Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
22) Fyzika a existence Boha
11. 10. 2007
Dotaz: Dobrý den, jeden člověk se mě snažil přesvědčit, že Bůh a fyzika má mnoho
společného. Že vlastně i Boha lze určit nebo definovat prostřednictvím kvantové
fyziky Já - jelikož jsem zapřisáhlý ateista, prostě nevěřím, že nějaký "ten
nahoře" vůbec existuje natož, aby se dala jeho existence fyzikálně vysvětlit.
Níže uvedenou citací se mě snažil přesvědčit, že tomu tak je. Zde je ona citace:
"DEFINICE BOHA (podle nejnovějších poznatků kvantové fyziky a její
supergravitační teorie) Existuje sjednocené pole energií, naprosto vyvážené,
stojící ve střídavém vztahu samo se sebou. Pole čisté inteligence, které samo ze
sebe zrozuje všechny síly a veškerou materii universa, to znamená veškerou hmotu
vesmíru, a tím tvoří základ veškerého bytí". Nevím, kde dotyčný tento text vzal
a nevím, zda třeba nejde jen o nějakou stať vytržený z kontextu. Pokud ano, pak
tímto úryvkem úplně převrací původní smysl tohoto případně celého textu. A je
možné, že toto taky nikde uveřejněno nebylo a on si to celé vymyslel a nějak
vytvořil ve vlastní hlavě. Je to pravda, že byl Bůh kvantovou fyzikou definován
nebo ne. Předem velice děkuji za odpověď. RF (Radek)
Odpověď: Musím přiznat, že tomu citátu ("definici") moc nerozumím, přesněji nemám představu, s čím ve fyzice bych si například "pole čisté inteligence, které samo ze
sebe zrozuje všechny síly a veškerou materii universa" měl spojovat.
Obecně lze říct, že fyzika (jako i další přírodní vědy) se zabývá pozorováním světa okolo sebe, jeho popisem a tvorbou a ověřováním hypotéz o jeho časovém vývoji. Pozorovaný vývoj se pak snaží tzv. algoritmicky stlačit - tedy zobecnit a zestručnit, nejlépe do nějakých pravidel (přírodní zákony, základní rovnice) dávajících návod, jak vývoj popisovaného systému předvídat (tedy většinou vypočítat). Úkolem fyziky není spekulovat o základních aspektech bytí.
Na druhou stranu současné vědecké/fyzikální poznání určitým způsobem formuje myšlení a představy lidí o světě, čímž ovlivňuje i vývoj filozofie a teologie.
Současné fyzikální poznání nijak nevylučuje možnost existence Boha či bohů. Ve svých popisech (rovnicích, zákonech) s ničím takovým ale ani nepočítá. Dá se tedy říct, že současné fyzice jakožto vědeckému oboru je zcela jedno, zda nějaký Bůh či bohové existují.
Existovala představa, že by jednou mohla fyzika zcela popsat chování a časový vývoj světa, čímž by mohla být existence Boha svým způsobem vyloučena. Tato představa ale padla. Například z kvantové teorie vyplývá, že nikdy nebudeme schopni změřit a tedy znát všechny veličiny s libovolnou přesností (nejde o naši neschopnost, ale o principiální vlastnost světa - tzv. Heisenbergovy relace neurčitosti říkají, že čím přesněji známe hodnotu nějaké veličiny, tím méně přesně lze změřit hodnotu nějaké jiné s ní spojené veličiny). Mnoho systémů okolo nás přitom vykazuje známky deterministického chaosu, neboli i zcela nepatrná odchylka ve vstupních veličinách vede k úplně odlišnému chování systému. Z toho bohužel plyne, že časový vývoj světa se všemi detaily principiálně nejsme schopni předpovídat.
Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, od jaké vzdálenosti od mob. telefonu je jím vytvořené
elektromag. pole již neměřitelné, tedy od jaké vzdálenosti je již bezpředmětné
hovořit o nějakých neg. vlivech na člověka. Děkuji mockrát (gollem)
Odpověď: Elektromagnetické vlnění vyslané mobilním telefonem je bezpečně detekovatelné a rozpoznatelné ve vzdálenostech i několik desítek kilometrů (záleží především na terénu), čehož se při komunikaci hojně využívá - díky tomu nemusí být základnové stanice (BTS) mobilních operátorů úplně na každém kroku.
