Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
84) Uranový důl a radioaktivita
26. 06. 2007
Dotaz: Dobrý den, V naší lokalitě se uvažuje o otevření uranového dolu. Paradoxně jsem
se přistěhovala od jediného funkčního uranového dolu:) Vzniká kolem toho dosti
velká hysterie. Zajímalo by mě, pokud se už v místě ložisko uranové rudy
vyskytuje, jsou – li rizika větší, nebo se zvyšují až těžbou. Myslím
riziko pro obyvatele kteří v dole nepracují – uvádí se zvýšené riziko
vrozených vad, potratů, nádorových onemocnění, zamoření zdrojů vody, zdravotní
závadnost zemědělských produktů. Též bych ráda věděla, z kterých izotopů se
skládá „ přírodní uran „ Díky (leny)
Odpověď: Bez bližšího určení lokality se mohu omezit jen na obecná tvrzení. Lokalita, kde se uvažuje o těžbě uranu téměř jistě bude vykazovat zvýšené radioaktivní pozadí (tedy intenzitu záření). Tento ukazatel však obvykle nenabývá nebezpečných hodnot. Obecně mírně zvýšená radioaktivita sice na jedné straně statisticky může vést k mírně zvýšeným rizikům vrozených vad a nádorových onemocnění, na druhou stranu ale zase stimuluje imunitní systém a může působit i léčivě (na tomto principu byly mimo jiného založeny i lázně Jáchymov).
S případnou těžbou se radioaktivita v okolí může zvýšit, záleží ale dost na technologii, která bude použita.
Rád bych zde zdůraznil, že radioaktivita je přirozený jev probíhající všude okolo nás i v nás. Problém tedy není, je-li něco radioaktivního (nějak radioaktivní je prakticky cokoli), problémem může být, překročí-li se určitá míra. Existují normy a hygienické limity, které definují, co je ještě přípustné. Tyto normy jsou přitom velmi přísné (z biologického, chemického a fyzikálního pohledu by člověk měl zcela bez problémů snést mnohonásbě vyšší ozáření, než jaké tyto normy povolují). Máte-li tedy obavu či podezření, že ve vašem okolí dojde či došlo k překročení těchto limitů, obraťte se na Státní úřad pro jadernou bezpečnost (www.sujb.cz).
Dotaz: Dobrý den Zajímalo by mne, zda je nebezpečné pohybovat se v těsné blízkosti
okolo vysílacích antén vysílačů, společnosí provozujících mobilní telefonní
sítě (Oskar, T-mobile, atd.) Zda je nebezpečné např. za provozu vylézat na stožáry až na samotný vrchol, kde jsou umístěny antény (kromě rizika hrozícího pádu
apod). Děkuji (L)
Odpověď: Všechny anténní systémy provozované telekomunikačními společnostmi jsou schválené hygienickými stanicemi a splňují podmínky zákona 258 o ochraně veřejného zdraví, ve znění nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. U všech stanic jsou vymezeny prostory, ve kterých by došlo k překročení hygienických limitů a to v provozních řádech (vztahují se k zaměstnancům) a v hygienických výpočtech (vztahují se k ostatním osobám). Při běžně používaných výkonech (desítky wattů) se hranice hygienických limitů v přímém paprsku před anténami zpravidla pohybují v rozmezí 4-6m pro ostatní osoby a řádově v centimetrech pro zaměstnance.
V místech kde se lidé (ostatní osoby) běžně pohybují, jsou hodnoty expozic hluboko pod stanovenými limity a zpravidla dosahují pouze tisíciny těchto hygienických limitů. Úrovně elektromagnetických polí vyzářené vysílači telekomunikačních společností jsou srovnatelné s úrovněmi elektromagnetických polí od televizních a radiových vysílačů.
Z uvedeného vyplývá, že pohyb v blízkosti antén není nebezpečný a to ani v místech, kde mohou být krátkodobě překročeny hygienické limity (referenční hodnoty), protože i tyto limity zahrnují dostatečnou zálohu bezpečnosti od tak zvané prahové hodnoty úrovně záření, při které by se teprve projevil vliv na lidský organismus. Hygienický limit je padesátkrát nižší než tato prahová hodnota. Pokud by se tedy člověk dostal do těsné blízkosti těchto antén, budou překročeny referenční hodnoty uvedené v nařízení vlády č. 480/2000 Sb., v některých případech může dojít i k překročení nejvyšších přípustných hodnot, ale vzhledem ke zmíněné záloze bezpečnosti limitů, nedojde při používaných výkonech k faktickému ohrožení zdraví.
