FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«

87) Paraxiální paprsky a kulová zrcadla16. 05. 2007

Dotaz: Dobrý den, co jsou to přesně paraxiální paprsky a jak se používají při tvorbě obrazu např. u dutého a vypuklého zrcadla? Když jsem totiž rýsoval geometrické znázornění obrazu pomocí tří /respektive dvou/ význačných paprsků u vypuklého zrcadla nevyšla mi úsečka znázorňující výsledný obraz přesně pod úsečkou znázorňující těleso, jehož obraz jsem rýsoval. Prý to souvisí s paraxiálními paprský. Mnohokrát děkuji (Mike)

Odpověď: Jako paraxiální paprsky označujeme paprsky v blízkosti optické osy přístroje, které s touto osou svírají jen malý úhel, jsou s ní tedy téměř rovnoběžné.

Při použití kulového zrcadla dochází ke zkreslování obrazu, což se pravděpodobně projevilo i ve výše popsané geometrické konstrukci. Chyba je v zrcadle samotném, správný tvar takového zrcadla totiž není kulový, ale parabolický (vrchol paraboloidu). Výroba paraboloidu je ale technicky náročnější než výroba kulové plochy, proto se běžně používají kulová zrcadla, která pak dostatečně dobře zobrazují pouze v těch místech, v nichž se moc neliší od zrcadel parabolický - tedy v blízkosti optické osy. Přibližně správně tak lámou akorát ony paraxiální paprsky, paprsky jdoucí blízko optickéosy.

(Jakub Jermář)   >>>  

88) Rozebírání mikrovlnné trouby16. 05. 2007

Dotaz: Je nebezpečné rozebírat mikrovlnku? (Jana Malá)

Odpověď: Při rozebírání mikrovlnné trouby je nezbytné, aby byla odpojena od zdroje elektrické energie a je potřeba před započetí demontáže vybít kondenzátor, který trouba obsahuje, a jeho vstupní svorky zkratovat (i po odpojení trouby může na kondenzátoru zůstávat životu nebezpečné napětí i několika tisíc voltů). Velmi varuju před rozebíráním zapojené trouby, zapojováním rozebrané trouby a také před zapojováním rozebrané a následně zpět (neodborně) složené trouby - mohlo by dojít k mikrovlnnému ozáření a následkem toho k poškození zdraví, v extrémním případě teoreticky i smrtelnému.

Pokud vás zajímá, jak mikrovlnná trouba funguje, podívejte se na Magnetron - hlavní součástka mikrovlnné trouby je pak popsán na Odpověď byla 3. 6. 2007 poupravena dle připomínek pana Jana Kohoutka. Děkujeme!

(Jakub Jermář)   >>>  

89) Coriolisova síla a letadla02. 05. 2007

Dotaz: Projevuje se coriolisova síla i u letu letadel? Musí letadlo letící po ortodromě na sev. polokouli neustále trochu zatáčet doleva (více či méně v závislosti na zem. šířce)? (Mirek)

Odpověď: Ano, Coriolisova síla působí na každé těleso v rotující soustavě, pakliže se toto těleso vzdaluje či přibližuje vůči ose otáčení. Působí tedy i na letadla z pohledu rotující Země. Velikost této síly je však malá v porovnání s dalšími vlivy působícími na letadlo (především pohyby vzduchových mas, vítr).

(Jakub Jermář)   >>>  

90) Proč se po dešti ochladí?23. 04. 2007

Dotaz: Proč se v létě před deštěm oteplí a po dešti ochladí? (denda)

Odpověď: Oteplení před deštěm není pravidlem. V letním období však často dochází k oteplování vzduchu vlivem slunečního záření, které může následně vést až ke vzniku přeháňkové nebo bouřkové oblačnosti. Co se týče ochlazení po dešti, to skutečně obvykle pozorujeme. Dochází k němu vlivem vypařování, což je jev, u kterého dochází ke spotřebě tepla z okolí a celkově se tedy ochladí.

(Alžbeta Demeterová)   >>>  

91) Kroupy i bez bouřky?23. 04. 2007

Dotaz: Mohou se tvořit kroupy bez bouřky? (denda)

Odpověď: Je rozdíl mezi bouří a bouřkou. Bouřkou se v meteorologii označuje souhrn elektrických a akustických jevů (blesky, hřmění…), které s vznikem a vývojem krup v podstatě nesouvisí, i když se mohou vyskytovat společně. Pokud ale ke tvorbě krup dojde, je to v rámci bouře i když ne každá bouře je nutně spojená s tvorbou krup. Aby se z oblačných částic (kapiček) začaly vytvářet kroupy, musí oblak sahat do výšek, kde je teplota nižší než 0 °C a zároveň v jeho nitru dochází k intenzivním výstupným pohybům. Mezi hladinou 0 °C a přibl. -40 °C jsou v oblaku jak částice ledu (zmrzlé kapičky), tak přechlazené vodné kapičky (s teplotou sice už nižší než 0 °C, ale ještě pořád v kapalném stavu). V tomto rozmezí teplot při srážce ledových částic s kapalnými dochází k namrznutí vody na ledovou částici, která takto narůstá a na své cestě vzhůru nebo dolů - když je už dostatečně těžká, tímto způsobem „nabaluje“ další „slupky“. Při své cestě na zemský povrch začne tát, ale je-li dostatečně velká, dopadne jako kroupa. V našich zeměpisných šířkách v podstatě každá dešťová kapička byla původně ledem, jenomže stihla roztát.

(Alžbeta Demeterová)   >>>