Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
88) Rozebírání mikrovlnné trouby
16. 05. 2007
Dotaz: Je nebezpečné rozebírat mikrovlnku? (Jana Malá)
Odpověď: Při rozebírání mikrovlnné trouby je nezbytné, aby byla odpojena od zdroje elektrické energie a je potřeba před započetí demontáže vybít kondenzátor, který trouba obsahuje, a jeho vstupní svorky zkratovat (i po odpojení trouby může na kondenzátoru zůstávat životu nebezpečné napětí i několika tisíc voltů).
Velmi varuju před rozebíráním zapojené trouby, zapojováním rozebrané trouby a také před zapojováním rozebrané a následně zpět (neodborně) složené trouby - mohlo by dojít k mikrovlnnému ozáření a následkem toho k poškození zdraví, v extrémním případě teoreticky i smrtelnému.
Pokud vás zajímá, jak mikrovlnná trouba funguje, podívejte se na
Dotaz: Projevuje se coriolisova síla i u letu letadel? Musí letadlo letící po ortodromě
na sev. polokouli neustále trochu zatáčet doleva (více či méně v závislosti na
zem. šířce)? (Mirek)
Odpověď: Ano, Coriolisova síla působí na každé těleso v rotující soustavě, pakliže se toto těleso vzdaluje či přibližuje vůči ose otáčení. Působí tedy i na letadla z pohledu rotující Země. Velikost této síly je však malá v porovnání s dalšími vlivy působícími na letadlo (především pohyby vzduchových mas, vítr).
Dotaz: Proč se v létě před deštěm oteplí a po dešti ochladí? (denda)
Odpověď: Oteplení před deštěm není pravidlem. V letním období však často dochází k oteplování vzduchu vlivem slunečního záření, které může následně vést až ke vzniku přeháňkové nebo bouřkové oblačnosti. Co se týče ochlazení po dešti, to skutečně obvykle pozorujeme. Dochází k němu vlivem vypařování, což je jev, u kterého dochází ke spotřebě tepla z okolí a celkově se tedy ochladí.
Odpověď: Je rozdíl mezi bouří a bouřkou. Bouřkou se v meteorologii označuje souhrn elektrických a akustických jevů (blesky, hřmění…), které s vznikem a vývojem krup v podstatě nesouvisí, i když se mohou vyskytovat společně. Pokud ale ke tvorbě krup dojde, je to v rámci bouře i když ne každá bouře je nutně spojená s tvorbou krup. Aby se z oblačných částic (kapiček) začaly vytvářet kroupy, musí oblak sahat do výšek, kde je teplota nižší než 0 °C a zároveň v jeho nitru dochází k intenzivním výstupným pohybům. Mezi hladinou 0 °C a přibl. -40 °C jsou v oblaku jak částice ledu (zmrzlé kapičky), tak přechlazené vodné kapičky (s teplotou sice už nižší než 0 °C, ale ještě pořád v kapalném stavu). V tomto rozmezí teplot při srážce ledových částic s kapalnými dochází k namrznutí vody na ledovou částici, která takto narůstá a na své cestě vzhůru nebo dolů - když je už dostatečně těžká, tímto způsobem „nabaluje“ další „slupky“. Při své cestě na zemský povrch začne tát, ale je-li dostatečně velká, dopadne jako kroupa. V našich zeměpisných šířkách v podstatě každá dešťová kapička byla původně ledem, jenomže stihla roztát.
Dotaz: Dobrý den, proč je moře po bouři teplejší? (Lucka)
Odpověď: Otázka v první řadě zní, zda po bouři vůbec k oteplení dochází. Může to být pravda – díky nové vrstvě z deště, který byl teplejší, než povrchová vrstva moře před bouří, ale to je výjimečná situace, ke které může dojít spíš v pozdních podzimních, zimních a skorých jarních měsících; ale taky nemusí – že je moře teplejší je pravděpodobněji jenom zdání, protože se vzduch díky procesu vypařování po dešti zpravidla ochladí, zatímco moře díky mnohem větší tepelní kapacitě, než má vzduch, mění teplotu mnohem pomaleji, takže bude pořád stejně teplé jako předtím, anebo jenom o něco málo chladnější. Tedy relativně k teplotě vzduchu se moře skutečně může jevit teplejší, než bylo ve srovnání k teplotě vzduchu před bouří.