K otázce lezení na stožáry telekomunikačních společností je nutno zdůraznit, že se jedná o majetek těchto společností. S výjimkou stožárů řešených konstrukčně jako rozhledny, je vstup na tyto stožáry nepovolaným osobám zakázán a jednalo by se o neoprávněné vniknutí na cizí pozemek (do cizího objektu), se všemi právními důsledky.
(Ing. František Bittner, T-Mobile Czech Republic a.s.)
Dotaz: Dobrý den, mám docela zajímavý dotaz. Pokud roztočíme syrové vajíčko, po dvou až
třech otáčkách se rychle zastaví, naopak vařené vejce se točí hodně dlouho. Dá
se tento rozdíl nějak vysvětlit? Předem díky za odpověď. (M. Vozar)
Odpověď: Syrové vajíčko je uvnitř prakticky tekuté, uvařené pak tuhé. Pokud roztočíme uvařené vajíčko, točí se celé vajíčko a brzdí jej akorát tření s podložkou a odpor vzduchu (obojí je relativně malé). Roztočíme-li ale syrové vajíčko, roztáčíme hlavně skořápku a část vnitřku, zbytek vnitřku se - díky tomu že je tekutý a zároveň má setrvačnost - točí pomaleji. Uvnitř vajíčka tedy o sebe třou jednotlivé ruzně rychle rotující části a dochází tak k energetickým ztrátám, což se projeví právě rychlejším poklesem rotace (ztráty jdou na vrub kinetické energie).
Dotaz: Dobrý den, co jsou to přesně paraxiální paprsky a jak se používají při tvorbě
obrazu např. u dutého a vypuklého zrcadla? Když jsem totiž rýsoval geometrické
znázornění obrazu pomocí tří /respektive dvou/ význačných paprsků u vypuklého
zrcadla nevyšla mi úsečka znázorňující výsledný obraz přesně pod úsečkou
znázorňující těleso, jehož obraz jsem rýsoval. Prý to souvisí s paraxiálními
paprský. Mnohokrát děkuji (Mike)
Odpověď: Jako paraxiální paprsky označujeme paprsky v blízkosti optické osy přístroje, které s touto osou svírají jen malý úhel, jsou s ní tedy téměř rovnoběžné.
Při použití kulového zrcadla dochází ke zkreslování obrazu, což se pravděpodobně projevilo i ve výše popsané geometrické konstrukci. Chyba je v zrcadle samotném, správný tvar takového zrcadla totiž není kulový, ale parabolický (vrchol paraboloidu). Výroba paraboloidu je ale technicky náročnější než výroba kulové plochy, proto se běžně používají kulová zrcadla, která pak dostatečně dobře zobrazují pouze v těch místech, v nichž se moc neliší od zrcadel parabolický - tedy v blízkosti optické osy. Přibližně správně tak lámou akorát ony paraxiální paprsky, paprsky jdoucí blízko optickéosy.
Dotaz: Je nebezpečné rozebírat mikrovlnku? (Jana Malá)
Odpověď: Při rozebírání mikrovlnné trouby je nezbytné, aby byla odpojena od zdroje elektrické energie a je potřeba před započetí demontáže vybít kondenzátor, který trouba obsahuje, a jeho vstupní svorky zkratovat (i po odpojení trouby může na kondenzátoru zůstávat životu nebezpečné napětí i několika tisíc voltů).
Velmi varuju před rozebíráním zapojené trouby, zapojováním rozebrané trouby a také před zapojováním rozebrané a následně zpět (neodborně) složené trouby - mohlo by dojít k mikrovlnnému ozáření a následkem toho k poškození zdraví, v extrémním případě teoreticky i smrtelnému.
Pokud vás zajímá, jak mikrovlnná trouba funguje, podívejte se na
