Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
14) Gravitační čočka
11. 02. 2008
Dotaz: Můžete mi prosím vás podrobněji vysvětlit co je gravitační čočka a jaký má vliv
na okolní tělesa? Dále mě také zajímá efekt gravitační čočky. Děkuji Kynčlová (Marika Kynčlová)
Odpověď: O jevu tzv. gravitační čočky se hovoří tehdy, pozorujeme-li nějaký zdroj záření (typicky vzdálená galaxie) a mezi námi a zdrojem se nachází velmi hmotné těleso (typycky opět galaxie). Při průletu světla vzdálenějšího zdroje okolo gravitujícího tělesa dochází k ohybu jeho paprsků podobně jako při průchodu světla například skleněnou čočkou - odtud i název.
Jev předpověděl Albert Einstein v roce 1936. Jsou-li oba objekty a pozorovatel dokonale na přímce, vznikne jako obraz vzdáleného zdroje tzv. Einsteinův prstenec, pokud jsou objekty mírně vyosené, vznikne buď oblouk nebo několikanásobný obraz vzdáleného zdoje. Podívejte se na čáry a oblouky například na fotografii kupy galaxií (Abel 2218) pořízené v roce 1995 pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu:
Foto obrázky byly převzaty ze serveru Aldebaran, který lze doporučit i jako zdroj dalších a podrobnějších informací, viz
Dotaz: Dobrý den, před nedávnem udělal naší třídě náš velevážený vyučující
termodynamiky do hodiny vsuvku o částici, která má být rychlejší než světlo. Z
tohoto webu jsem usoudil, že se asi jedná o urychlený foton. Popisoval celou
situaci na myšlenkovém pokusu ve kterém částice o rychlosti světla neměla žádný
časový přírůstek (čas se pro ní z našeho pohledu zastavil). Tuto částici
urychlil na rychlost vyšší než rychlost světla a ona pak "cestovala" do
minulosti. To znamenalo, že částice dorazila do cíle ještě dříve, než vůbec byla
vypuštěna na cestu. Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli již byl tento jev nějak
testován a opravdu se lidstvu již podařilo překonat rychlost světla a odeslat
tak foton do minulosti nebo se jedná jen o neuskutečnitelnou teorii a můžeme si
ji sestrojit jen jako myšlenkový pokus. Děkuji za odpověď (Miroslav Kabát)
Odpověď: Světlo (fotony) se nemůže pohybovat jinak, než rychlostí světla, přičemž rychlost světla je dokonale konstantní (tedy myšleno ve vakuu - v látkových prostředích je rychlost světla obecně jiná). Z toho rovnou plyne, že takováto neobvykle rychlá částice by nemohla být foton. Existují spekulace, že by mohla existovat částice - většinou ji říkáme tachyon (z řeckého ταχύς [tachýs] = rychlý) - která by se rychleji než světlo ve vakuu pohybovala. Některé teorie ji připouštějí, některé ne. Z teorie relativity navíc plyne, že není možné pomalou částici urychlit na rychlost světla nebo vyšší, takže tachyon nemůžeme získat urychlením něčeho (pod)světelného, musel by se tedy pohybovat nadsvětelnou rychlostí pořád, po celou dobu své existence).
Existence takové nadsvětelné částice by skutečně znamenala, že bychom se museli důkladně revidovat své představy o plynutí času, s tím spojené rychlosti, kinetické energii a dalších.
Obecně se ale předpokládá, že žádná nadsvětelná částice neexistuje. Dosud nebyla nikdy pozorována a ani nevím o existenci nějakých pozorovaných jevů, které se pomocí tachyonů daly vysvětlit.
Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zepatat, jaká část energie vyzářená Sluncem je
pohlcována povrchem Země? Dovedeme celou tuto část technicky využít? Děkuji (Chelsie)
Odpověď: Na povrch Země směřuje méně než jedna miliardtina (1/1000000000) slunečního záření, zbytek je Sluncem vyzářen do ostatních směrů prostoru. Z dopadajícího záření (tedy z oné miliardtiny) je ale nezanedbatelná část (desítky procent) rovnou odražena pryč do vesmíru mraky a povrchem Země, teprve zbytek se nějakým způsobem využije k ohřátí (resp. udržení relativně stabilní teploty) Země.
I z toho, co zbyde (z oné miliardtiny zmenšené o odrazy do vesmíru) však člověk nedokáže v současnosti technicky využit více než několik tisícin procenta.
Dotaz: Mela bych dotaz, po jehoz odpovedi patram na netu uz delsi dobu. Hledala jsem
informace o konstrukci zarovky. Pry byvaji plneny zredenymi plyny...vysvetleni
bylo, ze pokud by byl v zarovce nezredeny plyn, tak by pri zahrati plynu
rozzhavenym vlaknem doslo k roztrzeni banky zarovky. Jakto, ze ale nedojde k
destrukci zarovky pred rozsvicenim, kdy je uvnitr nizsi tlak nez okolo? Chapu to
dobre, ze za to muze vejcity tvar a ten odolava pretlaku zvenku (podobne jako
skorapka vejce), ale neodolal by pretlaku zevnitr? A jaky je duvod pro plneni
banky zredenym plynem místo vakua? Dekuji (Sarka)
Odpověď: Ano, tvar skleněné baňky žárovky skutečně lépe odolá přetlaku zvení než zevnitř. Navíc ale přetlak zvenku může být maximálne roven tlaku naší atmosféry (a je-li uvnitř alespoň trochu plynu, bude rozdíl menší). Zahřátím žárovky z 20 °C (teplota pokoje) na nějakých 3000 °C (teplota rozžhaveného vlákna žárovky) se uvnitř zvýší tlak až téměř desetkrát - pokud je na začátku malý, nic se nestane, pokud by ale už na začátku byl roven atmosférickému tlaku... následky jistě domyslíte sami.
Plnění baňky nějakým plynem (například argonem s příměsí jódu) zvyšuje její životnost. Rozžhavené vlákno žárovky totiž samovolně sublimuje (a uvolnběné atomy wolframu většinou zkondenzují na chladnější baňce), až je jednou tak ztenčené, že se přetaví, praskne. Přítomnost jódu v baňce způsobí, že jsou atomy wolframu zachytávány, utvoří se z nich plynný jodid a při vypnutí žárovky a chladnutí vlákna jich je pak část zase vyloučena zpět na vlákno. Takové (halogenové) žárovky pak tedy mají buď větší životnost nebo je můžeme nažhavit na vyšší teplotu (aniž bychom v krátké době zničili vlákno) a tedy více svítí.
Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat, jestli existuje (dá se definovat) záporná
rychlost(tím pádem záporná dráha)? Myslím si že ne. Nicméně to nejsem při
konfrontaci schopen obhájit. Chtěl bych poprosit o nějaký pěkný důkaz
(matematický, fyzikální), platí i pro případ že záporná rychlost existuje.
Děkuji za odpověd. Adam (Adam)
Odpověď: Definovat se dá ledacos, otázkou je, zda je to k něčemu dobré. Při pohybu po přímce třeba můžeme definovat jako zápornou rychlost takovou rychlost, kdy se bude objekt pohybovat "na druhou stranu", v protisměru. Definovat opravdu můžeme ledacos, jen je potřeba hlídat, aby naše definice byly alespoň trochu rozumné a situaci více zpřehledňovaly a usnadňovaly než zamlžovaly.