Škodlivost elektromagnetického vlnění v pásmech okolo 900 MHz a 1,8 GHz (GSM standard používaný v Evropě) je při intenzitě dosahované telefonem drženým u hlavy zatím sporná. Nedokážu vyloučit, že může mít dlouhodobé vystavení tomuto záření na člověka nějaké zdravotní účinky. Za předpokladu, že je vysílání symetricky všesměrové (což je zjednodušení, ve skutečnosti to tak úplně dokonalé a jednoduché není), klesá intenzita záření s druhou mocninou vzdálenosti, což znamená, že když jsme od telefonu vzdáleni 100 metrů, je intenzita záření zhruba miliónkrát slabší, než pokud telefonujeme s telefonem, který držíme u hlavy, řekněme zhruba 10 cm od mozku. Ve vzdálenosti několika kilometrů je tedy intenzita z hlediska lidského zdraví spolehlivě zanedbatelná, leč přístroje ji stále dokáží zachytit, poznat GSM signál a komunikovat i na tuto vzdálenost s telefonem.
Dotaz: Dobrý den, jsem ze ZŠ už 30let a mám pocit, že jsme se to učili nějak jinak. je
nějaký rozdíl mezi veličinou OBSAH a OBJEM? A jaké je popřípadě označení těchto
veličin? Nějak se se svým dítkem nemůžu dohodnout. Děkuji za odpověď (Lenka Šebestová)
Odpověď: Veličina objem má význam prakticky totožný s významem v běžné mluvě, pomocí této veličiny udáváme, jak velkou část prostoru něco zabírá. Laicky řečeno kolik litrů či krychlových metrů by se místo daného předmětu, případně do daného předmětu vešlo. Základní jednotkou je metr krychlový, často se používá i vedlejší jednotka litr. Slova litr pochází (přes francouzštinu a řečtinu) z latinského libra a původně byl definován jako objem jednoho kilogramu čisté, vzduchoprázdné vody. Dnes je litr definován jako tisícina metru krychlového.
Slovem obsah se ve fyzice nejčastěji myslí veličina plošný obsah, která udává, jak velikou část dvourozměrného prostoru zaujímá daná dvourozměrný objekt. Základní jednotkou je metr čtverečný, často se ale zejména v zemědělství a zeměměřičství používají vedlejší jednotky jednotky hektar (1 ha = 10 000 m2) a ar (1 a = 100 m2)
V některých specifických případech se můžete setkat s tím, že slovem obsah bývá označen objem - typicky "obsah motoru 1 670 ccm" znamená, že objem spalovacích komor v motoru je 1 670 kubických centimetrů neboli 1,67 litru. Takovéto zaměňování slov obsah a objem by se však v učebnicích a fyzikálních textech vyskytovat nemělo.
K objemu a plošnému obsahu se dozvíte více například zde:
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, kde si mužů na internetu zjistit aktuální možnost
pozorování polární záře a zda to lze předpovědět s nějakým časovým předstihem.
Například když plánují cestovat do vyšších zeměpisných šířek. Děkuji. (Eva)
Odpověď: S předpovědí polární záře je to tak, že lze na základě sledování sluneční aktivity očekávat zvýšenou pravděpodobnost výskytu polárních září či jejich větší rozsah. Celkem dobře to lze předpovídat s předstihem několika hodin až dní (což je doba, kterou potřebují nabité částice vyvržené Sluncem k překonání vzdálenosti Slunce-Země). V současné době (rok 2007) se ale nacházíme přibližně v minimu zhruba jedenáctiletého slunečního cyklu, proto z dlouhodobějšího hlediska jsou nyní polární záře méně pravděpodobné.
Aktuální rozsah a pozorovatelnost polárních září lze zjistit například na
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se poptat jestli je možné, aby voda (potůček) tekla do
kopce. V Řecku je magnetická hora Lifidra (http://www.ck-margaritopoulos.cz/odkaz_lifidra.htm), kde voda teče do kopce. Děkuji
(J.Hladík)
Odpověď: Na vodu skutečně může působit magnetismus, ale voda, jakožto slabé diamagnetikum, není do míst s větší hustotou magnetických siločar (přesněji s větší intenzitou magnetického pole) přitahována, naopak je slabě odpuzována (což mnoho lidí napoprve dost překvapí) . Tento jev však nemůže nějaké tečení do kopce vysvětlit. Totéž magnetické pole by totiž muselo nutně přitahovat železné (feromagnetické) předměty mnohonásobně větší silou, ale především na druhou stranu (tj. do míst s větší magnetickou intenzitou). Pokud by tedy měla voda téct do kopce, byl by autobus, automobil či parní válec obrovskou silou tažen v protisměru, tedy dolu z kopce. To je ale v rozporu s popisem na uvedené webové stránce.
Osobně se proto domnívám se, že jde o nějaký druh klamu (tj. zdá se nám, že je to do kopce, ale ve skutečnosti je to nepatrně z kopce). Jistě by ale bylo zajímavé danou lokalitu důkladně proměřit.
