FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«

2) Posun skříňky13. 03. 2011

Dotaz: Zajímalo by mě jestli bude nějaký rozdíl ve vynaložení síly pokud budu skříňku o určité váze 1)tlačit před sebou 2)táhnou za sebou Děkuji za odpověď (Josef Vlk)

Odpověď: Dobrý den. O velikosti síly, kterou musíte na skříňku působit, aby se pohnula, nerozhoduje jestli do ní strkáte nebo ji táhnete. Posunujete-li ji po rovné podlaze a působíte na ni (ať už zepředu nebo zezadu) vodorovným směrem, rozhoduje o tom pouze tíha skříně a součinitel smykového tření mezi podlahou a skříní. Vyzkoušíte-li si to v praxi, můžete dojít k závěru, že jeden z těchto dvou způsobů je mnohem snazší - to je ale dáno tím, že jedna z možností je pro vás prostě pohodlnější.
(Ivana Víšová)   >>>  

3) Pád ve vakuu06. 02. 2011

Dotaz: Ahoj je pravda ze dve odlisne vazici telesa ve vakuu padaji stejne rychle pr: kladivo a pirko a proc? (Honza)

Odpověď: Dobrý den. Ano, pokud neuvažujeme odpor prostředí, padalo by pírko i kladivo k zemi stejně rychle jednoduše proto, že zrychlení v gravitačním poli nezávisí na hmotnosti padajícího tělesa. Můžete si toto zkusit demostrovat následujícím "experimentem": vezměte si k ruce nějaký těžší předmět a např. malý kousek papíru. Když předměty pustíte k zemi každý zvlášť, papírek bude pomalu klesat, zatímco těžší předmět spadne rychleji. Nyní položte papírek NA těžší předmět a opět je pustťe k zemi. Pozorujete, že papírek se "neodlepí", tedy padá stejně rychle jako těžký předmět, který mu v tomto případě "rozráží" cestu prostředím.
(Michal Kloc)   >>>  

4) Kosmonaut, astronaut, tchajkonaut25. 01. 2010

Dotaz: Je nějaký rozdíl mezi astronautem a kosmonautem? (Yousef Yaghmour)

Odpověď: Termín kosmonaut se začal používat v Sovětském svazu (rusky космонавт), jako složení řeckých slov κοσμος (kosmos, vesmír) a ναύτης (nautes, námořník), ve stejném významu začali současně ve Spojených státech amerických používat slovo astronaut z řeckého άστρον (astron, hvězda) a ναύτης (nautes, námořník). Někteří autoři slovo kosmonaut používají pouze pro lidi, kteří letěli sovětskými či ruskými kosmickými loděmi, kdežto osoby využívající amerických kosmických prostředků označují slovem astronaut. Když vypustila prvního člověka do kosmu Čína, začalo se v západních médiích objevovat i slovo tchajkonaut, které se však v Číně samotné nepoužívá; Číňané používají výrazu jü-chang-jüan ((宇航员, přepis pinyin yuhangyuan, doslova „účastník kosmického letu“) nebo chang-tchien-jüan (航天员, pinyin hangtianyuan, doslova „člověk, plující nebem“).

Převzato z http://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmonaut

(Jakub Jermář)   >>>  

5) LHC a černé díry25. 01. 2010

Dotaz: Dobrý den, pokud by LHC koncem roku sestrojil černou minidírku, bylo by ji možno nějakým způsobem udržet mimo dosah hmoty tak, aby alespoň její hmotnost dále nerostla nebo by na něco podobného nebylo dost času? (A.Zweistein)

Odpověď:
1.) LHC nebude mít výkon dostatečný k vytvoření černé díry, jde tedy o velice hypotetickou záležitost na pomezí vědy a fantazie.

2.) Ikdyby se nám podařilo nějakým zázrakem černou díru vytvořit, šlo by o tak miniaturní díru, že by se okamžitě vypařila (zcela bezpečně dříve, než by se dostala k nějaké další hmotě, kterou by mohla pohltit).

Podívejte se na http://www.osel.cz/index.php?clanek=3703, kde je tato problematika podrobněji rozepsána.

(Jakub Jermář)   >>>  

6) Gravitační manévr21. 12. 2009

Dotaz: V odpovědi z 14. 10. 2009 "3. kosmická rychlost" uvádíte, že "V praxi se pro dosažení 3. kosmické nebo vyšších rychlostí využívá gravitačního praku při průletu kolem planety Jupiter." Jak je to však ve vztahu k zákonu zachování energie? Podle mého selského rozumu by se měla pohybová energie sondy při přibližování k Jupiteru zvětšovat a při oddalování od něj zase úměrně tomu zmenšovat. Pokud by ji neztrácela, potom by se nutně měla měnit energie Jupitera (pravděpodobně pohybová). Nebo snad skutečně existuje nějaký způsob jak působením gravitace sondu urychlit? A jestliže ano, na úkor jaké energie se to děje? (Libor Kořista)

Odpověď: Při tzv. gravitačním praku neboli gravitačním manévru je sonda urychlována na úkor rychlosti urychlující planety. Zákony zachování energie i zachování hybnosti tedy stále platí. Planeta přichází o část své pohybové energie, kterou předá sondě. Vzhledem k obrovskému nepoměru hybností obou těles však je ovlivnění dráhy planety v praxi nepozorovatelné, zatímco ovlivnění sondy může být velmi významné.

Bližší popis gravitačního manévru naleznete například na http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_man%C3%A9vr

(Jakub Jermář)   >>>