Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
40) Pády a dynamické lano
03. 04. 2006
Dotaz: Chtěl bych se zeptat jaká je výsledná energie (rázová síla) působící na
dynamické lano v případě pádu horolezce(tuhé těleso) m = 80 kg v délce 4,6 m
volného pádu z nulové rychlosti, v případě že lano je délky 2,6 m(závaží je nad
bodem uchycení lana a lano vede přes karabinu radius 5 mm ), bohužel neznám
konstantu pružnosti lana k ??? Alespoň přibližně. (Tento test je normovaný test
lan, kdy je uváděna maximální přípustná rázová síla do 12kN a maximální
prodlužení lana je tolerováno do 40%.)A ještě poprosím o nějaký internetový
odkazjestli nějaký znáte. Děkuji (teoretik)
Odpověď: Výsledná maximální síla je u každého lana jiná, výrobce se ji zpravidla snaží udělat menší než povoluje norma, ale udělat lano příliš pružné by zase narazilo na velké prodloužení. Tj. konkrétní lano má konkrétní velikost rázové síly, určitě bude ale fluktuovat výrobek od výrobků a určitě bude také ovlivněna stárnutím.
Prakticky je ovšem rázová síla drasticky ovlivněna způsobem jištění a frekvencí
zakládání jistících prostředků - nejlépe je ve slušném oddíle absolvovat trening chytání pádu a vidět, co udělá s lanem a jističem například desetimetrový pád 80 kg železa.
Anžto se deklarujete jako teoretik, podívejte se u nějakého konkrétního lana na
statické prodloužení (to se rozumí při zatížení 80 kg u jednoduchého lana), z toho spočítáte snadno vaše k, pak uvažte bilanci energie při testovacím pádu a dojdete k nějaké pádové síle a prodloužení při ní. Pravděpodobně se bude lišit od udávané pádové síly a od udávaného prodloužení, neboť deformace bude stěží přesně lineární.
Dotaz: Dobrý den, můžu si dovolit jeden laický dotaz? Vrtá mi to hlavou. Když se ode
mně vzdaluje nějaký objekt rychlostí blížící se rychlosti světla, tak mu plyne
čas pomaleji. No ale když se tento objekt ode mně vzdaluje, tak se vzdaluji já
od něj toutéž rychlostí, tudíž mně by zase měl plynout čas pomaleji než jemu. To
se ale vylučuje, ne? Předem díky za odpověď a schovívavost :-) (Josef Maděra)
Odpověď: Nevylučuje se to a skutečně je tomu tak - oba navzájem se vzdalující pozorovatelé změří, že se tomu druhému zpomaluje čas (resp. opožďují se jeho hodinky). Z hlediska speciální teorie relativity nemá smysl hloubat, čí čas bude správnější, neboť oba jsou stejně správné. Tato skutečnost ani nevede k žádným sporům, jen na ni nejsme z běžného života zvyklí. Bereme-li tedy v úvahu relativistické efekty spojené s vysokými rychlostmi, mějme vždy na mysli, že nestačí udat, jak dlouho něco trvá či kdy to nastalo - vždy je potřeba také dodat, kdo (resp. z jaké soustavy) sledovaný děj měřil či pozoroval. Bez toho nemá žádná informace o čase jednoznačný smysl.
Dotaz: Je možné jednotku informace "bit" odvodit od základních fyzikálních jednotek nebo se nejedná o fyzikální jednotku? (Ing.Lubomír Nechanický)
Odpověď: Jednotka bit (udávající množství informace), není odvozena od základních fyzikálních jednotek. Je definována v IEC (International
Electrotechnical Commission). Jeden bit je množtví informace ekvivalentní znalosti, která ze dvou nějakých stejně pravděpodobných možností nastane (případně nastala).
Dotaz: Mám dvě koule o stejném objemu a rozdílné hmotnosti. Ve vzdušné atmosféře je
současně pustím. Která dopadne dříve. (Miroslav David)
Odpověď: Ve vzdušné atmosféře dopadne o něco dříve těžší koule. Podle druhého Newtonova zákona se těleso pohybuje se zrychlením úměrným fíle, která na těleso působí a nepřímo úměrnému jeho hmotnosti:
a = F/m
Ve vzdušné atmosféře na těleso působí jednak tíhová síla F = m*g, ale také brzdná síla tření o vzduch a vztlaková síla vzduchu (i vzduch je kapalina a platí zde hydrostatický zákon). Obě naposledy zmíněné síly nějakým způsobem závisí na tvaru a objemu tělesa, což můžeme zjednodušeně napsat F = -α*V, kde α je nějaký faktor a V objem tělesa. Můžeme tedy tyto síly dosadit do 2. Newtonova zákona a získáváme tvar:
a = (m*g - α*V)/m = g - α*V/m
Vidíme tedy, že zrychlení (a tedy i výsledná okamžitá rychlost) bude tím větší, čím menší bude výraz α*V/m a tedy čím větší bude hmotnost m a menší objem V.
Dotaz: Dobrý den, tento dotaz je spíše z matematiky: Pokud je mezi 2 a 3 nekonečně
mnoho čísel, tak kolik čísel je mezi 2 a 4? Já si myslím že to druhé nekonečno
je větší než to první, kamarád že jsou stejné. Jak to tedy je? Děkuji! (Jakub)
Odpověď: S nekonečny jsou problémy, obvykle se ale dají nějak rozumně vyřešit. Podívejme se nejdříve na nějaký jednodušší (konečný) případ: Jak poznám, zda je ve třídě víc kluků nebo holek? Jednou z možností je spočítat kluky zvlášť, holky zvlášť a porovnat obě čísla. Jenže porovnat dvě čísla, to je něco jako odečíst první od druhého a zjišťovat, zda je výsledek kladný, záporný nebo nula. Takový postup by ale nešel použít při počítání s nekonečny, protože jedno nekonečno od druhého neumíme odečíst (není to definováno, podobně jako není definováno dělení nulou). Musíme na to tedy jinak. Co kdybychom ve třídě tvořili dvojice kluk-holka? Pokud na nějakého kluka nevyzbyde holka, je víc kluků. Podobně pokud na nějaké děvče nevyzbyde kluk, je více děvčat. No a pokud se nám podaří dvojice vytvořit a nikdo nezadaný přitom nezbyde, tak je kluků i holek stejný počet.
Zkusme se nyní podívat na obrázek. Zvolíme-li vhodně bod S, potom každá přímka protínající úsek horní číselné osy v intervalu (2;3) protne také dolní číselnou osu, a to v intervalu (2;4). Pomocí takovýchto přímek (na obrázku jsou 2 z nich znázorněny šedě) se tedy každému bodu z intervalu (2;3) podaří jednoznačně přiřadit jeden bod z intervalu (2;4) - vlastně úplně stejně jako když jsme k sobě přiřazovali kluky a holky v předchozím případě. Ani tady nám žádný bod ani na jednom intervalu nezbyde, z čehož plyne, že ani jedno z obou nekonečen není větší než to druhé, obě nekonečna jsou stejně veliká.
A ještě důležitá poznámka: Není pravda, že by všechna nekonečna byla stejně velká. Obě nekonečna v našem případě mají velikost (matematici by řekli mohutnost) stejnou jako množina všech reálných čísel. Zároveň je však jejich mohutnost větší než například mohutnost množiny všech přirozených, případně celých čísel.
