FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«

60) Zrcadlo do minulosti08. 02. 2008

Dotaz: Přeji hezký den. Pokud by někde ve vesmíru existovala zrcadlová plocha, od které by se odrážely světelné paprsky zpět k Zemi, bylo by možno pomocí citlivých přístrojů vidět minulost? Bylo by možno do vesmíru vyslat ohromné zrcadlo, které by se samo automaticky nastavovalo směrem k Zemi a s rostoucí vzdáleností by bylo možno vidět čím dál vzdálenější minulost na Zemi? (Jirka)

Odpověď: Odpověď na první otázku je v podstatě kladná - ano, pokud se budeme dívat do dostatečně vzdáleného zrcadla, skutečně uvidíme minulost (přičemž její stáří je úměrné vzdálenosti zrcadla). Je však třeba si uvědomit některá omezení. Například to, že intenzita světla typického bodového zdroje záření (což je dobrá aproximace většiny zdrojů) klesá s druhou mocninou vzdálenosti - laicky řečeno, čím bude zrcadlo dále, tím méně na něj dopadne světla. A jelikož je světlo kvantováno, nastane u velmi vzdálených zrcadel situace, že se na ně netrefí už ani jeden foton (kvantum světla) z daného zdroje. To ve svém důsledku tedy znamená, že čím dále zrcadlo bude, tím hůře rozlišíme detaily, až nakonec neuvidíme vůbec nic. Při opravdu extrémních vzdálenostech se pak objeví ještě další komplikace třeba v podobě rozpínání vesmíru - zrcadlo se od nás tím pádem vzdaluje a světlo jej musí dohánět .

Odpověď na druhou otázku je ano i ne. Teoreticky je možné postavit ve vesmíru takové zrcadlo. Ovšem nikdy v něm neuvidíme nic z doby před vysláním zrcadla do vesmíru (to by bylo možné jen tehdy, pokud bychom uměli světelné paprsky předhonit a postavit jim zrcadlo do cesty - což kvůli nepřekročitelnosti rychlosti světla samozřejmě nejde). Navíc ani ve velice obrovském a dostatečně vzdáleném zrcadle bychom neviděli žádné rozumné detaily (rozhodně tedy nic ve velikosti např. lidí či staveb na povrchu Země), spíše Zemi jako celek.

(Jakub Jermář)   >>>  

61) Rotující těleso ve vesmíru08. 02. 2008

Dotaz: Přeji hezký den. Pokud ve volném vesmíru "vyhodíme" rotující těleso, bude mít gravitace vesmírných těles vliv na jeho rotaci nebo pouze na jeho dráhu a těleso bude rotovat se stejnými otáčkami do té doby, než ho případně nějaké těleso přitáhne a shoří v jeho atmosféře nebo bude zničeno jinak? (Jirka)

Odpověď: Bude-li těleso dostatečně tuhé (tak, aby v důsledku slapových sil nedocházelo k jeho nepružné deformaci a s tím spojené ztrátě energie), pak lze říct, že jeho rotace prakticky nebude ovlivněna.

Je třeba poznamenat, že obecná teorie relativity připouští, aby rotující těleso ovlivňovalo svou rotací okolí (dokonce i když by tím tělesem byla dokonale symetrická koule) a naopak, ovšem tyto jevy jsou velice velice slabé a aby byly rozumně pozorovatelné, vyžadují extrémní gravitační pole - to je splňeno například v okolí černých děr.

To, že si jej jiné těleso přitáhne a nastane srážka, není úplně dobrá představa. Jiné těleso může gravitačně ovlivnit tvar jeho dráhy (neboli trajektorii), ale není moc pravděpodobné, že se dráha změní tak, aby se obě tělesa střetla - to je ve vesmíru spíše vyjímečný stav.

(Jakub Jermář)   >>>  

62) Vážení bedny s ptákem08. 02. 2008

Dotaz: Vážení, vzhledem k tomu, že mé fyzikální vzdělávání skončilo absolvováním gymnázia, chtěla bych vás poprosit o odpověď na tuto úlohu: Bedna je zavěšena nad zemí na citlivých vahách. Do bedny vletí otvorem pták, který se nedotýká stěn ani si nikde nesedá. Zůstane po celou dobu ve vzduchu (poletuje). Ukáží váhy nějakou změnu a proč? Za Vaši odpověď i věnovaný čas Vám předem děkuji. M.Nesporá (Milena Nespora)

Odpověď: Bedna sama o sobě svou tíhu nezvětší. Je ale pravděpodobné, že pták máváním křídly zvíří vzduch tak, že tento vzduch bude narážet do stěn či dna bedny, podobně, jako kdyby někdo příslušným směrem foukal. Pak se může nějaká měřitelná změna způsobená tímto "foukáním" při vážení bedny projevit.

(Jakub Jermář)   >>>  

63) Barva chladiče motorky21. 01. 2008

Dotaz: Dobrý deň. Na jednej internetovej stránke sa rieši dotaz, že prečo sa valec na motorke nafarbený čiernou farbou chladí lepšie ako napr. keď je nafarbený striebrenkou. Takže moja otázka spočíva v tom, že aký je rozdiel v prestupe tepla medzi týmito dvomi variantami? Podµa mňa je jedno akou farbou je to natreté. Chladenie spočíva v obtoku vzduchu okolo rebier valca. Nemyslím si, že farba bude mať vplyv, ale aj tak Vás prosím o vyjadrenie.Ďakujem (Martin)

Odpověď: Černé materiály (ve viditelném světle, tedy ty, jejichž emisivita je vysoká) obvykle mívají vysokou emisivitu i v oblasti infračervené, lépe se tedy zbavují tepla zářením. Z tohoto pohledu se jeví černá barva jako vhodnější než stříbrná.

Poznámka: jakýkoli nátěr (tedy přidání vrstvičky barvy) bude ale zároveň trochu izolovat - bránit prostupu tepla skrz vrstvičku barvy, takže situace není úplně jednoduchá a případné úpravy nemusí vést ke zlepšení chlazení.

(Jakub Jermář)   >>>  

64) Slapové jevy19. 01. 2008

Dotaz: Mám problém s pochopením přílivu a odlivu, nejvíc mě udivuje, že vliv Slunce je menši než Měsíce, přestože gravitační působení Slunce je mnohonásobně silnější?! (honza)

Odpověď: Máte prvadu v tom, že gravitační působení Slunce na Zemi je zhruba o dva řády silnější než působení Měsíce. Pro příliv a odliv však není nejdůležitější velikost gravitačního působení (ta je zásadní zejména pro dráhu těles, tj. proto Země obíhá okolo Slunce a ne okolo Měsíce), jako spíše rozdíl působení na přivrácenou a odvrácenou stranu (odvrácená strana Země je o několik tisíc kilometrů dále a jelikož gravitační působení se vzdáleností klesá, je ptahována méně - jde o tzv. slapové síly). A jelikož je Měsíc k Zemi blíže, je jeho gravitační pole méně homogenní (než silnější gravitační pole vzdálenějšího Slunce) a slapové síly způsobované Měsícem jsou proto větší.

(Jakub Jermář)   >>>