Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
17) Plyny v baňce žárovky
16. 11. 2007
Dotaz: Mela bych dotaz, po jehoz odpovedi patram na netu uz delsi dobu. Hledala jsem
informace o konstrukci zarovky. Pry byvaji plneny zredenymi plyny...vysvetleni
bylo, ze pokud by byl v zarovce nezredeny plyn, tak by pri zahrati plynu
rozzhavenym vlaknem doslo k roztrzeni banky zarovky. Jakto, ze ale nedojde k
destrukci zarovky pred rozsvicenim, kdy je uvnitr nizsi tlak nez okolo? Chapu to
dobre, ze za to muze vejcity tvar a ten odolava pretlaku zvenku (podobne jako
skorapka vejce), ale neodolal by pretlaku zevnitr? A jaky je duvod pro plneni
banky zredenym plynem místo vakua? Dekuji (Sarka)
Odpověď: Ano, tvar skleněné baňky žárovky skutečně lépe odolá přetlaku zvení než zevnitř. Navíc ale přetlak zvenku může být maximálne roven tlaku naší atmosféry (a je-li uvnitř alespoň trochu plynu, bude rozdíl menší). Zahřátím žárovky z 20 °C (teplota pokoje) na nějakých 3000 °C (teplota rozžhaveného vlákna žárovky) se uvnitř zvýší tlak až téměř desetkrát - pokud je na začátku malý, nic se nestane, pokud by ale už na začátku byl roven atmosférickému tlaku... následky jistě domyslíte sami.
Plnění baňky nějakým plynem (například argonem s příměsí jódu) zvyšuje její životnost. Rozžhavené vlákno žárovky totiž samovolně sublimuje (a uvolnběné atomy wolframu většinou zkondenzují na chladnější baňce), až je jednou tak ztenčené, že se přetaví, praskne. Přítomnost jódu v baňce způsobí, že jsou atomy wolframu zachytávány, utvoří se z nich plynný jodid a při vypnutí žárovky a chladnutí vlákna jich je pak část zase vyloučena zpět na vlákno. Takové (halogenové) žárovky pak tedy mají buď větší životnost nebo je můžeme nažhavit na vyšší teplotu (aniž bychom v krátké době zničili vlákno) a tedy více svítí.
Dotaz: Dobrý den, chci se zeptat, jestli existuje (dá se definovat) záporná
rychlost(tím pádem záporná dráha)? Myslím si že ne. Nicméně to nejsem při
konfrontaci schopen obhájit. Chtěl bych poprosit o nějaký pěkný důkaz
(matematický, fyzikální), platí i pro případ že záporná rychlost existuje.
Děkuji za odpověd. Adam (Adam)
Odpověď: Definovat se dá ledacos, otázkou je, zda je to k něčemu dobré. Při pohybu po přímce třeba můžeme definovat jako zápornou rychlost takovou rychlost, kdy se bude objekt pohybovat "na druhou stranu", v protisměru. Definovat opravdu můžeme ledacos, jen je potřeba hlídat, aby naše definice byly alespoň trochu rozumné a situaci více zpřehledňovaly a usnadňovaly než zamlžovaly.
Dotaz: Dobrý den, má vaření na indukční plotně podobný vliv na potraviny jako
mikrovlnná trouba? Dá se předpokládat nějaký neg. vliv na člověka? (zuzana)
Odpověď: Není mi známo, že by byl prokázán negativní vliv ohřevu na indukční plotně na ohřívané potraviny. Negativní vliv si dokážu teoreticky představit například u lidí s kardiostimulátorem, pokud by se kardiostimulátor dostal do těsné blízkosti (centimetry, max. pár desítek centimetrů) od zapnuté plotny. Ale nevybavuju si, že bych kdy slyšel o takto způsobených potížích.
Dotaz: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na otázku související s úvahami kolem topologie
vesmíru. Podle současných představ by geometrie vesmíru měla být určitelná např.
průměrnou hustotou vesmíru. To jest, že celková geometrie vesmíru souvisí s
průměrným množství hmoty v něm obsažené, atd. Ohledně možné topologie vesmíru
jsem ale nikde nezachytil informaci, že by nějaká konkrétní topologie vesmíru
měla souviset s nějakým dalším zjistitelným parametrem (jako geometrie).
Geometrii vesmíru bychom mohli zjišťovat přímo např. měřením úhlů v dostatečně
velkém trojúhelníku (teoreticky by ovšem ten potřebný 3-úhelník mohl být větší
než pozorovatelný vesmír, takže ne vždy by bylo prakticky možné), ale lze také
přes tu průměrnou hustotu. Topologii vesmíru lze zjišťovat např. teoreticky
pozorováním vícenásobného obrazu vesmíru na obloze (opět teoreticky
problematické), ale je nějaký předpokládaný vztah např. rozložení hmoty či
obecně k nějakým okrajovým podmínkám, ze kterých by vyplývalo, že takový a
takový vesmír, byť v obou případech geometricky euklidovský, bude jednou
nekonečný (jednoduchá topologie) a jednou věneček-konečný (jedna topologická
"díra")? Děkuji za případnou odpověď. (Ladislav Ouda)
Odpověď: Vzhledem k tomu, že Einsteinovy rovnice mají lokální charakter, žádným způsobem neomezují globální topologii. Určují pouze lokální charakter prostoru (euklidovsky, hyperbolický nebo "3-sféricky") prostřednictvím hustotního parametrů, ve kterém se projeví hustota hmoty a případná kosmologická konstanta. Globální topologie vesmíru se tedy skutečně zjišťuje Vámi popsaným hledáním vícenásobných obrazů objektů, případně studiem mikrovlnného kosmického pozadí (CMB). Ovšem odhalení vícenásobného zobrazení je velice komplikované, neboť další obrazy odpovídají zcela jiným časům vyzářeni a objekty v té době mohou mít zcela jiné tvary a spektrální charakteristiky. Přesto lze asi předpokládat, že v případě Vámi zmíněné toroidální topologie (věneček) by charakteristický obvod měl být v řádech miliard světelných let, jinak by to již pravděpodobně někdo experimentálně odhalil. Ovšem mnohem složitější by byl případ topologie s více "dírami".
Dotaz: Zdar,
potřebuju vedět co představuje ekvipotenciální plocha.
dík (Monča)
Odpověď: Zavedeme-li si v prostoru potenciál, resp. potenciálové pole (tedy pokud klaždému bodu prostoru je přiřazen nějaký potenciál), potom ekvipotenciální plocha je množina bodů se stejným potenciálem. Obvykle jsou tyto množiny plochami (neboli v našem trojdimenzionálním světě jde obvykle o dvoudimenzionální množiny - proto tedy mluvíme o plochách).
V případě elektrického pole a jeho potenciálu jsou takovými ukázkovými ekvipotenciálními plochami například roviny mezi deskami kondenzátoru (myšleno roviny rovnoběžné s deskami) nebo třeba kulové sféry okolo bodového elektrického náboje.
V případě gravitačního potenciálu to mohou být např. místa o stejné nadmořské výšce - v rozměrech řádu jednotek metrů se nám tyto ekvipotenciální plochy nejspíš budou jevit jako roviny,při pohledu z vesmíru ale zjistíme, že jde spíše o soustředné sférické plochy se středem ve středu Země.
