Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 21 dotazů obsahujících »magnety«
6) Další perpetuum mobile?
25. 10. 2006
Dotaz: Dobrý den,
právě jsem četl jistý článek o možném perpetum mobile a jsem z toho dost zmateny cituji" Je to zařízení s čtyřmi magnety, umístěnými na kruhu přesně tak, aby mezi jejich magnetickými poli vzniklo co největší napětí. Naproti čtyřem magnetům je umístěn ještě jeden magnet. Motor roztočí kolo, na němž jsouumístěny magnety a počítač měří 28 000krát za sekundu výkon zařízení. Magnety se
svými magnetickými poli navzájem ovlivňují. Když to všechno skončí, počítač
oznamuje, že systém vytvořil téměř třikrát více energie, než kolik jí
spotřeboval. Zařízení má výkonnost 285 procent. vice viz: http://www.newz.cz/gate/newz.zone?I=news_read&news=268&1160830039 Co si o tom myslite? Je to možné? Jestli jste se o tento jev zajímal, prosím objasněte, zdali je to skutečně možné nebo je to stale ve fázi vyzkumu. Děkuji (Vojta)
Odpověď: K ověření funkčnosti a vědeckému rozboru daného "vynálezu" by bylo potřeba získat podrobnější informace, nejlépe výkresy, technickou dokumentaci, ... Bez těchto materiálů mohu sdělit jen svů osobní názor, osobně se domnívám, že jde pouze o žertík či blamáž. Podle současného vědeckého poznání není možné vyrábět energii "z ničeho".
Poznámka: Perpetuum mobile se píše se dvěma u ve slově perpetuum.
Dotaz: Co to jsou nebo čím jsou tvořeny domény
způsobující mag. pole? (Matěj)
Odpověď: Látka se skládá z atomů a atomy mohou mít vlastní magnetický moment (tedy mohou se chovat jako malé magnetické dipóly, malé magnety). Pokud jsou tyto magnetické momenty atomů v látce nasměrovány chaoticky různými směry, navenek se pak látka chová, jako by žádný magnetický moment neměla (jednotlivé momenty atomů se navzájem vyruší). Tohoto stavu lze dosáhnout ohřátím tělesa nad tzv. Curierovu teplotu (pro železo je TC okolo 770°C).
Feromagnetické látky však mají tendenci chovat se (při T < TC) tak, že skupiny atomů v jednotlivých oblastech látky zorientují svůj magnetický moment shodným směrem. A právě oblastem se shodnou orientací magnetických momentů jednotlivých atomů říkáme domény. Navenek se pak jednotlivé momenty atomů v doméně spolu posčítají a předmět se chová "jako magnet".
Dotaz: Dobrý den, rozebral jsem HDD a vyndal jsem si magnety, které drží čtecí hlavu.
Při pokusu máli vliv zahřívání magnetu na jeho magneticke pole, se mi při
zahřívání na přibližně 800°C po dobu jedné minuty podařilo, že se magnetické
pole oslabilo na přibližně 1/4, jaké fyz. děje se udály? Je možné konvenčními
způsoby pole obnovit? Děkuji za odpověd. (Vojtěch Janků)
Odpověď: V takovémto magnetu jsou jednotlivé elementární magnetické dipóly (atomy, molekuly) nasměrovány skoro všechny (alespoň v jeho jednotlivých částech zvaných domény) jedním směrem a příspěvky jednotlivých dipólů dohromady vytvářejí relativně silné magnetické pole. Pokud ale magnet začnete zahřívat, donutíte atomy a molekuly vykonávat chaotický tepelný pohyb. Při něm pak dochází ke ztrátě jednotné orientace elementárních dipólů a celkové magnetické pole slábne. Při dosažení tzv. Curieovy teploty (jejíž hodnota závisí na materiálu, z nějž je magnet vyroben) pak magnet zcela ztratí své feromagnetické vlastnosti a stává se látkou paramagnetickou. K obnovení původních vlastností magnetu je tedy potřeba ochladit materiál pod Curierovu teplotu a případně vnějším magnetickým polem vnutit jednotlivým elementárním dipólům (resp. doménám) jednotný směr.
