Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 365 dotazů obsahujících »jev«
91) Kroupy i bez bouřky?
23. 04. 2007
Dotaz: Mohou se tvořit kroupy bez bouřky? (denda)
Odpověď: Je rozdíl mezi bouří a bouřkou. Bouřkou se v meteorologii označuje souhrn elektrických a akustických jevů (blesky, hřmění…), které s vznikem a vývojem krup v podstatě nesouvisí, i když se mohou vyskytovat společně. Pokud ale ke tvorbě krup dojde, je to v rámci bouře i když ne každá bouře je nutně spojená s tvorbou krup. Aby se z oblačných částic (kapiček) začaly vytvářet kroupy, musí oblak sahat do výšek, kde je teplota nižší než 0 °C a zároveň v jeho nitru dochází k intenzivním výstupným pohybům. Mezi hladinou 0 °C a přibl. -40 °C jsou v oblaku jak částice ledu (zmrzlé kapičky), tak přechlazené vodné kapičky (s teplotou sice už nižší než 0 °C, ale ještě pořád v kapalném stavu). V tomto rozmezí teplot při srážce ledových částic s kapalnými dochází k namrznutí vody na ledovou částici, která takto narůstá a na své cestě vzhůru nebo dolů - když je už dostatečně těžká, tímto způsobem „nabaluje“ další „slupky“. Při své cestě na zemský povrch začne tát, ale je-li dostatečně velká, dopadne jako kroupa. V našich zeměpisných šířkách v podstatě každá dešťová kapička byla původně ledem, jenomže stihla roztát.
Dotaz: Dobrý den, proč je moře po bouři teplejší? (Lucka)
Odpověď: Otázka v první řadě zní, zda po bouři vůbec k oteplení dochází. Může to být pravda – díky nové vrstvě z deště, který byl teplejší, než povrchová vrstva moře před bouří, ale to je výjimečná situace, ke které může dojít spíš v pozdních podzimních, zimních a skorých jarních měsících; ale taky nemusí – že je moře teplejší je pravděpodobněji jenom zdání, protože se vzduch díky procesu vypařování po dešti zpravidla ochladí, zatímco moře díky mnohem větší tepelní kapacitě, než má vzduch, mění teplotu mnohem pomaleji, takže bude pořád stejně teplé jako předtím, anebo jenom o něco málo chladnější. Tedy relativně k teplotě vzduchu se moře skutečně může jevit teplejší, než bylo ve srovnání k teplotě vzduchu před bouří.
Dotaz: Chtěl bych se zeptat jak funguje Peltierův článek, proč dochází k ochlazení na
jedné straně? (Kamil)
Odpověď: Jako Peltierův článek se označuje součástka fungující na základě Peltierova jevu - obvykle je složena z dvou různých vodičů (nejčastěji bismut a tellurid) zapojených v sérii. Protéká-li takovou součástkou proud, dochází k ochlaování jednoho spoje a ořívání spoje druhého. Tento jev objevil roku 1834 francouzský fyzik Jean Charles Athanase Peltier.
"Peltierův jev je založen na skutečnosti, že v každé z dvojice látek, vytvářejících kontakt, mají nositelé proudu různé hodnoty střední energie. Při průchodu proudu kontaktem procházejí elektrony z prostředí s menší střední energií do prostředí s větší střední energií (nebo naopak) a proto jsou nuceny buď odevzdat svou nadbytečnou energii ve formě tepla atomům, tvořících strukturu krystalu (oblast kontaktu se zahřívá), nebo to, co jim schází, si doplnit na úkor tepelné energie látky (oblast kontaktu se ochlazuje)." Citováno z http://www.vscht.cz/chem_listy/docs/full/1998_05_382-389.pdf
Poznámka: Peltierův článek se často používá k chlazení. Je však třeba si uvědomit, že v konečném součtu článek topí - chladnější spoj se ochlazuje méně, než jak se zbytek obvodu zahřívá. Jde o nutný důsledek druhého termodynamického zákona.
Dotaz: Dneska (13. 4. 2007) si kamarádka všimla, že už dlouho není vidět Měsíc,ale ostatní hvězdy vidět jsou, takže Měsíc není zakryt mraky, navíc tvrdí, že na západě je větší bíla hvězda(těleso), které hodně září. Děkuji za odpověď (Zuzka)
Odpověď: V těchto dnech (15. 4. 2007) je Měsíc téměř v novu, je tedy na obloze blízko Slunce. To má za následek, že Slunce osvětluje jeho odvrácenou stranu (a Měsíc nám proto ukazuje stranu druhou, neosvětlenou, a proto i špatně viditelnou). Navíc, je-li Měsíc na obloze blízko Slunce, nutně to znamená, že je na obloze především ve dne, v noci pak, stejně jako Slunce vidět není. Jsou-li na obloze Měsíc i Slunce současně, je těžké Měsíc spatřit, neboť jeho světlo je mnohomiliónkrát slabší než světlo přicházející od Slunce. Ze stejného důvodu pak přes den pouhým okem obvykle nepozorujeme hvězdy.
Po západu Slunce je večer na západě v těchto dnech pozorovatelná Venuše (tento jev je relativně častý, Venuše se někdy také lidově nazývá Večernice). Zde si ale dovolím upozornit, že poloha Venuše na hvězdné obloze se mění a tedy ne vždy je na západě po západu Slunce, často ji lze najít naopak ráno před východem Slunce na východě (v takovém případě se jí lidově říká Jitřenka).
Dotaz: Nazdar,mě by zajímalo,zda-li je možno hasiti požár ohně horkou vodou,či ne...
Děkuji za odpověď :-) (Velitel UPA)
Odpověď: Při hašení požáru jde především o to, abychom ochladili hořící předmět pod teplotu hoření, tedy pod takovou nejnižší teplotu, při které ještě látka samovolně hoří. Druhým pomáhajícím jevem je zabránění přístupu vzduchu (kyslíku) k hořícímu předmětu - pokryjeme-li jeho povrch nějakou vrstvou, třeba vrstvičkou vody, nemůže se již k němu dostat kyslík a tedy nemůže hořet. Obou těchto jevů lze dosáhnout studenou i teplou vodou, teplá voda však o trochu méně těleso ochladí (avšak díky své obrovské tepelné kapacitě a obrovskému měrnénu skupenskému teplu varu/vypařování ochlazuje i tak velmi dobře) a o něco dříve se vypaří. Mohl-li bych si tedy vybrat, hasil bych raději vodou studenou. Přesto ale i horká voda hasí běžný oheň (hořící dřevo, papírm ...) velmi dobře.
