Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
73) Síla větru
20. 03. 2003
Dotaz: Rád bych znal nějaký opravdu jednoduchý vzorec pro výpočet síly větru působící
třeba na nějaký billbord. Pro jednoduchý příklad uvedu rozměr 2x1 metr, který
je umístěný ve výšce 3 m nad zemí v běžných podmínkách. (radek)
Odpověď: Pro odpor vzduchu pro běžné rychlosti větru a kolmém směru větru na
desku by mohl být použit Newtonův vzorec:
Síla na bilbord (v newtonech) = 0,5 . odporový součinitel (asi 1,1 až
1,3) . plocha bilbordu (příčná plocha - v m2) . hustota
vzduchu (1,27 kg/m3) . rychlost větru (v m/s) na druhou
Pro kruhový tvar desky je odporový součinitel trochu menší (cca 1,1)
pro polokouli oblou stranou vpřed 0,3-0,4; dutou vpřed 1,35-1,4;
kapkovitý tvar (trup letounu) 0,045 - 0,055.
Dotaz: Zajímalo by mě, jesli byl již vynalezen nějaký nový motor, který by mohl
sloužit k pohonu kosmických lodí. (pro pohyb v atmosféře a nebo ve vakuu)
Zatím znám jen raketový a iontový motor. (Pažout)
Odpověď: Jiného se těžko něco najde, jediný rozumně možný princip je raketový - tj.
něco házíte dozadu za sebe (tj. něčemu hmotnému udílíte zrychení dozadu), a
aby se zachovala hybnost celého vašeho systému, tak vaše loď se urychluje
dopředu.
Takto funguje raketa: hořením paliva vznikají plyny, ty jsou od
rakety vrhány zpět, takže raketu to tlačí kupředu. (Tedy ne že by se
"odstrkovala od vzduchu", jak si tu a tam někdo myslí.) Iontový motor je na
úplně stejném principu, jenom namísto neutrálních plynů vypuzovaných velkou
rychlostí danou chemickou reakcí jsou tam elektricky nabité ionty
urychlované elektrickým polem. (Konstrukčně je to samozřejmě trošku
složitější.)
Pokud se ale pohybujete po nějakých kolejích nebo v nějakém
elektricky vodivém prostředí, tak jsou i jiné metody než kolečka. Už jste
slyšel o housenkovém pohonu (magnetohydrodynamickém pohonu)? Jestli ne, tak
si nalistujte str. 766 v učebnici FYZIKA, Halliday, Resnick, Walker. (vydalo
VUTIUM a Prometheus, 2001).
Dotaz: Rád bych se dozvěděl o tom, jak funguje na fyzikální úrovní chip a jak
funguje celý počítač. (Josef Pugner)
Odpověď: Milý kolego,
cesta je zřejmá, ale dlouhá: nejdřív je potřeba pochopit, jak fungují
jednotlivé polovodičové součástky, posléze jak z polovodičových součástek
sestavit logické obvody, jak to realizovat na jedné placičce křemíku, co
všechno potřebuje mít v sobě počítač a jak to všechno realizovat. Celé
lidstvo se to učilo dost dlouho, takže jistě nepředpokládáte, že Vám to v
pár větách vysvětlíme. Nejpřímovatější cesta je asi přihlásit se ke studiu
na nějaký vhodný obor na FEL ČVUT, po absolvování studia budete vědět víc,
ale zdaleka ne všechno... Zkuste se pro začátek podívat například na
adresu
http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/ .
Dotaz: Nevim, jestli moje otázka bude správná, ale pořád mi vrtá hlavou.
Kdybych prostor graficky vyjadřoval například čislicí "1", tak jednorozměrný
prostor by byla řada číslice jedna, dvojrozměrný by se dal napsat jako matice
a trojrozměrný třeba jako krychle složená z jedniček. Neumím si však představit,
jak by vypadal prostor čtyřrozměrný a jestli by takhle nějak šel vůbec vyjádřit? (Petr)
Odpověď: Milý Petře,
otázky jsou správné vždycky, akorát odpovědi leckdy ne. Otázky mohou
být akorát nejasné, na co se vlastně ptáte? Já vůbec nerozumím tomu, jak
"prostor graficky vyjadřovat číslicí "1", ale pokusím se říct pár poznámek,
třeba je některá pro vás zajímavá. Obvykle potřebujeme najít nějaký vhodný
matematický model pro popis skutečnosti. Nejjednodušší model pro
popis prostoru může souviset se zavedením pravouhlých souřadnic, kdy
pak bod v jednorozměrném prostoru charakterizujete jedním reálným číslem,
bod v rovině dvojicí, bod v třírozměrném prostoru trojicí reálných čísel.
Tam sice naše představivost končí, ale nic nám nebrání pokračovat a
třeba geometrii prodloužit do více dimenzí.
Jiným modelem prostoru může být mřížka s uzly - modelem jednorozměrného
prostoru bude řada uzlíků na niti, modelem dvourozměrného síť, modelem
třírozměrného třírozměrná mřížka. Když budeme zadávat hodnotu nějaké
veličiny v takovýchto prostorech, bude to v jednorozměrném případě řada
hodnot, ve dvourozměrném nekonečná dvoudimenzionální matice, ve
vícerozměrném vícerozměrná vícedimenzionální matice. Naše představivost
sice opět končí u třech dimenzí, pracovat však dokážeme i ve více.
Dotaz: Magnetická rezonance - jaký je princip této vyšetřovací metody? Je tato metoda nějakým způsobem zátěžová pro organismus? (Jirka Langhammer, Ajka)
Odpověď: Magnetická rezonance (MR) je vysoce kvalitní vyšetřovací metoda,
prováděná pomocí magnetického pole. Pacient tedy není
zatížen radioaktivním zářením jako u RTG a počítačové tomografie (CT). MR
velmi dobře odliší hranice mezi orgány, bez podání kontrastní látky
zobrazí cévy, umožňuje vyšetřit tělo v libovolných rovinách. Její
nevýhodou je vysoká cena a malá dostupnost (v naší republice je jen
několik pracovišť vybavených přístroji pro MR).
Pacient při vyšetření leží uvnitř vyšetřovacího tunelu (gantry). V
případě MRI - vyšetření mozku - má hlavu uvnitř měřící cívky.
Z nepříjemných zážitků pacienti obvykle popisují hlučnost vyšetření.
Někteří úzkostnější pacienti mohou mít nepříjemný pocit z uzavřeného
prostoru. Vyšetření je bezbolestné a při dodržení určitých omezení i zcela
bezpečné.
Výsledky MR vyšetření jsou velmi cenné, protože umožňují lékaři detailně
posoudit strukturu vyšetřovaného orgánu. Magnetická rezonance se hojně
využívá v epileptologii a v dětské neurologii obecně. Vyšetření obvykle
trvá kolem 30-45 minut.
Na webu můžete najít spoustu článků na toto téma, stačí do vyhledávače
napsat příslušné heslo, např.: http://otokar.troja.mff.cuni.cz/vyuka/sylaby/OFY016/F2001/Fried/Fried.htm,
http://www.physics.muni.cz/~kubena/CTaNMR7Tisk_soubory/frame.htm,
http://www.mujweb.cz/www/kotrbova/.
