Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
63) Barva chladiče motorky
21. 01. 2008
Dotaz: Dobrý deň. Na jednej internetovej stránke sa rieši dotaz, že prečo sa valec na
motorke nafarbený čiernou farbou chladí lepšie ako napr. keď je nafarbený
striebrenkou. Takže moja otázka spočíva v tom, že aký je rozdiel v prestupe
tepla medzi týmito dvomi variantami? Podµa mňa je jedno akou farbou je to
natreté. Chladenie spočíva v obtoku vzduchu okolo rebier valca. Nemyslím si, že
farba bude mať vplyv, ale aj tak Vás prosím o vyjadrenie.Ďakujem (Martin)
Odpověď: Černé materiály (ve viditelném světle, tedy ty, jejichž emisivita je vysoká) obvykle mívají vysokou emisivitu i v oblasti infračervené, lépe se tedy zbavují tepla zářením. Z tohoto pohledu se jeví černá barva jako vhodnější než stříbrná.
Poznámka: jakýkoli nátěr (tedy přidání vrstvičky barvy) bude ale zároveň trochu izolovat - bránit prostupu tepla skrz vrstvičku barvy, takže situace není úplně jednoduchá a případné úpravy nemusí vést ke zlepšení chlazení.
Dotaz: Mám problém s pochopením přílivu a odlivu, nejvíc mě udivuje, že vliv Slunce je
menši než Měsíce, přestože gravitační působení Slunce je mnohonásobně silnější?! (honza)
Odpověď: Máte prvadu v tom, že gravitační působení Slunce na Zemi je zhruba o dva řády silnější než působení Měsíce. Pro příliv a odliv však není nejdůležitější velikost gravitačního působení (ta je zásadní zejména pro dráhu těles, tj. proto Země obíhá okolo Slunce a ne okolo Měsíce), jako spíše rozdíl působení na přivrácenou a odvrácenou stranu (odvrácená strana Země je o několik tisíc kilometrů dále a jelikož gravitační působení se vzdáleností klesá, je ptahována méně - jde o tzv. slapové síly). A jelikož je Měsíc k Zemi blíže, je jeho gravitační pole méně homogenní (než silnější gravitační pole vzdálenějšího Slunce) a slapové síly způsobované Měsícem jsou proto větší.
Dotaz: Dobrý den, před nedávnem udělal naší třídě náš velevážený vyučující
termodynamiky do hodiny vsuvku o částici, která má být rychlejší než světlo. Z
tohoto webu jsem usoudil, že se asi jedná o urychlený foton. Popisoval celou
situaci na myšlenkovém pokusu ve kterém částice o rychlosti světla neměla žádný
časový přírůstek (čas se pro ní z našeho pohledu zastavil). Tuto částici
urychlil na rychlost vyšší než rychlost světla a ona pak "cestovala" do
minulosti. To znamenalo, že částice dorazila do cíle ještě dříve, než vůbec byla
vypuštěna na cestu. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli již byl tento jev nějak
testován a opravdu se lidstvu již podařilo překonat rychlost světla a odeslat
tak foton do minulosti nebo se jedná jen o neuskutečnitelnou teorii a můžeme si
ji sestrojit jen jako myšlenkový pokus. Děkuji za odpověď (Miroslav Kabát)
Odpověď: Světlo (fotony) se nemůže pohybovat jinak, než rychlostí světla, přičemž rychlost světla je dokonale konstantní (tedy myšleno ve vakuu - v látkových prostředích je rychlost světla obecně jiná). Z toho rovnou plyne, že takováto neobvykle rychlá částice by nemohla být foton. Existují spekulace, že by mohla existovat částice - většinou ji říkáme tachyon (z řeckého ταχύς [tachýs] = rychlý) - která by se rychleji než světlo ve vakuu pohybovala. Některé teorie ji připouštějí, některé ne. Z teorie relativity navíc plyne, že není možné pomalou částici urychlit na rychlost světla nebo vyšší, takže tachyon nemůžeme získat urychlením něčeho (pod)světelného, musel by se tedy pohybovat nadsvětelnou rychlostí pořád, po celou dobu své existence).
Existence takové nadsvětelné částice by skutečně znamenala, že bychom se museli důkladně revidovat své představy o plynutí času, s tím spojené rychlosti, kinetické energii a dalších.
Obecně se ale předpokládá, že žádná nadsvětelná částice neexistuje. Dosud nebyla nikdy pozorována a ani nevím o existenci nějakých pozorovaných jevů, které se pomocí tachyonů daly vysvětlit.
