Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 21 dotazů obsahujících »magnety«
4) Náboj atomu vodíku
09. 01. 2007
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, jestli je náboj atomu opravdu nulový. Já si totiž
myslím že není, protože nulový by mohl být jedině pokud by vzdálenost protonu od
elektronu byla nulová, tedy měly stejný bod působení. Pokud by tedy opravdu
existovalo nějaké velmi slabé zbytkové elektrické pole, jehož náboj (kladný nebo
záporný) by závisel na pozici protonu a elektronu vzhledem k pozorovateli. A
uvažujeme-li jednoduchý atom vodíku s jedním elektronem a protonem, pak pokud by
se vzhlem k naší pozici nácházel blíže elektron působilo by na nás elektrické
pole záporné a naopak. Pokud bychom tuto úvahu aplikovali na dva atomy vodíku,
které by na sebe těmito zbytkovými náboji působily, tak by se mohlo ze začátku
sice zdát, že je pravděpodobnost, že se budou návzájem odpuzovot nebo přitahovot
stejná a výseldný pohyb byl tedy nulový. Jenže já si myslím, že tomu tak není a
že převahují, i když slabě síli přitažlivé. Vysvětluji si to následujícím
pokusem, vezmemeli dva magnety a otočíme je k sobě stejnými póly a tyto magnety
nebudou nijak omezené, natočí se k sobě vždy sami opačně orientovanými poly.
Myslím si, že podobně je tomu tak i s atomy. Už asi víte k čemu směřuji, je to
gravitační síla, která by byla právě výsledkem těchto sil.Předem děkuji za
odpověď. (Jan Kozák)
Odpověď: Pojďme se na to podívat postupně. Nejprve si představme, že v nějakém prostoru jeden proton a jeden elektron. Celkový náboj v tomto prostoru pak bude skutečně nulový, neboť +1 + -1 = 0. Abychom dokázali postihnout působení takové soustavy dvou opačných nábojů na své okolí, nevystačíme však pouze s jedním číslem (celkový náboj - to je skalární veličina) a zavádíme si proto další charakteristiku zvanou "elektrický dipólový moment" (elektric dipole moment). Elektrický dipólový moment je vektorová veličina p = q·l, kde q je velikost jednoho z nábojů a l je vzdálenost (resp. vektor rozdílu poloh) obou nábojů. Pomocí této veličiny pak dokážeme počítat silové působení na další elektrické náboje v okolí. U složitějších soustav nábojů pak zavádíme ještě další charakteristiky, například kvadrupólový moment.
Vámi nastíněná problematika atomu vodíku je však ještě o trochu složitější. Zde totiž o umístění elektronu nelze říct, kde přesně je - on je totiž s určitou pravděpodobností skoro všude okolo protonu. Atom vodíku v základním stavu proto možná trochu překvapivě nevykazuje dipólový moment. Mechanismus vzájemné vazby dvou atomů vodíku je trochu jiný a k jeho pochopení je třeba alespoň základních znalostí principů kvantové mechaniky.
Gravitační síla se do výše popsaných problémů prakticky nemíchá - je to interakce zcelajiného charakteru a navic je v porovnání s elektromagnetismem o mnoho řádů slabší a tedy zcela zanedbatelná.
Dotaz: Koupila jsem si deku, která má rušit patogenní zonu a elektrosmog 60cm nad
podložkou. Opravdu se cítím lépe. Chtěla bych, vědět zda to má opravdu účinky nebo
je to jen psychické. Jaký máte na to názor. Před položením podložky se virgule
křížily a po položení podložky byly virgule souběžně. (Nováková)
Odpověď: Osobně jsem k funkčnosti takové deky velice skeptický. Je sice možné měnit rozložení a intenzitu elektromagnetického pole umístěním látky do daného pole (vzpoměňme třeba tzv. Faradayovu klec), dovolím si zde však upozornit na některá ale:
Pokud nemáte pod postelí či v její blízkosti silný zdroj elektromagnetického záření (jako třeba RADAR, základnovou stanici pro sítě mobilních telefonů - tzv. BTS, televizní vysílač, ...), bude intenzita elektromagnetického pole i bez deky velmi slabá, pro živé organismy zcela neškodná.
Pokud se do deky nezabalíte (a to nejlépe včetně hlavy), nebudete před elektromagnetickým zářením zcela chráněna (rozhodně ne ve vzdálenosti decimetrů od podložky) ani v případě, že by deka elektromagnetické záření účinně stínila.
K samotnému stínění by deka musela být z vhodného (nejlépe elektricky velmi dobrě vodivého) materiálu, což naprostá většina textilu a podobných látek nesplňuje.
Domnívám se tedy, že efekt oné Vámi zakoupené deky je spíše psychologický.
