Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
77) Magnetická rezonance
12. 02. 2003
Dotaz: Magnetická rezonance - jaký je princip této vyšetřovací metody? Je tato metoda nějakým způsobem zátěžová pro organismus? (Jirka Langhammer, Ajka)
Odpověď: Magnetická rezonance (MR) je vysoce kvalitní vyšetřovací metoda,
prováděná pomocí magnetického pole. Pacient tedy není
zatížen radioaktivním zářením jako u RTG a počítačové tomografie (CT). MR
velmi dobře odliší hranice mezi orgány, bez podání kontrastní látky
zobrazí cévy, umožňuje vyšetřit tělo v libovolných rovinách. Její
nevýhodou je vysoká cena a malá dostupnost (v naší republice je jen
několik pracovišť vybavených přístroji pro MR).
Pacient při vyšetření leží uvnitř vyšetřovacího tunelu (gantry). V
případě MRI - vyšetření mozku - má hlavu uvnitř měřící cívky.
Z nepříjemných zážitků pacienti obvykle popisují hlučnost vyšetření.
Někteří úzkostnější pacienti mohou mít nepříjemný pocit z uzavřeného
prostoru. Vyšetření je bezbolestné a při dodržení určitých omezení i zcela
bezpečné.
Výsledky MR vyšetření jsou velmi cenné, protože umožňují lékaři detailně
posoudit strukturu vyšetřovaného orgánu. Magnetická rezonance se hojně
využívá v epileptologii a v dětské neurologii obecně. Vyšetření obvykle
trvá kolem 30-45 minut.
Na webu můžete najít spoustu článků na toto téma, stačí do vyhledávače
napsat příslušné heslo, např.: http://otokar.troja.mff.cuni.cz/vyuka/sylaby/OFY016/F2001/Fried/Fried.htm,
http://www.physics.muni.cz/~kubena/CTaNMR7Tisk_soubory/frame.htm,
http://www.mujweb.cz/www/kotrbova/.
Dotaz: Zajímalo by mě, jak funguje úniková rychlost. Jde mi konkrétně o to, zda
pokud by například byl Měsíc se Zemí propojen žebříkem, bylo možné na něj
vylézt bez překonání únikové rychlosti Země a pokud ne, proč?
(Miroslav Kravec)
Odpověď: Úniková rychlost V znamená jednoduše toto: nabyde-li těleso únikovou
rychlost V směrem šikmo od Země, pak tato rychlost sama od sebe stačí k
tomu, aby už těleso "nespadlo zpátky", ale - při první únikové rychlosti a
směru rovnoběžným s povrchem Země - obíhalo kolem Země, při druhé rychlosti
se pak vzdálilo principiálně libovolně daleko od Země, tj. vymanilo se z
jejího vlivu. (Tady samozřejmě neuvažujeme, že je tu taky Slunce, v jehož
silovém poli těleso pořád zůstává, nebude-li jeho rychlost větší než
úniková rychlost od Slunce apod.) To "sama od sebe" znamená, že se těleso
pohybuje dál jen setrvačností, bez nějakých dalších sil typu motoru.
Únikové rychlosti pochopitelně klesají se vzdáleností od Země (resp. Slunce
apod.).
Když ovšem lezete, třebas libovolně pomalu, po žebříku na Měsíc (a
nemáte závrať a máte pořád co dýchat a neroztrhá vám tělo vnitřní přetlak
jedné atmosféry proti té prázdnotě nahoře atd.), tak tam dolezete taky. To
se ovšem nepohybujete setrvačností, ale pořád se "odstrkujete" od žebříku,
tedy stále působí síla (vašich svalů), která vás prostřednictvím žebříku
odstrkuje od Země.
Dotaz: Z fyz+chem tabulek vím, že mají atomy 7 elektronových orbitů (obecně vzato).
Jenže jaderná teorie uvažuje o prvcích ultravelké atomové váhy v tzv. ostrovu
stability. Má tato teorie představu, zda by nějaký ultratěžký prvek mohl
mít i víc než 7 elektronových hladin? (Kvapil A.)
