Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
49) Vypařování oleje
31. 03. 2008
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to s vypařováním oleje. Děkuji (hana vyroubalová)
Odpověď: S vypařováním oleje je to tak, že k němu dochází - stejně jako u všech ostatních kapalin. Díky velikosti molekul oleje (jde-li nám o stolní olej, jedna jeho molekula je zhruba 50x těžší než molekula vody) dochází k přechodu do plynného skupenství poměrně obtížně, což se odráží na nízké hodnotě fyzikální veličiny zvané tenze par či tlak sytých par nad hladinou kapaliny při dané teplotě. Různá ochota k vypařování u různých kapalin se projeví různým počtem molekul v plynném skupenství nad hladinou kapaliny, a čím více molekul, tím větší tlak.
Vyjádřeno číselně: slunečnicový olej má při pokojové teplotě tenzi par pod 100 Pa, což je 25x méně než voda. Vyjádřeno zkušenostně: pokud olej dokážete ucítit, je to jasný důkaz jeho vypařování, tj. putování jeho molekul v plynném skupenství na Vaši nosní sliznici. Že kapalinu necítíte, to však ještě nic neznamená - příčina může být také v chybějících čichových receptorech, například pro všudypřítomnou vodu, dusík či kyslík jsou receptory skutečně zbytečné.
Dotaz: Dobrý den. Zajímalo by mne, jestli je k vygenerování napětí na krystalické mřížce piezo materiálu nutný impuls, tj. pulsní (střídavě tlak a "release" - např. krystal v podrážce při chůzi) vyvinutí práce/síly, nebo, zda-li je možné vyvíjet na piezo
krystal permanentní tlak a získávat tak permanentní el.napětí. Jde tedy zřejmě o
to, jestli je napětí generováno při každé změně struktury krystalové mřížky a
nebo stačí, aby byla permanentně "vychýlena ze svého klidového stavu". Děkuji. Max (Max)
Odpověď: Z první vody: deformací piezoelektrického krystalu (majícího velmi nízkou symetrii) se přemístí náboje uvnitř buňky tak, že se na buňce objeví elektrický dipólový moment. Jde tedy o "klidnou" deformaci krystalu, není třeba pulz apod. Na tomto principu pracují piezoelektrické snímače deformace.
Dotaz: Aby se kuchařce uvařené knedlíky po vytažení z vody "nesrazily", musí je rychle
nakrájet nebo alespoň propíchat. Fyzikálně zdůvodněte její počínáni. (Klára Jirásková)
Odpověď: Houskové knedlíky v sobě obsahují celkem dost plynů. Při vaření se tyto plyny vlivem vysoké teploty rozpínají. Pokud bychom knedlíky po vyndání z vařící vody nepropíchali ani nenakrájeli, chladnoucí plyny uvnitř se začnou smršťovat a knedlíky se budou srážet. Propícháním či nakrájením umožníme ventilaci a k jevu by (v takové míře) dojít nemělo.
Dotaz: Vážený pane/Vážená paní, narazil jsem na jedné astronomické letní akci na velice
zajímavý ( i když neastronomický) jev. Pokud rozbíjím cca 1/3 kostky cukru
stisknutím kombinačních kleští v naprosté tmě (v místnosti nesmí být prakticky
žádné světlo), objeví se v kleštích malý záblesk. Nevíte, co by mohlo být jeho
příčinou? Pravděposobně půjde o tření, ale není mi to zcela jasné. Děkuji
Miloslav Machoň Gymnázium Cheb (Miloslav Machoň)
Odpověď: Tento jev se nazývá triboluminiscence a jde při něm o to, že krystalická
látka absorbuje část dodané mechanické energie (drcení), čímž přejde do
stavu o vyšší energii (tzv. excitovaný stav). Při návratu zpět do základního
stavu (což se děje prakticky ihned) je přebytek energie vyzářen v podobě
světla. Ne každá látka je vhodným adeptem pro triboluminiscenci - nutností
jsou vhodně uspořádané energetické stavy, které dovolují příslušné přechody.
Dotaz: Dobrý den, nedávno jsem narazil na zvláštní jev. Opatřil jsem su
fluoroscein a UV LED diodu. Zkoušel jsem, kolik vody dokáše
obarvit jedna kapka konc. roztoku a vycházela mě opravdu vysoká čísla (destíky
litrů). Jenše vše jsem zkoušel ve vodě z vodovodu, a ta
kdyš jsem ji testoval čistou slabě fluoreskovla taky (!) barvou stejnou
jako fluoroscein. Proto jsem vyzkoušel ještě to samé s
destilovanou vodou a ta nefluoreskovala. Je mošné, še se do
vodovodní sítě přidává nějaké fluoroscenční barvivo? Nebo je fluorescence
způsobena přítomnými látka (soli, chlor)? Děkuji za odpovědi. (Michal Koutný)
Odpověď: Zopakovala jsem váš experiment s vodou ze severopražského sídliště a vodou z budovy Přírodovědecké fakulty a jak jsem předpokládala, ani jedna nesvětélkovala, zatímco velmi zředěný roztok fluoresceinu světélkoval studeně žlutozeleným světlem. Nevím, na jaké vlnové délce svítila vaše dioda, já použila UV lampu v blízké UV oblasti (asi 330 nm).
Jednoduché anionty (soli, chlor) zřejmě za světélkování neodpovídají, v blízké UV budou absorbovat spíše složitější organické látky s konjugovanými dvojnými vazbami a pod. Mohlo by se jednat o znečištění pitné vody, které z hlediska nebezpečnosti není významné (vodárny to dovolí), ale stále je v koncentraci, která působí pozorovatelnou fluorescenci. Můžete popřemýšlet, jestli nemáte v okolí nějaké průmyslové podniky pracující s barvivy nebo něco podobného, případně napište dotaz příslušné vodárně.
Když už máte tu UV diodu, můžete si s ní posvítit na "oranžové mléko" vytékající z rostlin vlaštovičníku většího ;o)
