FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 9 dotazů obsahujících »kapičky«

2) Rozdíl mezi párou a mlhou29. 10. 2008

Dotaz: Jaký je rozdíl mezi vodní parou a mlhou? (ADELA ZITOVA)

Odpověď: Vodní pára je bezbarvý (lze tedy říct v podstatě neviditelný) plyn. To, co vidíme nad hrncem (a nesprávně tomu říkáme vodní pára) a mlha jsou ve skutečnosti nepatrné kapičky vody ve vzduchu (neboli aerosol).

(Jakub Jermář)   >>>  

3) Jak je velká duha18. 09. 2008

Dotaz: Dobrý den, jak vzniká duha víme, ale není nám jasné, proč má tvar oblouku. Je poloměr tohoto oblouku vždy stejný? Děkuji předem za odpověď (Lucie Zárubová)

Odpověď: Duha je optický jev, který se skládá ze světla různých barev přicházejících do oka (či jiného čidla) z různých směrů v důsledku odrazu slunečního světla na kapičkách deště. Aby došlo k těm "správným" (duhu tvořícím) odrazům, je třeba, aby se kapičky deště nacházely zhruba 42° (resp. okolo 50° pro sekundární duhu) odkloněny od osy Slunce-pozorovatel. Tuto podmínku splňuje kružnice (tedy přesněji hranice prostorového úhlu) se středem na ose Slunce-pozorovatel, na opačné straně, od pozorovatele, než je Slunce. Z letadla, vysoké věže, ... by tedy bylo možné pozorovat duhu jako kružnici (přesněji mezikruží) s rozměrem zhruba 85 úhlových stupňů (2x 42°).

(Jakub Jermář)   >>>  

4) Pára nad hrncem02. 03. 2008

Dotaz: Dobry den, chtel bych se zeptat, proc se z hrnce uvolnuje para, i kdyz se voda nevari, je to kvuli odparovani vody v kontaktu z rozpalenym hrncem? A potom by mne tajimalo proc se mnozstvi pary zvysi bezprostredne potom,co vypnu plyn na sporaku. Predem dekuji za odpoved (Michal Šárka)

Odpověď: Vypařování probíhá při libovolné teplotě, jeho míra ovšem s teplotou prudce roste. Jenže pozor, nezávisí jenom na teplotě, ale také na množství vody obsažené ve vzduchu nad hrncem (takzvané vlhkosti vzduchu).

Z mikroskopického hlediska si to můžete představit takto: Molekuly v kapalině i ve vzduchu se neustále chaoticky pohybují (tím rychleji, čím větší je teplota – ve skutečnosti je to spíše obráceně, totiž že čím rychlejší je chaotický pohyb částic, tím větší teplotu látka má). Některé částice při tomto pohybu "vyskočí" z kapaliny a stanou se součástí vodních par (vypařování), jiné (klidně současně) přejdou ze vzduchu do vody v hrnci (kondenzace). Obojí se děje neustále a vzhledem k obrovskému množství molekul v litru vody (řádově 1025) velmi mnohokrát každou sekundu. Je to vlastně difúze molekul plynu do kapaliny a obráceně.

Pokud častěji vyjdou molekuly z vody, než obráceně, pozorujeme to jako vypařování kapaliny &ndash její množství v hrci se zmenšuje, vlhkost okolního vzduchu naopak roste. Čím více je ale vodních par nad hrncem, tím častěji některé molekuly přejdou při chaotickém tepelném pohybu ze vzduchu zpátky do kapaliny. Vypařování se tedy zpomaluje.

Může se stát, že po čase vlhkost vzduchu vzroste natolik, že při dané teplotě (a tedy "hemživosti" částic) už do kapaliny vstoupí ze vzduchu za jednotku času právě tolik molekul, kolik jich kapalinu za stejný čas opustilo. Mluvíme o stavu dynamické rovnováhy (z makroskopického hlediska je to rovnováha, protože námi pozorovaná množství kapaliny a par se nemění, ale z mikroskopického hlediska i nadále dochází k vzájemnému míšení, jenže je to statisticky vzato "kus za kus" – proto dynamická rovnováha namísto statické rovnováhy). Takzvaná relativní vlhkost v tomto případě dosáhla 100 %.

Kdybychom nyní teplotu zvýšili, rovnováha by se opět porušila, relativní vlhkost by klesla pod 100 % a my bychom mohli pozorovat další vypařování. Funguje to i opačně. Pokud teplotu snížíme, může se relativní vlhkost zvýšit dostatečně k tomu, aby docházelo ke kondenzaci. Takto mohou vznikat drobné kapičky přímo ve vlhkém vzduchu (přesně tak vzniká déšť). Nad hrncem tyto drobné kapičky pozorujeme jako mlhu, laiky označovanou slovem "pára" (ve fyzice má slovo pára význam plynu, mlze &ndash tedy páře s kapičkami &ndash fyzikové někdy říkají "mokrá pára").

Voda tedy k tomu, aby se vypařovala, nemusí vřít. Nicméně při varu se vypařuje nejintenzivněji.

A proč pozorujeme mlhu nad hrncem bezprostředně po vypnutí plynu? Domnívám se, že je to právě kvůli onomu náhlému snížení teploty. Tím vzroste relativní vlhkost vzduchu nad hrncem a pára začne kondenzovat do drobných kapiček, což pozorujeme jako mlhu. Stejný jev nastavá v zimě, kdy nám jde "pára" (tedy mlha) od úst.

