FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«

75) Jak funguje počítač?14. 03. 2003

Dotaz: Rád bych se dozvěděl o tom, jak funguje na fyzikální úrovní chip a jak funguje celý počítač. (Josef Pugner)

Odpověď: Milý kolego, cesta je zřejmá, ale dlouhá: nejdřív je potřeba pochopit, jak fungují jednotlivé polovodičové součástky, posléze jak z polovodičových součástek sestavit logické obvody, jak to realizovat na jedné placičce křemíku, co všechno potřebuje mít v sobě počítač a jak to všechno realizovat. Celé lidstvo se to učilo dost dlouho, takže jistě nepředpokládáte, že Vám to v pár větách vysvětlíme. Nejpřímovatější cesta je asi přihlásit se ke studiu na nějaký vhodný obor na FEL ČVUT, po absolvování studia budete vědět víc, ale zdaleka ne všechno... Zkuste se pro začátek podívat například na adresu http://lucy.troja.mff.cuni.cz/~tichy/ .
(J.Dolejší)   >>>  

76) Jak zobrazit prostor?11. 03. 2003

Dotaz: Nevim, jestli moje otázka bude správná, ale pořád mi vrtá hlavou. Kdybych prostor graficky vyjadřoval například čislicí "1", tak jednorozměrný prostor by byla řada číslice jedna, dvojrozměrný by se dal napsat jako matice a trojrozměrný třeba jako krychle složená z jedniček. Neumím si však představit, jak by vypadal prostor čtyřrozměrný a jestli by takhle nějak šel vůbec vyjádřit? (Petr)

Odpověď: Milý Petře, otázky jsou správné vždycky, akorát odpovědi leckdy ne. Otázky mohou být akorát nejasné, na co se vlastně ptáte? Já vůbec nerozumím tomu, jak "prostor graficky vyjadřovat číslicí "1", ale pokusím se říct pár poznámek, třeba je některá pro vás zajímavá. Obvykle potřebujeme najít nějaký vhodný matematický model pro popis skutečnosti. Nejjednodušší model pro popis prostoru může souviset se zavedením pravouhlých souřadnic, kdy pak bod v jednorozměrném prostoru charakterizujete jedním reálným číslem, bod v rovině dvojicí, bod v třírozměrném prostoru trojicí reálných čísel. Tam sice naše představivost končí, ale nic nám nebrání pokračovat a třeba geometrii prodloužit do více dimenzí.
Jiným modelem prostoru může být mřížka s uzly - modelem jednorozměrného prostoru bude řada uzlíků na niti, modelem dvourozměrného síť, modelem třírozměrného třírozměrná mřížka. Když budeme zadávat hodnotu nějaké veličiny v takovýchto prostorech, bude to v jednorozměrném případě řada hodnot, ve dvourozměrném nekonečná dvoudimenzionální matice, ve vícerozměrném vícerozměrná vícedimenzionální matice. Naše představivost sice opět končí u třech dimenzí, pracovat však dokážeme i ve více.
(J.Dolejší)   >>>  

77) Magnetická rezonance12. 02. 2003

Dotaz: Magnetická rezonance - jaký je princip této vyšetřovací metody? Je tato metoda nějakým způsobem zátěžová pro organismus? (Jirka Langhammer, Ajka)

