Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
42) Jednotka bit
30. 03. 2006
Dotaz: Je možné jednotku informace "bit" odvodit od základních fyzikálních jednotek nebo se nejedná o fyzikální jednotku? (Ing.Lubomír Nechanický)
Odpověď: Jednotka bit (udávající množství informace), není odvozena od základních fyzikálních jednotek. Je definována v IEC (International
Electrotechnical Commission). Jeden bit je množtví informace ekvivalentní znalosti, která ze dvou nějakých stejně pravděpodobných možností nastane (případně nastala).
Dotaz: Mám dvě koule o stejném objemu a rozdílné hmotnosti. Ve vzdušné atmosféře je
současně pustím. Která dopadne dříve. (Miroslav David)
Odpověď: Ve vzdušné atmosféře dopadne o něco dříve těžší koule. Podle druhého Newtonova zákona se těleso pohybuje se zrychlením úměrným fíle, která na těleso působí a nepřímo úměrnému jeho hmotnosti:
a = F/m
Ve vzdušné atmosféře na těleso působí jednak tíhová síla F = m*g, ale také brzdná síla tření o vzduch a vztlaková síla vzduchu (i vzduch je kapalina a platí zde hydrostatický zákon). Obě naposledy zmíněné síly nějakým způsobem závisí na tvaru a objemu tělesa, což můžeme zjednodušeně napsat F = -α*V, kde α je nějaký faktor a V objem tělesa. Můžeme tedy tyto síly dosadit do 2. Newtonova zákona a získáváme tvar:
a = (m*g - α*V)/m = g - α*V/m
Vidíme tedy, že zrychlení (a tedy i výsledná okamžitá rychlost) bude tím větší, čím menší bude výraz α*V/m a tedy čím větší bude hmotnost m a menší objem V.
Dotaz: Dobrý den, tento dotaz je spíše z matematiky: Pokud je mezi 2 a 3 nekonečně
mnoho čísel, tak kolik čísel je mezi 2 a 4? Já si myslím že to druhé nekonečno
je větší než to první, kamarád že jsou stejné. Jak to tedy je? Děkuji! (Jakub)
Odpověď: S nekonečny jsou problémy, obvykle se ale dají nějak rozumně vyřešit. Podívejme se nejdříve na nějaký jednodušší (konečný) případ: Jak poznám, zda je ve třídě víc kluků nebo holek? Jednou z možností je spočítat kluky zvlášť, holky zvlášť a porovnat obě čísla. Jenže porovnat dvě čísla, to je něco jako odečíst první od druhého a zjišťovat, zda je výsledek kladný, záporný nebo nula. Takový postup by ale nešel použít při počítání s nekonečny, protože jedno nekonečno od druhého neumíme odečíst (není to definováno, podobně jako není definováno dělení nulou). Musíme na to tedy jinak. Co kdybychom ve třídě tvořili dvojice kluk-holka? Pokud na nějakého kluka nevyzbyde holka, je víc kluků. Podobně pokud na nějaké děvče nevyzbyde kluk, je více děvčat. No a pokud se nám podaří dvojice vytvořit a nikdo nezadaný přitom nezbyde, tak je kluků i holek stejný počet.
Zkusme se nyní podívat na obrázek. Zvolíme-li vhodně bod S, potom každá přímka protínající úsek horní číselné osy v intervalu (2;3) protne také dolní číselnou osu, a to v intervalu (2;4). Pomocí takovýchto přímek (na obrázku jsou 2 z nich znázorněny šedě) se tedy každému bodu z intervalu (2;3) podaří jednoznačně přiřadit jeden bod z intervalu (2;4) - vlastně úplně stejně jako když jsme k sobě přiřazovali kluky a holky v předchozím případě. Ani tady nám žádný bod ani na jednom intervalu nezbyde, z čehož plyne, že ani jedno z obou nekonečen není větší než to druhé, obě nekonečna jsou stejně veliká.
A ještě důležitá poznámka: Není pravda, že by všechna nekonečna byla stejně velká. Obě nekonečna v našem případě mají velikost (matematici by řekli mohutnost) stejnou jako množina všech reálných čísel. Zároveň je však jejich mohutnost větší než například mohutnost množiny všech přirozených, případně celých čísel.
Dotaz: Zajímalo by mě, jak funguje analogová i digitální kopírka.
Děkuji (Petr Mazanec)
Odpověď: Existuje jistě mnoho možností, jak konstruovat kopírovací stroje. Uveďme proto jen možné příklady. Analogová kopírka (monochromatická) - podle předlohy se osvítí nabitý válec a na neosvětlená místa se vlivem elektrostatických sil nachytají částečky barviva (toneru). Částečky barviva se pak z válce otisknout na čistý papír a zapečnou (aby z papíru neodpadávaly). Digitální kopírka - předloha je nejprve naskenována do digitální podoby a následně nějakým způsobem vytisknuta. Dalo by se říct, že digitální kopírka je tedy kombinací skeneru a tiskárny, tak jak je známe ze světa počítačových periferií.
Dotaz: Na kole mohu pomocí kombinací předího a zadního kolečka docílit stejného poměru
převodu při různých velikostech koleček. Má velikost koleček nějaký vliv na
jízdu? Na fyzickou námahu? Zjednodušená úloha: Má při převodu 1:1 vliv na jízdu
velikost koleček? Děkuji (Michal Pelant)
Odpověď: Jsou-li obě kolečka steně velká (neboli mají-li stejný počet zubů), pak by jejich velikost neměla mít na jízdu žádný vliv.
