Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
53) Teplota varu vody ve vakuu
02. 01. 2004
Dotaz: Jaká je teplota varu vody ve vakuu? děkuji. (Alexandra Holoušková)
Odpověď: Žádná. Nebo chcete-li, absolutní nula (0 K).
Voda se bude při každé teplotě vypařovat (vařit), a tedy nad ní v
rovnováze vždy bude vodní pára pod nějakým nenulovým tlakem. Budete-li
tu páru stále odsávat, abyste nad vodou měl vakuum, pak se prostě
všechna voda vypaří - a vy ji odsajete.
Dotaz: Dobrý den, v žádné z mfch tabulek, které mám k dispozici, jsem nenašel nějaké
postižení závislosti hustoty vody na teplotě. Existuje pro ni nějaký vztah?
Děkuji. (Nikola Karafiát)
Odpověď: Spíš než vztah je třeba najít dobré tabulky. Všechny fyzikální
vlastnosti vody jsou velmi podrobně popsány, protože se mj. potřebují
široce v průmyslu. Podívejte se např. v Technické knihovně. Hustota vody
(zejména pak její anomálie při 3,98 oC je zdokumentována velmi důkladně.
Dotaz: Dobrý den, ráda bych se zeptala, co je mezi částicemi. Snažím se to zjistit už
delší dobu a většina rozumných lidí mi zatím řekla, že nic. Mě se ale nezdá, že
by bylo možné mít někde např. 3 cm nicu tj. že by nic mohlo zabírat nějaký
prostor, který předpokládám, že mezi těmi částicemi je. Nevím, nakolik je tahle
otázka rozumná a zodpověditelná, ale předem moc děkuji. (Zuzana Proksová)
Odpověď: To je pěkný dotaz, který vlastně sahá do dávné doby. Začněme od
přístupných situací: Co je v lahvi, když z ní vyčerpáte vzduch? NIC! Tohle
nic je ale relativní - odstranila jste vzduch, tj. molekuly O2, N2,
dalších plynů, snad i smetí, které ve vzduchu létá. Takže tam NIC
viditelného není. Ale přesto se v tomhle nicu šíří signál Vašeho mobilu,
signál nesoucí televizní program, teplo atd. Opravdu se šíří tímhle nicem,
není na to potřeba žádný "éter", žádná látka, která by se vlnila (viz
knihy o speciální teorii relativity, experimenty, které provedli Michelson
a Morley a pak další, viz hledače na webu). Jestliže se ale ničím mohou
šířit elektromagnetické vlny, pak má vlastně nic nějaké vlastnosti. No a
takovéto nic je mezi částicemi, uvnitř atomu, ve vesmíru atd. Tu a tam je
v něm nějaká částice (například v atomu jedno jádro a pár elektronů), ve
většině světa je ale nic. Nic je ale prosycené různými poli (kromě toho
zmíněného elektromagnetického i poli dalších interakcí) a podle představ
kvantové teorie (velmi dobře otestovaných, i když se na první pohled
zdají absurdní) se v nicu mohou na chvíli narodit páry částice-antičástice
a za chvíli zase zmizet, takže nic je plné těchto virtuálních párů. Aby
takhle bohaté nic vypadalo trochu důstojněji, říká se mu vakuum...
Ostatně když člověk občas nedělá nic, neznamená to, že by v jeho
hlavě nemohly kolovat geniální myšlenky a i když zrovna nekolují, tělo
pracuje, aby dotyčný člověk vůbec žil. Takže asi většinou, když řekneme,
že někde nic není nebo nikdo nic nedělá, jenom říkáme, že si neuvědujeme,
o čem bychom mohli mluvit nebo obsah nicu ignorujeme.
56) Rozdíl v délce letu letadla ze západu na východ a naopak
03. 12. 2003
Dotaz: Jak je možné, že letadlo letící z východu na západ překonává vzdlálenost o
nějaký čas déle při stejné rychlosti i vzdálenosti? Otáčením Země to není, ta
se otáčí od východu k západu a mám za to, že letadla letí ve větší výšce, než
by na ně mohly působit nějaké větry nebo jiné povětrnostní vlivy. (david)
Odpověď: Je to skutečně způsobeno převládajícími větry. Pokud bychom pro
zjednodušení předpokládali, že všude vane stejnou rychlostí západní vítr
(tj. směrem na východ), je třeba ke 20% rozdílu doby letu v různých
směrech (což je typická hodnota tohoto rozdílu) potřeba, aby rychlost
větru odpovídala 10% rychlosti letadla. Pro letadlo letící rychlostí 900
km/h to je 90 km/h a to není nijak neobvyklá rychlost větru ve výškách, ve
kterých letadlo létá.
Dotaz: Rád bych se dozvěděl správnou odpověď na následující otázku. Jakou sílu
vynakládam, když pomocí kladky zvedám nějaký předmět a jakou sílu vynakládám,
když pomocí kladky zvedám sám sebe? Děkuji! (Petr)
Odpověď: Pokud máte na mysli jednoduchou kladku, tak při zvedání tělesa si fyzikální
práci neulehčíte. Zvedáte celou tíhu tělesa, výhoda je jen ve směru, kterým
působíte - člověku se přece jen snáze tahá za provaz, než když má s kbelíkem
malty vyběhnout do třetího patra.
Stejné je to, pokud byste chtěl vytáhnout sám sebe.
Mohl byste se přivázat na jeden konec lana a tahat za ten volný (pokud to
budete zkoušet,
nepřivazujte se za nohy - mohl byste skončit v nemocnici s rozbitou hlavou).
Ale nebude to vůbec jednoduché - budete muset po laně vlastně šplhat,
tedy zvedat sám sebe. Ovšem mohlo by se to hodit například v extrémní situaci,
když spadnete do ledovcové trhliny, váš partner je sice technicky schopný,
ale ne moc silný. Trivální varianta, že vylezete po laně sám, je docela
nešikovná. Když vám ale partner nahoře naaranžuje kladku třeba na druhé lano,
tak sám sebe vytáhnete asi nejsnadněji a nejrychleji...
Pokud byste použil kladku volnou, případně kladkostroj, tak už si fyzickou
práci ušetříte. Fyzikálně je ovšem vykonaná práce stále stejně velká.
Taháte sice delší kus lana, ale díky tomu můžete působit menší silou.
U každé kladky je také důležité,
aby měla dostatečně velké tření. Prokluzování provazu by v tomto případě bylo
hodně nežádoucí.