Závěrem bych ještě rád poznamenal, že jakékoli pokusy s virgulemi považuju za velmi neprůkazné. Zažil jsem na vlastní kůži výborný seminář, kde přednášející naučil všechny přítomné pomocí virgulí hledat magnety schované v krabicích. Vše fungovalo naprosto bezchybně... až do okamžiku, kdy nám na závěr ukázal, že v průběhu "učení se" nám magnety v krabicích přeházel. Nacházeli jsme je tedy tam, kde jsme si mysleli, že jsou, ne tam, kde opravdu byly. Trochu zjednodušeně by tedy šlo říct, že to, co ukazují proutky či virgule (a to ať už hledáme vodu, magnety či cokoli podobného) je spíše odrazem našeho přesvědčení než odrazem reality.
Dotaz: Dobrý den,
právě jsem četl jistý článek o možném perpetum mobile a jsem z toho dost zmateny cituji" Je to zařízení s čtyřmi magnety, umístěnými na kruhu přesně tak, aby mezi jejich magnetickými poli vzniklo co největší napětí. Naproti čtyřem magnetům je umístěn ještě jeden magnet. Motor roztočí kolo, na němž jsouumístěny magnety a počítač měří 28 000krát za sekundu výkon zařízení. Magnety se
svými magnetickými poli navzájem ovlivňují. Když to všechno skončí, počítač
oznamuje, že systém vytvořil téměř třikrát více energie, než kolik jí
spotřeboval. Zařízení má výkonnost 285 procent. vice viz: http://www.newz.cz/gate/newz.zone?I=news_read&news=268&1160830039 Co si o tom myslite? Je to možné? Jestli jste se o tento jev zajímal, prosím objasněte, zdali je to skutečně možné nebo je to stale ve fázi vyzkumu. Děkuji (Vojta)
Odpověď: K ověření funkčnosti a vědeckému rozboru daného "vynálezu" by bylo potřeba získat podrobnější informace, nejlépe výkresy, technickou dokumentaci, ... Bez těchto materiálů mohu sdělit jen svů osobní názor, osobně se domnívám, že jde pouze o žertík či blamáž. Podle současného vědeckého poznání není možné vyrábět energii "z ničeho".
Poznámka: Perpetuum mobile se píše se dvěma u ve slově perpetuum.
Dotaz: Co to jsou nebo čím jsou tvořeny domény
způsobující mag. pole? (Matěj)
Odpověď: Látka se skládá z atomů a atomy mohou mít vlastní magnetický moment (tedy mohou se chovat jako malé magnetické dipóly, malé magnety). Pokud jsou tyto magnetické momenty atomů v látce nasměrovány chaoticky různými směry, navenek se pak látka chová, jako by žádný magnetický moment neměla (jednotlivé momenty atomů se navzájem vyruší). Tohoto stavu lze dosáhnout ohřátím tělesa nad tzv. Curierovu teplotu (pro železo je TC okolo 770°C).
Feromagnetické látky však mají tendenci chovat se (při T < TC) tak, že skupiny atomů v jednotlivých oblastech látky zorientují svůj magnetický moment shodným směrem. A právě oblastem se shodnou orientací magnetických momentů jednotlivých atomů říkáme domény. Navenek se pak jednotlivé momenty atomů v doméně spolu posčítají a předmět se chová "jako magnet".
Dotaz: Dobrý den, rozebral jsem HDD a vyndal jsem si magnety, které drží čtecí hlavu.
Při pokusu máli vliv zahřívání magnetu na jeho magneticke pole, se mi při
zahřívání na přibližně 800°C po dobu jedné minuty podařilo, že se magnetické
pole oslabilo na přibližně 1/4, jaké fyz. děje se udály? Je možné konvenčními
způsoby pole obnovit? Děkuji za odpověd. (Vojtěch Janků)
Odpověď: V takovémto magnetu jsou jednotlivé elementární magnetické dipóly (atomy, molekuly) nasměrovány skoro všechny (alespoň v jeho jednotlivých částech zvaných domény) jedním směrem a příspěvky jednotlivých dipólů dohromady vytvářejí relativně silné magnetické pole. Pokud ale magnet začnete zahřívat, donutíte atomy a molekuly vykonávat chaotický tepelný pohyb. Při něm pak dochází ke ztrátě jednotné orientace elementárních dipólů a celkové magnetické pole slábne. Při dosažení tzv. Curieovy teploty (jejíž hodnota závisí na materiálu, z nějž je magnet vyroben) pak magnet zcela ztratí své feromagnetické vlastnosti a stává se látkou paramagnetickou. K obnovení původních vlastností magnetu je tedy potřeba ochladit materiál pod Curierovu teplotu a případně vnějším magnetickým polem vnutit jednotlivým elementárním dipólům (resp. doménám) jednotný směr.
