Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
58) Příčina blednutí barev
19. 08. 2003
Dotaz: Můžete mi, prosím, objasnit fyzikální příčinu blednutí barev na
slunci? Proč barevné obrázky časem získávají namodralou barvu? (Martin)
Odpověď: To je spíš otázka pro chemiky (odmyslíme-li si invektivu fyziků vůči
chemikům, že celá chemie je jen speciální částí fyziky okrajových
elektronů). Barva látky je dána hlavně její strukturou v rozměrech
přiměřených vlnovým délkám viditelného světla, a ta je určována chemickým
složením, anebo je dána strukturami rezonujícími na odpovídajících
frekvencích. Barva se tedy mění, mění-li se struktura (např. rumělka HgS z
rudé na černou modifikaci) anebo chemické složení vnějším vlivem (např.
běloba olověná PbCO3 pod vlivem sirovodíku na černý PbS) anebo konečně -
zvláště u jásavých organických barviv - nějakým tím štěpením, oxidací či
jinou adicí na struktury vytvářející barvu látky (např. u diazobarviv).
Není pak celkem divu, že uměle zkonstruované jasné barvy jsou citlivé na
prudké světlo, které může buď samo svou intenzitou látku chemicky poškodit,
anebo může aktivovat či štěpit všudypřítomnou vodu na radikály, které se
pak na násobné vazby ochotně napojí a poničí tím předchozí úsilí chemiků -
syntetizátorů. Na druhou stranu jsou však i organická barviva překvapivě
stálá vůči teplotě i chemickým vlivům, např. indigo, které lze dokonce i
přesublimovat (dávalo se do modrých dýmovnic).
Dotaz: Zajímalo by mě, na jakém principu pracuje taková skleněná koule, ve které je
nějaký zařič). Po dotknutí na sklo se objeví ze zářiče paprsek elektrické
energie fialové barvy. (Martin)
Odpověď: To asi spíš míníte kouli se zředěným plynem (snad to jde i s He nebo Ar při
atmosférickém tlaku), v jejímž středu je elektroda napájena
vysokofrekvenčním napětím (např. z Teslova transformátoru). Když na kouli
nesaháte, teče náboj ze střední elektrody na povrch koule prostřednictvím
výbojů v plynu náhodně, když ruku přiblížíte, nabídnete mu lepší vodič a
výboje jdou směrem k ruce. Kdybyste si ji chtěl například koupit, pak zde
máte jeden z inzerátů http://www.generationstore.com/noname2.html , tady
zase návody na hraní si
http://van.hep.uiuc.edu/van/demos/Plasma%20Ball/Plasma%20Ball.htm.
Na webu se najdou i návody, klíčové slovo je "plasma ball" ...
Dotaz: Co to je kaleidoskop a jak funguje. (Martin)
Odpověď: Milý Martine, kaleidoskop je v nejednodušším provedení trubička
z tvrdého papíru, uvnitř které jsou dvě, tři nebo více rovinných zrcátek a
několik barevných sklíček. Při otáčení kaleidoskopu se sklíčka různě
přesypávají a v zrcátkách vidíme hezké pravidelné obrazce. Jak tedy vznikají?
Pokud postavíte před dvě zrcátka, která spoju svírají úhel alfa, nějaký předmět,
uvidíte nejen předmět, ale i jeho obraz
v každém zrcátku a pak také obraz obrazu z druhého zrcadla atd. Pro lepší
pochopení si to nakreslete nebo si pohrejte se zrcátky a sledujte počty obrazů svého obličeje pro
různá vzájemná nastavení zrcátek. Jestliže velikost
úhlu alfa při vynásobení celým číslem dává 360°, potom vidíme pravidelný
obrazec, který se skládá z n dílů (n = 360°/alfa).
Dotaz: Existuje nějaký materiál, který mi udělá z infračerveného světla viditelné
spektrum? Jestli ano, jak se jmenuje? (Aleš)
Odpověď: Přímo by to šlo těžko, protože fotony infračerveného světla mají menší
energii (větší vlnová délka, nižší frekvence, a tedy menší E=hf) než
fotony viditelného světla. Noktovize využívá fotoefektu pro infračervené světlo.
Dotaz: Při anihilaci se uvolňuje obrovské množství
energie, mě by zajímalo v jaké formě. Je to nějaká forma elektromagetického
záření či proud nějakých částic, popřípadě jakých. (Petr Hanuška)
Odpověď: Při anihilaci se uvolňuje energie v podobě různých částic, v
nejjednodušším případě například dva fotony (tedy kvanta
elektromagnetického záření), mohou se narodit ale i spousty dalších částic
(záleží především na energii, která je k dispozici). Například v americké
laboratoři FNAL se srážejí protony s antiprotony při energiích 1+1 TeV a
narodí se dost nových částic, viz.:
http://www.fnal.gov/pub/now/live_events/index.html .
