Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
61) Rotující těleso ve vesmíru
07. 02. 2008
Dotaz: Přeji hezký den. Pokud ve volném vesmíru "vyhodíme" rotující těleso, bude mít
gravitace vesmírných těles vliv na jeho rotaci nebo pouze na jeho dráhu a těleso
bude rotovat se stejnými otáčkami do té doby, než ho případně nějaké těleso
přitáhne a shoří v jeho atmosféře nebo bude zničeno jinak? (Jirka)
Odpověď: Bude-li těleso dostatečně tuhé (tak, aby v důsledku slapových sil nedocházelo k jeho nepružné deformaci a s tím spojené ztrátě energie), pak lze říct, že jeho rotace prakticky nebude ovlivněna.
Je třeba poznamenat, že obecná teorie relativity připouští, aby rotující těleso ovlivňovalo svou rotací okolí (dokonce i když by tím tělesem byla dokonale symetrická koule) a naopak, ovšem tyto jevy jsou velice velice slabé a aby byly rozumně pozorovatelné, vyžadují extrémní gravitační pole - to je splňeno například v okolí černých děr.
To, že si jej jiné těleso přitáhne a nastane srážka, není úplně dobrá představa. Jiné těleso může gravitačně ovlivnit tvar jeho dráhy (neboli trajektorii), ale není moc pravděpodobné, že se dráha změní tak, aby se obě tělesa střetla - to je ve vesmíru spíše vyjímečný stav.
Dotaz: Vážení, vzhledem k tomu, že mé fyzikální vzdělávání skončilo absolvováním
gymnázia, chtěla bych vás poprosit o odpověď na tuto úlohu: Bedna je zavěšena
nad zemí na citlivých vahách. Do bedny vletí otvorem pták, který se nedotýká
stěn ani si nikde nesedá. Zůstane po celou dobu ve vzduchu (poletuje). Ukáží
váhy nějakou změnu a proč? Za Vaši odpověď i věnovaný čas Vám předem děkuji.
M.Nesporá (Milena Nespora)
Odpověď: Bedna sama o sobě svou tíhu nezvětší. Je ale pravděpodobné, že pták máváním křídly zvíří vzduch tak, že tento vzduch bude narážet do stěn či dna bedny, podobně, jako kdyby někdo příslušným směrem foukal. Pak se může nějaká měřitelná změna způsobená tímto "foukáním" při vážení bedny projevit.
Dotaz: Dobrý deň. Na jednej internetovej stránke sa rieši dotaz, že prečo sa valec na
motorke nafarbený čiernou farbou chladí lepšie ako napr. keď je nafarbený
striebrenkou. Takže moja otázka spočíva v tom, že aký je rozdiel v prestupe
tepla medzi týmito dvomi variantami? Podµa mňa je jedno akou farbou je to
natreté. Chladenie spočíva v obtoku vzduchu okolo rebier valca. Nemyslím si, že
farba bude mať vplyv, ale aj tak Vás prosím o vyjadrenie.Ďakujem (Martin)
Odpověď: Černé materiály (ve viditelném světle, tedy ty, jejichž emisivita je vysoká) obvykle mívají vysokou emisivitu i v oblasti infračervené, lépe se tedy zbavují tepla zářením. Z tohoto pohledu se jeví černá barva jako vhodnější než stříbrná.
Poznámka: jakýkoli nátěr (tedy přidání vrstvičky barvy) bude ale zároveň trochu izolovat - bránit prostupu tepla skrz vrstvičku barvy, takže situace není úplně jednoduchá a případné úpravy nemusí vést ke zlepšení chlazení.
Dotaz: Mám problém s pochopením přílivu a odlivu, nejvíc mě udivuje, že vliv Slunce je
menši než Měsíce, přestože gravitační působení Slunce je mnohonásobně silnější?! (honza)
Odpověď: Máte prvadu v tom, že gravitační působení Slunce na Zemi je zhruba o dva řády silnější než působení Měsíce. Pro příliv a odliv však není nejdůležitější velikost gravitačního působení (ta je zásadní zejména pro dráhu těles, tj. proto Země obíhá okolo Slunce a ne okolo Měsíce), jako spíše rozdíl působení na přivrácenou a odvrácenou stranu (odvrácená strana Země je o několik tisíc kilometrů dále a jelikož gravitační působení se vzdáleností klesá, je ptahována méně - jde o tzv. slapové síly). A jelikož je Měsíc k Zemi blíže, je jeho gravitační pole méně homogenní (než silnější gravitační pole vzdálenějšího Slunce) a slapové síly způsobované Měsícem jsou proto větší.
Dotaz: Dobrý den, před nedávnem udělal naší třídě náš velevážený vyučující
termodynamiky do hodiny vsuvku o částici, která má být rychlejší než světlo. Z
tohoto webu jsem usoudil, že se asi jedná o urychlený foton. Popisoval celou
situaci na myšlenkovém pokusu ve kterém částice o rychlosti světla neměla žádný
časový přírůstek (čas se pro ní z našeho pohledu zastavil). Tuto částici
urychlil na rychlost vyšší než rychlost světla a ona pak "cestovala" do
minulosti. To znamenalo, že částice dorazila do cíle ještě dříve, než vůbec byla
vypuštěna na cestu. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli již byl tento jev nějak
testován a opravdu se lidstvu již podařilo překonat rychlost světla a odeslat
tak foton do minulosti nebo se jedná jen o neuskutečnitelnou teorii a můžeme si
ji sestrojit jen jako myšlenkový pokus. Děkuji za odpověď (Miroslav Kabát)
Odpověď: Světlo (fotony) se nemůže pohybovat jinak, než rychlostí světla, přičemž rychlost světla je dokonale konstantní (tedy myšleno ve vakuu - v látkových prostředích je rychlost světla obecně jiná). Z toho rovnou plyne, že takováto neobvykle rychlá částice by nemohla být foton. Existují spekulace, že by mohla existovat částice - většinou ji říkáme tachyon (z řeckého ταχύς [tachýs] = rychlý) - která by se rychleji než světlo ve vakuu pohybovala. Některé teorie ji připouštějí, některé ne. Z teorie relativity navíc plyne, že není možné pomalou částici urychlit na rychlost světla nebo vyšší, takže tachyon nemůžeme získat urychlením něčeho (pod)světelného, musel by se tedy pohybovat nadsvětelnou rychlostí pořád, po celou dobu své existence).
Existence takové nadsvětelné částice by skutečně znamenala, že bychom se museli důkladně revidovat své představy o plynutí času, s tím spojené rychlosti, kinetické energii a dalších.
Obecně se ale předpokládá, že žádná nadsvětelná částice neexistuje. Dosud nebyla nikdy pozorována a ani nevím o existenci nějakých pozorovaných jevů, které se pomocí tachyonů daly vysvětlit.