Odpověď: Těch elektronových orbitů (coby "stabilních oblastí") je nekonečně
mnoho; každá z nich má přitom svůj počet povolených (stacionárních)
vlnových funkcí: 2, 8, ... Nejnižší orbity, které uvádíte, stačí i pro ty
nejtěžší prvky (které jsou v přírodě nebo které jsme vyrobili), a to v
jejich nejnižším energiovém stavu. To číslo 7 je prostě dáno tím, že
skončím u transuranů (kdybych skončil už u vodíku a hélia, stačila by mi
1).
Dostatečně těžký prvek bude mít tolik elektronů, že (v základním stavu)
zaplní těch našich 7 a budou ještě obsazovat další.
Dotaz: Potřeboval bych nějaký obsáhlejší text do referátu o tom, jak funguje a z
čeho se skládá reproduktor. (Honza)
Odpověď: Milý Honzo, reproduktory převádí elektrické signály na slyšitelný zvuk. Schéma
jednoduchého reproduktoru najdete na stránce -
http://sweb.cz/sout.mev/repro1.htm .
Teorie o nich je velmi široká. Nejlepší bude, když si do webovského vyhledávače
napíšete heslo
"reproduktor" a vyberete si z uvedených stránek. Mailem Vám celý referát
nepošlu. Zajímavé stránky, které jsem našla já:
http://otokar.troja.mff.cuni.cz/vyuka/sylaby/OFY016/F2001/FIALAJAN.DOC -
záznam zvuku a jeho reprodukce
Pokud chcete do referátu přidat něco obecně o akustice, podívejte se na
stránku - http://www.steiner.cz/david/akustika/,
http://www.hifimarket.cz/shop/slovnik.asp - sem do vyhledávače napište
opět reproduktor a "vypadnou" Vám jednotlivé druhy reproduktorů s krátkou
charakteristikou.
V Odpovědně Fyzwebu se pak můžete dočíst v jedné z odpovědí o účinnosti
reproduktoru.
Dotaz: Slyšel jsem o kvasarech, chtěl bych vysvětlit, co to přesně je.
Je pravda, že kvasary nebo nějaký signál z nich se pohybuje rychleji
než světlo, a přesto to neporušuje speciální relativitu? Řekněte mi, jakto, že ji neporušuje? (Robin Muller)
Odpověď: Kvazary jsou v podstatě jádra velmi aktivních galaxií. Vysokou aktivitou se
zde rozumí neobvykle velký (ve srovnání s "normálnámi" galaxiemi) zářivý
výkon vycházející z malého prostoru (řádově několik světelných dnů) v centru
galaxie, rychlá časová proměnnost a rovněž množství plynu vyvrhovaného v
podobě jakýchsi výtrysků do okolního prostoru mimo galaxii. Patrně se jedná o
poměrně krátkou vývojovou fázi galaxií.
Plyn bývá někdy vyvrhován dokonce (zdánlivě) nadsvětelnou rychlostí, ale
skutečná rychlost je menší než rychlost světla. Na příčinu zdánlivého
paradoxu lze přijít pomocí elementární úvahy (o tom, jak se plyn pohybuje a
jak se tento pohyb jeví vzdálenému pozorovateli -- stačí vzít v úvahu
skutečnost, že světelný signál z vyvrženého plynu cestuje k pozorovateli
konečnou rychlostí), případně je možné dát se podat a nalézt vysvětlení i v
českých populárně-vědeckých časopisech (před časem byl na toto téma článek v
PMFA, autor dr. Křížek).
Efekt nadsvětelného pohybu se pozoruje i u jiných (mnohem menších)
výtrysků hmoty, které vycházejí od některých dvojhvězd v naší Galaxii
(těm se proto říká mikrokvazary).
Návod: Pro vysvětlení efektu nadsvětelného pohybu je podstatná orientace
vylétajícího pohybu vůči pozorovateli, tzn. úhel mezi směrem pohledu a
směrem, jímž výtrysk plynu vychází z daného objektu.
