směrů v důsledku odrazu slunečního světla na kapičkách deště. Aby došlo k těm "správným" (duhu tvořícím) odrazům, je třeba, aby se kapičky deště nacházely zhruba 42° (resp. okolo 50° pro sekundární duhu) odkloněny od osy Slunce-pozorovatel. Tuto podmínku splňuje kružnice (tedy přesněji hranice prostorového úhlu) se středem na ose Slunce-pozorovatel, na opačné straně, od pozorovatele, než je Slunce. Z letadla, vysoké věže, ... by tedy bylo možné pozorovat duhu jako kružnici (přesněji mezikruží) s rozměrem zhruba 85 úhlových stupňů (2x 42°).

(Jakub Jermář)   >>>  

38) Měření vysokých teplot28. 07. 2008

Dotaz: Dobry den, rád bych se zeptal jakym způsobem (jak přesně) se meří vysoké teploty. Třeba teploty na Slunci. (Jiří Orsava)

Odpověď: Vysoké teploty se pravidelně měří tím, že se zkoumá emitované záření. Každé těleso o libovolné teplotě T > 0 K je - pokud je v rovnováze - obklopeno elektromagnetickým zářením s intenzitou a frekvenční strukturou odpovídající příslušné teplotě. Speciálním případem je tzv. černé těleso, které neselektivně pohlcuje veškeré záření, které na něj dopadne, a rovněž neselektivně vyzařuje; frekvenční rozklad jeho záření byl jeden z důvodů k objevu a zavedení kvantové fyziky, jak asi víte z historie. Frekvenční hustota záření černého tělesa je dána Planckovým vyzařovacím zákonem. V něj je teplota tělesa jako parametr, a je tedy v principu snadné určit tuto teplotu porovnáním se známým rozložením.

Reálná situace je komplikovanější tím, že nemusí jít o černé těleso, a taky nemusí být v rovnováze. Na druhou stranu je vždy nutno také uvážit, do jaké míry je reálné vyžadovat existenci a znalost "přesné teploty", a to zejména nejde-li o rovnovážný stav. Striktně vzato, je teplota stejně definována jen pro těleso v rovnováze. (Máma měřící teplotu nemocného děcka musí taky počkat, až kulička teploměru bude v rovnovážném stavu s tělem pacienta, jinak - bez rovnováhy - nemá údaj smysl.)

(Jan Obdržálek)   >>>  

39) Trik se svíčkou a nasáváním vody22. 07. 2008

Dotaz: Dobrý den. Mohl bych se zeptat, jak to je s vodou, která se vcucne do nádoby, která je otočená dnem nahoru a je ve vodě, když tam dohoří svíčka? Je to opravdu tím, že se tam spotřebuje kyslík? Děkuju. M. (Míra)

Odpověď: Spotřeba kyslíku při hoření není hlavní příčinou jevu. Kyslík (O2) se sice spotřebovává, ovšem za produkce obdobného množství oxidu uhličitého (CO2) nebo dokonce většího molárního množství oxidu uhelnatého (CO). K pochopení jevu přitom stačí pozorně sledovat celý proces od začátku - po přiklupení svíčky nádobou dojde k ohřátí vzduchu v nádobě. Takto ohřátý vzduch se rozpíná a část jej vybublá ven mimo nádobu (což je vidět). Když svíčka dohoří, vzduch opět chladne a zaujímá tedy čím dál menší prostor. Nyní by se tedy měl do nádoby nasávat vzduch z okolí - a jelikož tam žádný není, je tam jen voda, tak se do nádoby nasává voda.

(Jakub Jermář)   >>>  

40) Životnost klasické žárovky21. 07. 2008

Dotaz: Dobry den chtel sem se zeptat co bych musel udělat abych vyrobil žárovku která vydrží 100let (nejsou žádná omezení) (Matěj Zeman)

Odpověď: Důležitým prvkem klasické žárovky je vlákno žhavené na vysokou teplotu - v nejběžnější dnes používané žárovce jde o wolframové vlákno (wolfram dobře snáší vysoké teploty, má poměrně vysokou teplotu tání), které se průchodem elektrického proudu zahřívá běžně až na teplotu okolo 2500 °C. Při takto vysokých teplotách ovšem snadno dochází k sublimaci (vypařování, odpařování) materiálu z povrchu vlákna, čímž se vlákno pomaloučku ztenčuje. Čím tenčí vlákno, tím více se ale zahřívá, až se jednou zahřeje na nějakém místě příliš, překročí lokálně teplotu tání a dojde k přetržení/"přepálení" vlákna. Tomuto jevu neumíme zabránit, můžeme se ale snažit jej zpomalit. Jednou z možností je nažhavit vlákno o něco méně - pak ale také méně svítí a přeměna elektrické energie na viditelné světlo je méně účinná. Další možností je vyplnit skleněnou baňku nějakou sloučeninou obsahující halogen - více viz článek Jak funguje žárovka a zářivka.

(Jakub Jermář)   >>>