Dotaz: Chtěla jsem se zeptat, do kdy magnet zůstává magnetem, když ho
lámeme. Resp.kdy ten magnet přestane být magnetem, kdybychom jej pomyslně
donekonečna lámali. (Petra Černohorská)
Odpověď: Permanentní magnet opravdu můžete lámat na velmi malé kousky. Dokonce se
vyráběly magnety z prachových částic orientovaných v magnetickém poli a
zafixovaných v nějakém tmelu. Feromagnetické částice o rozměrech mikrometrů
a menších jsou jednodomenové a jejich přemagnetování je obtížnější než u
větší vicedoménových částic a tak dá se dosáhnout větších koercitivních
polí, což je podmínka pro dlouhodobou stálost permanentního magnetu.
Kvalitní permanentní magnet musí mít i vysokou hodnotu remanentní
magnetizace, případně součinu (BH)max ale to už je otázka složení materiálu
a jeho struktury.
V posledním desetiletí se studují tzv. Klastry (clusters), shluky od
desítek do tisíců atomů přechodových prvků, které projevují mimořádné
magnetické vlastnosti.
Další informace naleznete např. v kap. 15 knihy Ch. Kittel: Úvod do fyziky
pevných látek, Academia Praha 1985.
Dotaz: Rád bych se dozvěděl,proč se radiátor chová jako magnet? Proměřil jsem pomocí
buzoly,že u klasického panelákového radiátoru je nahoře,tedy v místě přívodu
vody severní a dole jižní pól. (Karel Velebil)
Odpověď: Některé starší radiátory jsou odlity z litiny, nové se svařují z tažených
ocelových plechů. Tyto materiály se chovají jako středně "tvrdá
feromagnetika". Jsou-li zmagnetovány během své historie, tedy při výrobě,
pobytem v magnetickém poli permanentních magnetů, mezi než lze zařadit i
zemské magnetické pole, mohou se zmagnetovat a magnetizaci si podržet. Potom
budou přitahovat feromagnetické objekty.
Nastává však i druhá situace: přiblížíte-li se se zmagnetovaným předmětem
(buzola, většina šroubováků, pilník, jehla, špendlík, kancelářská svorka),
zmagnetuje se lokálně i materiál radiátorů a předměty se přitahují.
V případě radiátorů, kde bylo možno odlišit póly, jde asi o první případ.
Proces magnetování se děje po
hysterezni smyčce. V dostatečně velkém poli se materiál nasytí, tedy dosáhne
nasycené magnetizace. Při snižování budícího pole se dostane do remanentní
magnetizace v nulovém budícím poli. K tomu, aby se materiál zcela
odmagnetoval, musí se přiložit koercitivní pole v opačném směru. Záleží na
velikosti koercitivního pole, zda se materiál snadno odmagnetuje (měkké
feromagnetikum) nebo zda si svou (remanentní) magnetizaci zachová a
projevuje se tedy jako permanentní magnet. Z tvrdých materiálu se právě
stále (permanentní) magnety vyrábějí. Při jejich výrobě se jim v silném
magnetickém poli výsledný směr zmagnetování vtiskne.
Chcete-li mít naopak dobře odmagnetovaný feromagneticky měkký předmět, je
třeba jej vložit do cívky se střídavým magnetickým polem a velikost tohoto
pole plynule snižovat k nule. Odmagnetovat je možné také ohřátím nad Curieovu
teplotu, kdy se feromagnetikum stane paramagnetikem. Zpětné chlazení se musí
dít v prostředí bez magnetického pole.
Co jsem napsal o radiátorech, platí např. i pro futra dveří atd. Oceli tvrzené
příměsemi jsou zpravidla spíše tvrdými feromagnetiky. Silným legováním (Cr a
Ni) se připravují nerezové oceli, které jsou však většinou neferomagnetické.
