Dotaz: Měl bych dotaz.Budu mít referát z fyziky a to o potenciální energii.Potřebuju osvětlit,co to je, protože nemohu sehnat žádnou literaturu. (Ivo)
Odpověď: Milý příteli, potenciální energie je stručně řečeno, tak
jako každá energie, zakonzervovaná práce. Jak se dá práce
zakonzervovat, aby se nezkazila? Třeba tak, že něco zvedneme
do výšky. Tak to děláme s vodou v přepouštěcích
elektrárnách. Vodu čerpáme do nádrže na kopci (tím ta voda
získa potenciální energii gravitační) a ráno ji pustíme
dolů na turbínu a ona svou energii odevzdá generátoru
elektrické energie.
Jiná potenciální energie je energie pružnosti. Když
napínáme luk, tak konáme práci, která je naštosovaná do
luku. Když vystřelíme, luk svou energii poskytne šípu a
práci nám vrátí, i když, tak jako vždycky, ne celou. Část
utratí na teplo. Když k sobě přimáčkneme dva magnety
souhlasnými póly, opět nám to dá trochu práce. Potom, co
jeden magnet pustíme, odskočí. Potenciální energie
magnetická se přemění na energii pohybovou. Zcela obdobně to
bude při oddalování dvou elektrických nábojů opačného
znaménka, které budou zvyšovat svou potenciální energii
elektrickou. Ta se opět může přeměnit na jinou formu
energie. Částicím atomového jádra můžeme dodat
potenciální energii jadernou, také oddalováním od zbytku
jádra.
Dotaz: Co je nepřesné: Učebnice fyziky nebo zeměpisné atlasy? (Aneb opět mi žáci nevěří.)
Fyzika - učebnice:
Pól, kterým se volně zavěšený magnet natáčí k severu, nazýváme severní pól magnetu.
Země je obrovský kulový magnet, který má dva póly. Severní magnetický pól Země se nachází v blízkosti jižního magnetického pólu Země.
Zeměpisné atlasy:(ty novější raději magnetické póly neuvádějí)
Na mapách se severní magnetický pól nachází v blízkosti severního zeměpisného pólu... (Mgr. Dalibor Blecha)
Odpověď: Milý pane kolego,
já bych danou situaci hodnotil jako výsledek pedagogického
blbnutí, kdy to "odborníci" chtějí mít přesně a
do svých definicí se lehce zamotají. Navrhuji Vám (i vašim
žákům) následující řešení - pokuste se shodnout na
odpovědích na následující otázky a komentáře. 1. Shodněte se před Vaší školou, kde je
sever? (na opačnou stranu, než v poledne Slunce, tam, kde v
dáli tušit Švédsko a ješte o kousek dál Špicberky...) 2. Který konec magnetky kompasu tam míří? U
konvenčniho kompasu bez rušivého vlivu nějakého magnetu v
okolí to bude asi ten červeně nebo jinak označený. Když už
míří na sever, co mu říkat severní? Je to ale konvence,
mohli bychom klidně říkat červený. 3. Hraním s více kompasy nebo magnety si
člověk ověří, že dvě magnetky daleko od sebe obě ukazují
správně na sever červeným koncem, ale blízko sebe
převládne jejich vzájemné působení, kdy se červené konce
navzájem odpuzují a červené a nečervené přitahují. Kdyby
Země byla magnetka, tak by ten červený konec měl být na
jihu. Ale Země není tak úplně jednoduchá magnetka, Země má
při bližším pohledu pole různě zdeformované, navíc se to
pole s časem mění, někdy se prý dokonce přepóluje a
červený konec pak u nás ukazuje do Afriky. To se ale
naštěstí neděje často, takže teď se dá na mapu nakreslit
puntík s nápisem magnetický pól. Dokážete popsat duševní
pochody autora, když k tomuto puntíku (speciálně třeba k
tomu, co je na ostrovech za Grónskem) připsal severní
magnetický pól? Dokážete si představit jeho motivaci, proč
tam napsal jižní magnetický pól? Ať tam napsal cokoli,
který konec vaší střelky tam bude ukazovat? 4. A pak finální otázka pro žáky: Má smysl
dělat z tohodle vědu? Když už z toho někdo dělá vědu,
víte, co chce slyšet váš fyzikář? Víte, co chce slyšet
váš zeměpisář? Tak jim řekněte, co chtějí slyšet a k
tomu se raději naučte pořádně, jak pomocí kompasu někam
trefit. Mohu doporučit, že například malý kompas na
nástupištích metra v Japonsku báječne řešil problém,
kterým směrem jet, když z oněch nápisů připomínajících
mým nevzdělaným očím rozsypaný čaj to nebylo jasné.
