Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
75) Barva hvězd
24. 09. 2007
Dotaz: Dobrý deň, chcel by som sa spýtat, prečo cez deň vníma oko svetlo šíriace sa zo
slnka ako žlté a v noci svetlo šíriace sa z hviezd ako biele. Nechápem tomu
mechanizmu, kedze aj slnko je hviezda. Ďakujem (Julius Hodoň)
Odpověď: Je-li dostatek světla, vnímá oko světelné podněty pomocí tyčinek i čípků, přičemž čípky zjískávají informace o barvě. Když je šero nebo tma, tedy světlo není dostatečně intenzivní, aby dráždilo čípky, uplatňují se pouze citlivější tyčinky, které ale umožňují jen černobílé vidění. Za šera a tmy proto nerozeznáváme barvy. Nicméně u jasnějších hvězd někdy barvu ještě schopni rozlišit jsme, takže třeba hvězdy Antares nebo Betelgeuze se nám jeví červeně. Pomocí dalekohledu pak jsme schopni vidět barvy i slabších hvězd.
Dobrým příkladem je například dvojhvězda Albireo ze souhvězdí Labutě. Pouhým okem se nám jeví jako jedna bílá hvězda, dalekohledem však jasně rozlišíme, že jdo o dvě blízké hvězdy, přičemž každá má jinou barvu - viz foto.
Dvojhvězda Albireo v dalekohledu
(zdroj:http://cs.wikipedia.org/)
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak je to s přijímáním obrazu do našeho oka.
Myslím, že sítnice dostává obraz převrácený, a přesto prý vidíme svět takový,
jaký je. Jak je to možné? Mozek si obraz upraví? Děkuji předem za odpověď (Vojtěch B.)
Odpověď: Ano, na sítnici je promítán převrácený obraz, za jeho zpracování (a zdaleka nejde jen o převrácení, ale také do značné míry "domyšlení/dokreslení" a další jevy) pak může zpracování obrazového vjemu v mozku. S trochou nadsázky se dá říct, že vidíme mozkem (a ten k tomu používá informace z očí).
Dotaz: Dobrý den, je možné realizovat dvěma lasery jev, kdy interferencí dvou paprsků
dojde k jejich vyrušení? Jestli ne, tak co tomu brání? Děkuji (Milan)
Odpověď: Ano, je možné pomocí interference dosáhnout toho, že v nějakém konkrétním místě se paprsky zcela "odečtou". Není toho ale možné dosáhnout "po celé délce" paprsku, není tedy možné jeden paprsek pomocí druhého paprsku "zrušit všude".
Dotaz: Dobrý den Můj dotaz je ohledně mrznutí vody. Je pravda, že voda o vyšší teplotě
(např.: 8°C) zmrzne rychleji, než voda o teplotě menší (např.: 5°C)? (Petr Rudolf)
Odpověď: Doporučuji, abyste si to sám vyzkoušel. Budeme rádi, když nám pak podáte zprávy o svém experimentování, ať už to dopadne jakkoliv.
Zmíněný jev je v odborné literatuře znám pod názvem Mpemba effect (Mpembův jev) podle spoluautora článku, díky kterému bylo toto téma v minulém století "znovuobjeveno".
Mrznutím vody jsem se zabýval ve své
diplomové práci, z níž zkráceně ocituji závěr:
Teplejší voda skutečně může za stejných výchozích podmínek (až na rozdílné počáteční teploty) zmrznout v celém svém objemu dříve než voda původně studenější. Není to však pravidlem a zdá se to být spíše méně obvyklé. Velká popularita Mpembova jevu (otázka „Která voda zmrzne nejdřív – studená, nebo teplá?” zazněla dokonce v pořadu Nikdo není dokonalý) při jeho ve skutečnosti poměrně nesnadném pozorování (jednak proto, že často vůbec nenastane, jednak proto, že pokud nastane, nemusí být příliš výrazný) spočívá patrně v jeho zdánlivém rozporu s fyzikálními principy. Při bližším pohledu se však tento paradox dá objasnit způsoby přístupnými i středoškolským studentům.
