Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
24) Objem a (plošný) obsah
27. 02. 2007
Dotaz: Dobrý den, jsem ze ZŠ už 30let a mám pocit, že jsme se to učili nějak jinak. je
nějaký rozdíl mezi veličinou OBSAH a OBJEM? A jaké je popřípadě označení těchto
veličin? Nějak se se svým dítkem nemůžu dohodnout. Děkuji za odpověď (Lenka Šebestová)
Odpověď: Veličina objem má význam prakticky totožný s významem v běžné mluvě, pomocí této veličiny udáváme, jak velkou část prostoru něco zabírá. Laicky řečeno kolik litrů či krychlových metrů by se místo daného předmětu, případně do daného předmětu vešlo. Základní jednotkou je metr krychlový, často se používá i vedlejší jednotka litr. Slova litr pochází (přes francouzštinu a řečtinu) z latinského libra a původně byl definován jako objem jednoho kilogramu čisté, vzduchoprázdné vody. Dnes je litr definován jako tisícina metru krychlového.
Slovem obsah se ve fyzice nejčastěji myslí veličina plošný obsah, která udává, jak velikou část dvourozměrného prostoru zaujímá daná dvourozměrný objekt. Základní jednotkou je metr čtverečný, často se ale zejména v zemědělství a zeměměřičství používají vedlejší jednotky jednotky hektar (1 ha = 10 000 m2) a ar (1 a = 100 m2)
V některých specifických případech se můžete setkat s tím, že slovem obsah bývá označen objem - typicky "obsah motoru 1 670 ccm" znamená, že objem spalovacích komor v motoru je 1 670 kubických centimetrů neboli 1,67 litru. Takovéto zaměňování slov obsah a objem by se však v učebnicích a fyzikálních textech vyskytovat nemělo.
K objemu a plošnému obsahu se dozvíte více například zde:
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, kde si mužů na internetu zjistit aktuální možnost
pozorování polární záře a zda to lze předpovědět s nějakým časovým předstihem.
Například když plánují cestovat do vyšších zeměpisných šířek. Děkuji. (Eva)
Odpověď: S předpovědí polární záře je to tak, že lze na základě sledování sluneční aktivity očekávat zvýšenou pravděpodobnost výskytu polárních září či jejich větší rozsah. Celkem dobře to lze předpovídat s předstihem několika hodin až dní (což je doba, kterou potřebují nabité částice vyvržené Sluncem k překonání vzdálenosti Slunce-Země). V současné době (rok 2007) se ale nacházíme přibližně v minimu zhruba jedenáctiletého slunečního cyklu, proto z dlouhodobějšího hlediska jsou nyní polární záře méně pravděpodobné.
Aktuální rozsah a pozorovatelnost polárních září lze zjistit například na
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych se poptat jestli je možné, aby voda (potůček) tekla do
kopce. V Řecku je magnetická hora Lifidra (http://www.ck-margaritopoulos.cz/odkaz_lifidra.htm), kde voda teče do kopce. Děkuji
(J.Hladík)
Odpověď: Na vodu skutečně může působit magnetismus, ale voda, jakožto slabé diamagnetikum, není do míst s větší hustotou magnetických siločar (přesněji s větší intenzitou magnetického pole) přitahována, naopak je slabě odpuzována (což mnoho lidí napoprve dost překvapí) . Tento jev však nemůže nějaké tečení do kopce vysvětlit. Totéž magnetické pole by totiž muselo nutně přitahovat železné (feromagnetické) předměty mnohonásobně větší silou, ale především na druhou stranu (tj. do míst s větší magnetickou intenzitou). Pokud by tedy měla voda téct do kopce, byl by autobus, automobil či parní válec obrovskou silou tažen v protisměru, tedy dolu z kopce. To je ale v rozporu s popisem na uvedené webové stránce.
Osobně se proto domnívám se, že jde o nějaký druh klamu (tj. zdá se nám, že je to do kopce, ale ve skutečnosti je to nepatrně z kopce). Jistě by ale bylo zajímavé danou lokalitu důkladně proměřit.
Dotaz: Dobrý den, mám dotaz ohledně následujícího jevu, když mám nějaký hmotný předmět (krychli) a položím jej na stůl, tak zakřiví časoprostor. Ovšem co se stane, když krychli rychle odstraním? Vrátí se zakřivení časoprostoru hned po odstranění
krychle zpět a nebo to nějakou chvíli trvá? Případně jestli by se za určitých
podmínek časoprostor do původní polohy dokonce vůbec nevrátil. Již předem děkuji
za odpověd a zároven se omlouvám za laický dotaz. (Martin)
Odpověď: Máte pravdu v tom, že hmotný předmět zakříví prostoročas (v odborné fyzice se častěji používá výraz prostoročas než časoprostor, myslí se tím obvykle totéž). Pokud bychom těleso z daného místa odstranili nebo jej začali přemísťovat jinam, projeví se to samozřejmě změnou deformace prostoročasu, tato změna však nebude okamžitá, ale bude se všemi směry šířit od místa vzniku její příčiny (tj. od místa, kde ubyla či přibyla hmota a/nebo energie) a to velmi velikou rychlostí - prakticky lze zjednodušeně říct, že se změna deformace bude šířit rychlostí světla.
Dotaz: Jaka je nejnižší teplota ve vesmíru? Pavla (Pavla)
Odpověď: Na tuto otazku se dá odpovědět dvojím způsobem. V laboratořích jsme schopni dosáhnout pomocí speciálních technik (pomocí Boseho-Einsteinovy kondenzace atomů) na úroveň nanokelvinů, tedy prakticky na úroveň absolutní nuly (-273,15°C). Na této teplotě se ale žádný objekt dlouhodobě sám neudrží a dříve či později se ohřeje se od svého okolí. Pokud bychom ale umístili nějaký předmět hluboko do vesmíru, daleko od všech žhavých hvězd, vychladl by postupně "jen" na teplotu okolo 2,7 K, tedy asi -270,45°C a dále by již nechladl. Na tuto teplotu by jej totiž ohřívalo tzv. reliktního záření, záření prostupující celý vesmír, jakýsi pozůstatek Velkého třesku a následného vývoje vesmíru.