O mikroskopickém pohledu na vypařování jsme zde už jednou psali, můžete se podívat sem. Pokud vás zajímá více o varu, rovněž o tom jsme zde už psali, klikněte sem.

(Pavel Böhm)   >>>  

5) Kroupy i bez bouřky?23. 04. 2007

Dotaz: Mohou se tvořit kroupy bez bouřky? (denda)

Odpověď: Je rozdíl mezi bouří a bouřkou. Bouřkou se v meteorologii označuje souhrn elektrických a akustických jevů (blesky, hřmění…), které s vznikem a vývojem krup v podstatě nesouvisí, i když se mohou vyskytovat společně. Pokud ale ke tvorbě krup dojde, je to v rámci bouře i když ne každá bouře je nutně spojená s tvorbou krup. Aby se z oblačných částic (kapiček) začaly vytvářet kroupy, musí oblak sahat do výšek, kde je teplota nižší než 0 °C a zároveň v jeho nitru dochází k intenzivním výstupným pohybům. Mezi hladinou 0 °C a přibl. -40 °C jsou v oblaku jak částice ledu (zmrzlé kapičky), tak přechlazené vodné kapičky (s teplotou sice už nižší než 0 °C, ale ještě pořád v kapalném stavu). V tomto rozmezí teplot při srážce ledových částic s kapalnými dochází k namrznutí vody na ledovou částici, která takto narůstá a na své cestě vzhůru nebo dolů - když je už dostatečně těžká, tímto způsobem „nabaluje“ další „slupky“. Při své cestě na zemský povrch začne tát, ale je-li dostatečně velká, dopadne jako kroupa. V našich zeměpisných šířkách v podstatě každá dešťová kapička byla původně ledem, jenomže stihla roztát.

(Alžbeta Demeterová)   >>>  

6) Přechlazená voda09. 01. 2007

Dotaz: Dobrý den, díky za pěkné stránky. Zde je můj dotaz: Na kolejích jsem měl sorpční lednici, která chladila až mrazila. Teplotu jsme neměřili, ale někdy jsme vyndali veci zmrzlé a jindy ne. Několikrát se mi stalo, že jsem vodu (vodovodní) v PET lahvi vytáhl z lednice a voda byla v tekutém stavu. V okamžiku, kdy jsem PET lahev otevřel voda během 1-2 sekund zmrzla. Krásně prokrystalizovala v celém objemu. Podobným způsobem, jako když lupnutím aktivujete takové ty ohřívací polštářky. Podmínky: lednice - sorpční, zavřená ve skříni PET laveh - takový ten měkčí typ, objem 2 litry, ležíci v lednici na výparniku, úplně plná nebo téměř plná. Zajímalo by mě, při jakých podmínkách to nastává. Kam se ztratí energie potřebná ke změně skupenství? Jak mohu tento stav reprodukovat? Jestli si dobře pamatuji tak energie potřebná ke změně skupenství je zhruba stokrát vyšší než ke změně teploty kapaliny o 1C. Takže vodu podchladím, jakoby na -100C a pak se mi přemění na led o teplotě 0C. (Jaroslav Bernkopf)

Odpověď: Voda, kterou jste vyndal z chladničky, se podle všeho nacházela v tzv. metastabilním stavu, kdy je její teplota sice už pod nulou, ale stále ještě zůstává celá v kapalném skupenství. Tento stav je tím méně pravděpodobný, čím většího přechlazení dosáhnete, případně čím více vody v nádobě máte. S dvoulitrovou PET láhví lze znatelného přechlazení dosáhnout zřídka - a když, tak pouze o několik málo stupňů Celsia. Menší množství vody (řekněme 1 ml) lze ovšem snadno přechladit i na teplotu -10 °C a méně. Drobné kapičky se dají přechladit až o desítky stupňů Celsia!

Přechlazená kapalina je nestabilní. Přítomnost rušivých vlivů (nečistoty, otřesy) a další chlazení zvyšují společně šanci, že kapalina samovolně přejde do stabilnějšího stavu - zmrzne. Mrznutí začne tím, že se někde v objemu kapaliny (typicky na stěnách nebo částečkách nečistot) objeví první krystalek ledu. Ten velmi rychle roste v jakousi dendritickou strukturu prolínající se celou kapalinou, což je ono vámi pozorované rychlé prorůstání krystalků. Tím se ovšem uvolňuje latentní krystalizační teplo ohřívající zbytek přechlazené kapaliny. Teplota přechlazené vody tak během této "bouřlivé" krystalizace po zlomku sekundy až několika málo sekundách vzroste na teplotu tuhnutí (0 °C). Sem se tedy "ztratí" ona pohřešovaná energie. Zbytek kapaliny tuhne již běžným způsobem.

V přiloženém grafu je zachycen průběh teploty v reálném experimentu, který probíhal s 1 ml destilované vody, jejíž počáteční teplota byla přibližně 1 °C. Z grafu lze vyčíst, že se voda v tomto experimentu přechladila o více než 10 °C, načež během velice krátkého okamžiku prorostla zmíněnou dendritickou ledovou strukturou za součásného vzrůstu teploty na 0 °C. "Domrzání" potom trvalo ještě asi minutu a dvacet sekund. Teplota okolí byla přibližně -17 °C.


(Pavel Böhm)   >>>