Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
3) Pád ve vakuu
06. 02. 2011
Dotaz: Ahoj je pravda ze dve odlisne vazici telesa ve vakuu padaji stejne rychle pr:
kladivo a pirko a proc? (Honza)
Odpověď: Dobrý den. Ano, pokud neuvažujeme odpor prostředí, padalo by pírko i
kladivo k zemi stejně rychle jednoduše proto, že zrychlení v
gravitačním poli nezávisí na hmotnosti padajícího tělesa. Můžete si
toto zkusit demostrovat následujícím "experimentem": vezměte si k ruce
nějaký těžší předmět a např. malý kousek papíru. Když předměty
pustíte k zemi každý zvlášť, papírek bude pomalu klesat, zatímco
těžší předmět spadne rychleji. Nyní položte papírek NA těžší
předmět a opět je pustťe k zemi. Pozorujete, že papírek se "neodlepí",
tedy padá stejně rychle jako těžký předmět, který mu v tomto případě
"rozráží" cestu prostředím.
Dotaz: Je nějaký rozdíl mezi astronautem a kosmonautem? (Yousef Yaghmour)
Odpověď: Termín kosmonaut se začal používat v Sovětském svazu (rusky космонавт), jako složení řeckých slov κοσμος (kosmos, vesmír) a ναύτης (nautes, námořník), ve stejném významu začali současně ve Spojených státech amerických používat slovo astronaut z řeckého άστρον (astron, hvězda) a ναύτης (nautes, námořník). Někteří autoři slovo kosmonaut používají pouze pro lidi, kteří letěli sovětskými či ruskými kosmickými loděmi, kdežto osoby využívající amerických kosmických prostředků označují slovem astronaut. Když vypustila prvního člověka do kosmu Čína, začalo se v západních médiích objevovat i slovo tchajkonaut, které se však v Číně samotné nepoužívá; Číňané používají výrazu jü-chang-jüan ((宇航员, přepis pinyin yuhangyuan, doslova „účastník kosmického letu“) nebo chang-tchien-jüan (航天员, pinyin hangtianyuan, doslova „člověk, plující nebem“).
Dotaz: Dobrý den, pokud by LHC koncem roku sestrojil černou minidírku, bylo by ji
možno nějakým způsobem udržet mimo dosah hmoty tak, aby alespoň její
hmotnost dále nerostla nebo by na něco podobného nebylo dost času? (A.Zweistein)
Odpověď:
1.) LHC nebude mít výkon dostatečný k vytvoření černé díry, jde tedy o velice hypotetickou záležitost na pomezí vědy a fantazie.
2.) Ikdyby se nám podařilo nějakým zázrakem černou díru vytvořit, šlo by o tak miniaturní díru, že by se okamžitě vypařila (zcela bezpečně dříve, než by se dostala k nějaké další hmotě, kterou by mohla pohltit).
Dotaz: V odpovědi z 14. 10. 2009 "3. kosmická rychlost" uvádíte, že
"V praxi se pro dosažení 3. kosmické nebo vyšších rychlostí
využívá gravitačního praku při průletu kolem planety Jupiter." Jak
je to však ve vztahu k zákonu zachování energie? Podle mého selského
rozumu by se měla pohybová energie sondy při přibližování k Jupiteru
zvětšovat a při oddalování od něj zase úměrně tomu zmenšovat. Pokud by
ji neztrácela, potom by se nutně měla měnit energie Jupitera
(pravděpodobně pohybová). Nebo snad skutečně existuje nějaký způsob jak
působením gravitace sondu urychlit? A jestliže ano, na úkor jaké energie se
to děje? (Libor Kořista)
Odpověď: Při tzv. gravitačním praku neboli gravitačním manévru je sonda urychlována na úkor rychlosti urychlující planety. Zákony zachování energie i zachování hybnosti tedy stále platí. Planeta přichází o část své pohybové energie, kterou předá sondě. Vzhledem k obrovskému nepoměru hybností obou těles však je ovlivnění dráhy planety v praxi nepozorovatelné, zatímco ovlivnění sondy může být velmi významné.
Dotaz: V dětství mě napadla jedna myšlenka a ta se mi vrací do dnes a stále na ni
neznám odpověď.Prosím o váš názor či vysvětlení.A to: kdybychom
vyrobili takovou cívku s dutým jádrem,které by mělo průměr jen deset
milimetrů a délku treba 50mm samotná cívka by byla velmi velká a nám by se
podařilo v jejím středu vyvinout magnetickou indukci řekněme třeba
100T.Ale to,jak by vypadala a jestli je možné takovou vyrobit mě
nezajímá.zajímalo by mě,jestli tak vysoká hodnota magnetické indukce v tak
malém prostoru by byla viditelná okem a co dle vašeho předpokladu by se
stalo s hmotou vloženou do jejího středu,napríklad nějaký kov,nebo tř eba
i něco organického. Podle mého mínění by došlo k rozpadu pokusné hmoty
na částice.(Mohl by se tak likvidovat odpad).těším se na vaši odpověď. (expert)
Odpověď: Cívky s magnetickým polem o magnetické indukci B = 100 T skutečně existují.
Není to dokonce ani horní mez dosažitelného pole. Jsou to však pulzní cívky
z měděných desek chlazené kapalným dusíkem. Pole se v nich vytváří krátkým
impulzem proudu o tisících ampérů vybitím veliké baterie kondenzátorů.
Takovou laboratoř je možno uvidět například v Toulouse ve Francii. Impulz
pole narůstá po zlomek vteřiny a doznívá něco přes vteřinu. Veškerá měření
se musí zaznamenat v této době. Extrémně vysoká pole se dají získat stejným
typem cívky, která se navíc v okamžiku proudového impulzu pomocí válcové
výbušné nálože smrští na minimální průřez a tím se indukční tok maximálně
zkoncentruje a magnetická indukce se znásobí. Samozřejmě se tím jak cívka
tak i měřené zařízení zničí a začíná se od začátku. Sám jsem takové zařízení
nikdy neviděl, neznám další podrobnosti. Stacionární pole supravodivých
solenoidů dnes dosahují až k B = 20 T, pro větší pole se staví hybridní
cívky, uvnitř supravodivého solenoidu je ještě chlazená měděná cívka, kterou
se přidá pole ještě nad hodnotu, kterou i ty nejlepší supravodiče již
nesnesou. Jaké je rekordní pole takovéhoto monstra přesně nevím, bude to
alespoň B = 25 T.
Nebyl pozorován žádný jev, o kterém mluvíte. Silový účinek pole je vždy
vázán na prostorovou změnu magnetické indukce F = M.dB/dx, M je magnetický
moment objektu.. Můžete si sám vyzkoušet, že feromagnetický předmět je do
cívky vtahován u jejího okraje, kde pole se vzdálenosti od cívky klesá.
Jakmile je předmět uvnitř cívky, kde je pole téměř homogenní, síla na něj už
nepůsobí. V polích silného supravodivého solenoidu se dá předvádět levitace
slabě magnetických (paramagnetických) objektů, může to být kapka vody nebo i
žabička. Naleznete jistě obrázky i animace na internetu. Síly, kterými jsou
v hmotě částice drženy pohromadě, nemohou být překonány magnetickým pole.
Magnetické pole také člověk nemůže uvidět, ani jinými smysly pocítit. Jediný
reálný účinek na lidský organismus má střídavé magnetické pole využívané i k
léčení (diatermie) především tepelnými projevy.
