Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
9) Dráha vystřelené kule
18. 04. 2011
Dotaz: Dobrý den, dočetla jsem se, že vystřelená kula se pohybuje po parabole.
Zajímalo by mě proč neletí rovně. Velice děkuji za odpověď. (Marti)
Odpověď: Představme si nejprve, že vystřelíme kulku (například z pistole) ve vakuu
někde na Zemi. Protože planeta vytváří tzv. centrální gravitační pole
(gravitační zrychlení míří ve všech místech kolmo do středu Země, což
má za následek mimo jiné to, že odmyslíme-li si okolní vlivy, padají
upuštěné předměty kolmo k zemi), existuje na daném místě konstantní
gravitační zrychlení g, které stále nutí naši kulku k volnému pádu. My
jsme ji ale vystřelili, takže existuje další počáteční zrychlení,
které by ji nutilo letět vodorovně. Kulce pak nezbývá, než vykonávat oba
pohyby (tedy volný pád i vodorovný "vrh") naráz. Platí tzv. princip
superpozice, ze kterého pro skládání pohybů plyne následující -
nakreslíme-li si graf, potom na ose y kulka "padá volným pádem" a na ose x
"letí vodorovně"...složením obou pohybů dohromady dostaneme pohyb po
části paraboly.
V našich podmínkách je to ale ještě trošku jinak. Vzduch
není nehmotné prostředí, takže klade letící kulce odpor. Na celém pohybu
se to pak projeví tak, že kulka letí po tzv. "balistické křivce".
Dotaz: Které z uvedených těles můžeme považovat za hmotný bod? Míč vystřeleny
na branku, míč v rukou brankáře, běžící zavodník při dálkovém běhu,
boxer při zápase, rotující kulička na stole, kolo jedoucího auta, uměla
družíce Země. Proč tomu tak je? děkuji za odpověď (Jana)
Odpověď: Dobrý den. Hmotný bod je zavedený abstraktní pojem, který se používá v případech, kdy pro pozorovaný experiment/jev nemají rozměry a tvar tělesa žádný smysl uvažovat (například velikost tělesa je vzhledem k rozměrům celého experimentu zanedbatelná, stačí-li nám pozorovat pouze těžiště tělesa, atd.). Takové těleso si představíme jako bod kterému připíšeme hmotnost, rychlost, polohu,.. původního tělesa. Tedy k položené otázce, za hmotný bod můžeme počítat všechny objekty nebo žádné, podle toho, v jaké situaci je pozorujeme. Míč je dobré aproximovat hmotným bodem, chceme-li sledovat jeho trajektorii pohybu po hřišti, rozhodně ale ne, chceme-li sledovat například proudění vzduchu okolo něho při vykopnutí na branku (rozměry míče jsou vůči celému hřišti zanedbatelné, ale vůči těsnému okolí ne).
Teď již určitě nebude těžké, rozmyslet si všechny ostatní případy :-)
Dotaz: Jaký je přesně rozdíl mezi izotopem a nuklidem? Definice obou termínů se
najdou na mnoha místech. Ale není mně z toho zcela jasné, jak se vlastně
odlišují. Bylo by možné nějak blíže objasnit? Snad i na nějakém
příkladu? Předem děkuji. (Martin Konvalinka)
Odpověď:
Dobrý den.
Když hovořím o nuklidu 238U, tak mám na mysli daný prvek s příslušným počtem neutronů. Jiný nuklid je např. 235U. Tyto dva nuklidy náleží stejnému prvku, liší se jen počtem neutronů, a říkáme jim izotopy.
Pojem "nuklid" tedy precizuje pojem "prvku" tím, že dále určuje nukleonové číslo a případně i energetický stav (metastabilní izomerní stavy jader). Zjevně je ale možné se tomuto poněkud matoucímu slůvku vyhnout. Místo "nuklid 238U" můžeme beztrestne říkat např. "jádro 238U".
Dotaz: Zajímalo by mě s kamarády, proč je zemské jádro stále žhavé nebo jestli
postupně chladne? Pokud má stále stejnou teplotu, tak odkud čerpá energii?
Probíhá tam snad termonukleární reakce? Děkuji předem za odpověď. (Mathew)
Odpověď:
Dobrý den.
Už Lord Kelvin se prý pokoušel odhadnout čistě termodynamicky, za jak dlouho vychladne zemské jádro. Jeho odhad byl někde kolem 100 000 let, což bylo zjevně v rozporu s realitou. Zemské jádro má totiž skutečně svůj zdroj energie, nejsou jím však termonukleární reakce, jak píšete (s těmi se setkáte v jádrech hvězd), nýbrž "obyčejný" radioaktivní rozpad. Vzniklé rozpadové elementy předávají svou kinetickou energii jádru, a tím zásadně potlačují proces chladnutí. Lze očekávat, že tento zdroj v čase také poněkud slábne s tím, jak vymírají krátkodobější radionuklidy. Tedy se domnívám, že k mírnému ochlazování v průběhu života naší Země dochází, nicméně jde o proces velmi pozvolný.
Dotaz: Dobry den. Muzete mi, prosim, vysvetlit nasledujici jev? Mam-li dva pokoje se
stejnou teplotou vzduchu, ktere se vsak lisi barevnou vymalbou, proc v modrem
pokoji pocituji chlad a v oranzovem naopak teplo? Dekuji za odpoved. (Langrová Jana)
Odpověď: Dobrý den. Barevné povrchy mají vlastnost, která se barva od barvy liší. Jde o odrazivost. Čím světlejší povrch, tím více světla odrazí, čím tmavší, tím více světla pohltí. Mohlo by se zdát, že to problém řeší. Není to ale pravda. (Světlo by muselo být velmi intenzivní, aby začalo výrazněji ohřívat vzduch. Navíc pohlcené světlo by mohlo po dostatečné době ohřívat tmavé zdi a ty opět zahřívat okolní vzduch. A konečně, držme se Vaší podmínky, že v obou místnostech je stejná teplota). Bledě modrá je světlejší než tmavě oranžová a přece si troufám tvrdit, že "tepleji" by vám bylo v oranžové. Tady se jedná především o naše podvědomí, naši zkušenost. Za celý život máme žlutou a oranžovou spojenou s ohněm, sluncem, rozžhaveným železem, ... a proto je jen přirozené, že se cítíme v oranžové místnosti více v teple, než v modré, kterou máme spojenou s nebem bez mráčku, vodou či ledem. Z toho je také patrné, že různé barvy působí na různé lidi jinak.
