Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
1) Odraz od padající plošiny II - opravdu?
11. 10. 2012
Dotaz: Zdravím, nelíbí se mi odpověď " Odraz od padající plošiny " z
27.11.2011 . Podle ní to vypadá, že se ve stavu beztíže nedá od něčeho
odrazit. Záleží přeci na hmotě / setrvačnosti té plošiny. Odraz od ní
urychlí plošinu dolů a ubere část rychlosti padajícímu. Jestli to má
vůbec nějaký význam při pádu z 10. patra je jiná otázka, ale v principu
to funguje, i ve vzduchoprázdnu. (Olda)
Odpověď:
Dobrý den,
jádro mé původní odpovědi jsem opíral o to, že ve vakuu padají všechny předměty, byť s rozdílnou hmotností, stejně rychle, tj. se stejným zrychlením. Toto zrychlení (tzv. tíhové) je asi g=10 m/s2, přičemž jeho přesná hodnota se lehce mění s různými geografickými šířkami (důsledek ne úplně dokonalé kulatosti Země). Platí též vzorec v=g⋅t , který říká, jaká bude okamžitá rychlost padajícího tělesa v po době pádu t a opravdu zde nevystupuje hmotnost (která souvisí s nechutí měnit pohybový stav, což je setrvačnost, o které se zmiňujete). Tudíž tank i pírko ve vakuu budou padat stejně rychle.
Dále bych už jen opakoval svou původní odpověď. Lze vytvářet různé bizardní myšlenkové konstrukce, jak se od plošiny i tak odrazit, a tak jí "trochu urychlit" a sebe "trochu zpomalit" (například pokud by jedinec byl před počátkem pádu ve dřepu, při napřímení končetin během samotného padání by k požadovanému efektu došlo), nicméně klasický výskok založen na tom, že podřepnete (své těžiště přiblížíte blíže k zemi-což jde proto, že jste ve stavu tíže), a pak se odrazíte, při beztížném stavu nemůže fungovat. :-)
Dotaz: Zajímalo by mě jestli bude nějaký rozdíl ve vynaložení síly pokud budu
skříňku o určité váze 1)tlačit před sebou 2)táhnou za sebou Děkuji za
odpověď (Josef Vlk)
Odpověď: Dobrý den. O velikosti síly, kterou musíte na skříňku působit, aby se pohnula, nerozhoduje jestli do ní strkáte nebo ji táhnete. Posunujete-li ji po rovné podlaze a působíte na ni (ať už zepředu nebo zezadu) vodorovným směrem, rozhoduje o tom pouze tíha skříně a součinitel smykového tření mezi podlahou a skříní. Vyzkoušíte-li si to v praxi, můžete dojít k závěru, že jeden z těchto dvou způsobů je mnohem snazší - to je ale dáno tím, že jedna z možností je pro vás prostě pohodlnější.
Dotaz: Ahoj je pravda ze dve odlisne vazici telesa ve vakuu padaji stejne rychle pr:
kladivo a pirko a proc? (Honza)
Odpověď: Dobrý den. Ano, pokud neuvažujeme odpor prostředí, padalo by pírko i
kladivo k zemi stejně rychle jednoduše proto, že zrychlení v
gravitačním poli nezávisí na hmotnosti padajícího tělesa. Můžete si
toto zkusit demostrovat následujícím "experimentem": vezměte si k ruce
nějaký těžší předmět a např. malý kousek papíru. Když předměty
pustíte k zemi každý zvlášť, papírek bude pomalu klesat, zatímco
těžší předmět spadne rychleji. Nyní položte papírek NA těžší
předmět a opět je pustťe k zemi. Pozorujete, že papírek se "neodlepí",
tedy padá stejně rychle jako těžký předmět, který mu v tomto případě
"rozráží" cestu prostředím.
Dotaz: Je nějaký rozdíl mezi astronautem a kosmonautem? (Yousef Yaghmour)
Odpověď: Termín kosmonaut se začal používat v Sovětském svazu (rusky космонавт), jako složení řeckých slov κοσμος (kosmos, vesmír) a ναύτης (nautes, námořník), ve stejném významu začali současně ve Spojených státech amerických používat slovo astronaut z řeckého άστρον (astron, hvězda) a ναύτης (nautes, námořník). Někteří autoři slovo kosmonaut používají pouze pro lidi, kteří letěli sovětskými či ruskými kosmickými loděmi, kdežto osoby využívající amerických kosmických prostředků označují slovem astronaut. Když vypustila prvního člověka do kosmu Čína, začalo se v západních médiích objevovat i slovo tchajkonaut, které se však v Číně samotné nepoužívá; Číňané používají výrazu jü-chang-jüan ((宇航员, přepis pinyin yuhangyuan, doslova „účastník kosmického letu“) nebo chang-tchien-jüan (航天员, pinyin hangtianyuan, doslova „člověk, plující nebem“).
Dotaz: Dobrý den, pokud by LHC koncem roku sestrojil černou minidírku, bylo by ji
možno nějakým způsobem udržet mimo dosah hmoty tak, aby alespoň její
hmotnost dále nerostla nebo by na něco podobného nebylo dost času? (A.Zweistein)
Odpověď:
1.) LHC nebude mít výkon dostatečný k vytvoření černé díry, jde tedy o velice hypotetickou záležitost na pomezí vědy a fantazie.
2.) Ikdyby se nám podařilo nějakým zázrakem černou díru vytvořit, šlo by o tak miniaturní díru, že by se okamžitě vypařila (zcela bezpečně dříve, než by se dostala k nějaké další hmotě, kterou by mohla pohltit).