Dotaz: Dobrý deň, chcel by som sa opýtať či fyzici vedia vysvetliť rotáciu planét
(alebo ich mesiacov) okolo svojej osi a ak áno, ako sa dá doba rotácie okolo osi
vypočítať. Dakujem. (Luboš)
Odpověď: I mírná nesymetrie (nenulový moment hybnosti zárodečné látky vůči centru budoucí planety) při formování planety vede k její rotaci (nerotující planeta je tedy sice teoreticky možný, ale naprosto nepravděpodobný jev). Doba rotace (nebo spíše moment hybnosti, který s periodou rotace souvisí) je do značné míry nezávislá vlastnost planety a z běžně dostupných údajů (hmotnost, rozměry, teplota povrchu, vzdálenost od Slunce či jiné hvězdy, tvar dráhy, ...) ji nelze spočítat. Občas, zejména u měsíců, se ale vyskytuje tzv. vázaná rotace, kdy je doba oběhu měsíce okolo planety rovna době otočení se měsíce okolo osy (z pohledu planety) - příkladem takové vázané rotace může být třeba náš Měsíc.
O rotačních dobách (čas otočení se okolo osy) planet si lze udělat představu z této tabulky:
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, jakým způsobem pulsary emitují tak úzký paprsek záření?
Září tímto způsobem i ostatní neutronové hvězdy? (Martin)
Odpověď: Pulzar je neutronová hvězda, tedy hvězda vzniklá zhroucením dostatečně hmotné "obyčejné" hvězdy. "Obyčejná" hvězda, správněji tzv. hvězda hlavní posloupnosti je například naše Slunce. V takové hvězdě probíhají termojaderné reakce, které jednak dodávají hvězdě energii, aby mohla zářit, krom toho ale také pomáhají udržet hvězdu stabilní (tlak vznikajícího záření působí proti gravitačním silám). Když hvězda ve svém jádru vypotřebuje jaderné palivo (zejména vodík, později u větších hvězd i helium a další lehké prvky) a nedokáže již vzdorovat vlastní gravitaci, začne se gravitačně hroutit. Menší a střdní hvězdy (s hmotností do přibližně 1,4 násobku hmotnosti Slunce - to je tzv. Chandrasekharova mez) se zhroutí do tzv. bílého trpaslíka - hvězdy o poloměru asi 10 000 km. Zde jejich hroucení zastaví tlak elektronového plynu (kvantově mechanický jev). Bílý trpaslík pak už jen velmi pomalu chladne a tím postupně přestává tepelně zářit.
Hvězdy mnohonásobně hmotnější než hmotnost Slunce se zhroutí úplně a vznikne tzv. černá díra.
A někde mezi tím, jsou hvězdy, které jsou jen o něco málo hmotnější než ona Chandrasekharova mez (1,4 hmotnosti Slunce). Ty už jsou příliš hmotné na to, aby je udržel tlak elektronového plynu a hroutí se až na poloměr několika desítek kilometrů, kde je hroucení zastaveno tzv. tlakem neutronového plynu. Vzniká tak tzv. neutronová hvězda.
Pulzar je otáčející se neutronová hvězda se silným magnetickým polem. Nějaké magnetické pole má prakticky každá hvězda. Když se pak hvězda zhroutí - smrskne z poloměru několika miliónů kilometrů na několik desítek kilometrů, magnetické pole se značně zahustí. Stejně tak prakticky každá hvězda rotuje (naše Slunce se otočí přibližně jednou za 25 dní) a při hroucení se i rotace značně (nepřímo úměrně poloměru) urychlí. Neutronová hvězda pak zárí zejména ve směru svého magnetického pole, přičemž toto pole rotuje společně s hvězdou, takže neutronová hvězda vysílá do vesmíru podobně, jako otáčejicí se maják - jejich světlo/záření vidíme v podstatě jen tehdy, když je jejich svazek paprsků nasměrován k nám.
Modře je znázorněn emitovaný svazek záření, bíle magnetické siločáry a zeleně osa rotace pulzaru. Zdroj: wikipedia.org
Tímto způsobem září všechny neutronové hvězdy, které ve vesmíru pozorujeme. Neutronové hvězdy, které by takto nezářily, totiž zatím nijak jinak detekovat neumíme (zejména proto, že neutronová hvězda je rozměrově velmi velmi malá a svítí tedy jen velmi slaboučce). Teoreticky je možné, aby existovala nerotující neutronová hvězda (tj. je to z pohledu fyzikálních zákonů to není apriori zcela vyloučené).