Odpověď: Magnetická rezonance (MR) je vysoce kvalitní vyšetřovací metoda, prováděná pomocí magnetického pole. Pacient tedy není zatížen radioaktivním zářením jako u RTG a počítačové tomografie (CT). MR velmi dobře odliší hranice mezi orgány, bez podání kontrastní látky zobrazí cévy, umožňuje vyšetřit tělo v libovolných rovinách. Její nevýhodou je vysoká cena a malá dostupnost (v naší republice je jen několik pracovišť vybavených přístroji pro MR).
Pacient při vyšetření leží uvnitř vyšetřovacího tunelu (gantry). V případě MRI - vyšetření mozku - má hlavu uvnitř měřící cívky. Z nepříjemných zážitků pacienti obvykle popisují hlučnost vyšetření. Někteří úzkostnější pacienti mohou mít nepříjemný pocit z uzavřeného prostoru. Vyšetření je bezbolestné a při dodržení určitých omezení i zcela bezpečné.
Výsledky MR vyšetření jsou velmi cenné, protože umožňují lékaři detailně posoudit strukturu vyšetřovaného orgánu. Magnetická rezonance se hojně využívá v epileptologii a v dětské neurologii obecně. Vyšetření obvykle trvá kolem 30-45 minut.
Na webu můžete najít spoustu článků na toto téma, stačí do vyhledávače napsat příslušné heslo, např.:
http://otokar.troja.mff.cuni.cz/vyuka/sylaby/OFY016/F2001/Fried/Fried.htm, http://www.physics.muni.cz/~kubena/CTaNMR7Tisk_soubory/frame.htm, http://www.mujweb.cz/www/kotrbova/.
(M.Urbanová)   >>>  

78) Úniková rychlost06. 02. 2003

Dotaz: Zajímalo by mě, jak funguje úniková rychlost. Jde mi konkrétně o to, zda pokud by například byl Měsíc se Zemí propojen žebříkem, bylo možné na něj vylézt bez překonání únikové rychlosti Země a pokud ne, proč? (Miroslav Kravec)

Odpověď: Úniková rychlost V znamená jednoduše toto: nabyde-li těleso únikovou rychlost V směrem šikmo od Země, pak tato rychlost sama od sebe stačí k tomu, aby už těleso "nespadlo zpátky", ale - při první únikové rychlosti a směru rovnoběžným s povrchem Země - obíhalo kolem Země, při druhé rychlosti se pak vzdálilo principiálně libovolně daleko od Země, tj. vymanilo se z jejího vlivu. (Tady samozřejmě neuvažujeme, že je tu taky Slunce, v jehož silovém poli těleso pořád zůstává, nebude-li jeho rychlost větší než úniková rychlost od Slunce apod.) To "sama od sebe" znamená, že se těleso pohybuje dál jen setrvačností, bez nějakých dalších sil typu motoru. Únikové rychlosti pochopitelně klesají se vzdáleností od Země (resp. Slunce apod.).
Když ovšem lezete, třebas libovolně pomalu, po žebříku na Měsíc (a nemáte závrať a máte pořád co dýchat a neroztrhá vám tělo vnitřní přetlak jedné atmosféry proti té prázdnotě nahoře atd.), tak tam dolezete taky. To se ovšem nepohybujete setrvačností, ale pořád se "odstrkujete" od žebříku, tedy stále působí síla (vašich svalů), která vás prostřednictvím žebříku odstrkuje od Země.
(J.Obdržálek)   >>>  

79) Ultratěžký prvek28. 01. 2003

Dotaz: Z fyz+chem tabulek vím, že mají atomy 7 elektronových orbitů (obecně vzato). Jenže jaderná teorie uvažuje o prvcích ultravelké atomové váhy v tzv. ostrovu stability. Má tato teorie představu, zda by nějaký ultratěžký prvek mohl mít i víc než 7 elektronových hladin? (Kvapil A.)

Odpověď: Těch elektronových orbitů (coby "stabilních oblastí") je nekonečně mnoho; každá z nich má přitom svůj počet povolených (stacionárních) vlnových funkcí: 2, 8, ... Nejnižší orbity, které uvádíte, stačí i pro ty nejtěžší prvky (které jsou v přírodě nebo které jsme vyrobili), a to v jejich nejnižším energiovém stavu. To číslo 7 je prostě dáno tím, že skončím u transuranů (kdybych skončil už u vodíku a hélia, stačila by mi 1).
Dostatečně těžký prvek bude mít tolik elektronů, že (v základním stavu) zaplní těch našich 7 a budou ještě obsazovat další.
(J.Obdržálek)   >>>