Nejvýrazněji se Mpembův jev projeví v prostředí pokrytém ledem a sněhem (venku na mrazu nebo v poněkud zanedbané mrazničce). Nádoba s horkou vodou se může do takového podkladu protavit, a získat tak výrazně lepší tepelný kontakt s okolím. V praxi pak může rozdíl časů od počátku chlazení až do úplného ztuhnutí pro horkou a pro studenou vodu činit desítky procent.
Původně teplejší voda může zmrznout dříve než voda původně studenější také v případě, kdy se dostatečná část původního objemu díky vyšší teplotě odpaří. Tuhnutí pak probíhá v menším množství vody. Pečlivá hospodyně by si tedy mohla za jistých okolností všimnout, že rychleji získá kostky ledu v případě, kdy vodu před umístěním do mrazicího boxu ohřeje v rychlovarné konvici nebo mikrovlnné troubě. Doporučit jí takový postup ale můžeme jen sotva, protože je skoro určitě výhodnější dát do nádoby vodu studenou a rovnou snížit její množství o to, co by se bývalo vypařilo z horké vody.
Další okolností, která nesporně Mpembův jev podporuje, je přechlazení vody (to je jev, kdy voda zůstává při běžném tlaku v kapalné fázi i při teplotách pod nulou) – to ale pouze v případě, že se původně teplejší voda přechladí méně (tj. na vyšší teplotu) než voda původně studenější (jde o nutnou podmínku). Mpembův jev nastane tím spíše, čím více se teplota přechlazení původně teplejší vody blíží teplotě tuhnutí, případně čím více se teplota přechlazení původně studenější vody blíží teplotě v mrazničce. Přechlazování vody je ovšem do značné míry jev náhodný, takže spoléhat se na něj v jednotlivých pokusech nemůžeme.
Výše uvedené závěry jsem teoreticky i experimentálně ověřil. V citované práci si můžete přečíst o dalších okolnostech, které by mohly mrznutí vody ovlivňovat, najdete tam také odkazy na související články.
Dotaz: Odráží-li např. alu-fólie teplo zpět do místnosti, funguje jakoby tepelná
izolace; bude odrazný (a tedy tepelně-izolační) účinek podobný i když se bude
odrazné fólie přímo dotýkat vrstva jiné hmoty? Má smysl dávat odraznou fólii pod
malbu nebo omítku, pod vrstvu podlahového betonu, jako tepelnou izolaci, nebo
naopak usnadní tepelnou vodivostí průnik tepla? (František Hybner)
Odpověď: Al-fólie odráží teplo šířící se zářením neboli sáláním, má tedy smysl především na povrchu (zdi, stropu, ...). S podložkou je v kontaktu zadní stranou, což odrazu na přední straně nevadí, projeví se to jen tím, že vlastní záření Al-fólie bude odpovídat vlastnímu záření podkladu (rovnost teploty). Ze studeného povrchu je záření menší než z teplejšího okolí; tento nedostatek záření z daného směru pociťujeme tím, že z něj "čiší chlad".
Uvnitř materiálu (zdi, podlahy, omítky) má Al-fólie smysl jen potud,
pokud je tento materiál dostatečně prostupný pro sálání. Ta část energie
přenesená původně sáláním, která se v něm pohltí, se totiž dále přenáší
vedením a nebude fólií odrážena. Pro kvantitativní odpověď, kolik se
tedy tepla odrazí (uspoří), by bylo nutno vědět, o jaký materiál
konkrétně jde, a jak dalece je prostupný pro dlouhovlnné, tepelné záření.
Proti teplu šířícímu se vedením nepomůže, protože hliník výborně vede teplo vedením.
Teplo šířící se prouděním zastaví tím, že skrz souvislou Al-fólii nemůže žádná tekutina (přenášející teplo) proudit. Zde se ovšem neuplatní její materiál (hliník), ale její mechanická souvislost a tedy neprostupnost pro kapaliny a plyny.
