Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
79) Ultratěžký prvek
28. 01. 2003
Dotaz: Z fyz+chem tabulek vím, že mají atomy 7 elektronových orbitů (obecně vzato).
Jenže jaderná teorie uvažuje o prvcích ultravelké atomové váhy v tzv. ostrovu
stability. Má tato teorie představu, zda by nějaký ultratěžký prvek mohl
mít i víc než 7 elektronových hladin? (Kvapil A.)
Odpověď: Těch elektronových orbitů (coby "stabilních oblastí") je nekonečně
mnoho; každá z nich má přitom svůj počet povolených (stacionárních)
vlnových funkcí: 2, 8, ... Nejnižší orbity, které uvádíte, stačí i pro ty
nejtěžší prvky (které jsou v přírodě nebo které jsme vyrobili), a to v
jejich nejnižším energiovém stavu. To číslo 7 je prostě dáno tím, že
skončím u transuranů (kdybych skončil už u vodíku a hélia, stačila by mi
1).
Dostatečně těžký prvek bude mít tolik elektronů, že (v základním stavu)
zaplní těch našich 7 a budou ještě obsazovat další.
Dotaz: Potřeboval bych nějaký obsáhlejší text do referátu o tom, jak funguje a z
čeho se skládá reproduktor. (Honza)
Odpověď: Milý Honzo, reproduktory převádí elektrické signály na slyšitelný zvuk. Schéma
jednoduchého reproduktoru najdete na stránce -
http://sweb.cz/sout.mev/repro1.htm .
Teorie o nich je velmi široká. Nejlepší bude, když si do webovského vyhledávače
napíšete heslo
"reproduktor" a vyberete si z uvedených stránek. Mailem Vám celý referát
nepošlu. Zajímavé stránky, které jsem našla já:
http://otokar.troja.mff.cuni.cz/vyuka/sylaby/OFY016/F2001/FIALAJAN.DOC -
záznam zvuku a jeho reprodukce
Pokud chcete do referátu přidat něco obecně o akustice, podívejte se na
stránku - http://www.steiner.cz/david/akustika/,
http://www.hifimarket.cz/shop/slovnik.asp - sem do vyhledávače napište
opět reproduktor a "vypadnou" Vám jednotlivé druhy reproduktorů s krátkou
charakteristikou.
V Odpovědně Fyzwebu se pak můžete dočíst v jedné z odpovědí o účinnosti
reproduktoru.
Dotaz: Slyšel jsem o kvasarech, chtěl bych vysvětlit, co to přesně je.
Je pravda, že kvasary nebo nějaký signál z nich se pohybuje rychleji
než světlo, a přesto to neporušuje speciální relativitu? Řekněte mi, jakto, že ji neporušuje? (Robin Muller)
Odpověď: Kvazary jsou v podstatě jádra velmi aktivních galaxií. Vysokou aktivitou se
zde rozumí neobvykle velký (ve srovnání s "normálnámi" galaxiemi) zářivý
výkon vycházející z malého prostoru (řádově několik světelných dnů) v centru
galaxie, rychlá časová proměnnost a rovněž množství plynu vyvrhovaného v
podobě jakýchsi výtrysků do okolního prostoru mimo galaxii. Patrně se jedná o
poměrně krátkou vývojovou fázi galaxií.
Plyn bývá někdy vyvrhován dokonce (zdánlivě) nadsvětelnou rychlostí, ale
skutečná rychlost je menší než rychlost světla. Na příčinu zdánlivého
paradoxu lze přijít pomocí elementární úvahy (o tom, jak se plyn pohybuje a
jak se tento pohyb jeví vzdálenému pozorovateli -- stačí vzít v úvahu
skutečnost, že světelný signál z vyvrženého plynu cestuje k pozorovateli
konečnou rychlostí), případně je možné dát se podat a nalézt vysvětlení i v
českých populárně-vědeckých časopisech (před časem byl na toto téma článek v
PMFA, autor dr. Křížek).
Efekt nadsvětelného pohybu se pozoruje i u jiných (mnohem menších)
výtrysků hmoty, které vycházejí od některých dvojhvězd v naší Galaxii
(těm se proto říká mikrokvazary).
Návod: Pro vysvětlení efektu nadsvětelného pohybu je podstatná orientace
vylétajícího pohybu vůči pozorovateli, tzn. úhel mezi směrem pohledu a
směrem, jímž výtrysk plynu vychází z daného objektu.
Dotaz: Potřeboval bych najít nějaký přehled rozložení vlnění podle vlnových délek
od zvuku až po laser. Kde bych něco našel? (Tomas Hribal)
Odpověď: Žádné spojité rozložení i se zvukem nikde nenajdete, protože zvuk není
elektromagnetické vlnění, ale vlnění částic vzduchu.
druh záření vlnová délka
technické střídavé proudy 18000 km - 3000 km
střídavé proudy při telefonování 3000 km - 30 km
rádiové vlny 30 km - 0,03 mm
dlouhé vlny 2000 m - 1000 m
střední vlny 600 m - 150 m
krátké vlny 50 m - 15 m
velmi krátké vlny 15 m - 1 m
mikrovlny 1 m - 0,03 mm
optické záření 0,3 mm - 10 nm
infračervené záření 0,3 mm - 790 nm
viditelné záření 790 nm - 390 nm
ultrafialové záření 400 nm - 10 nm
rentgenové záření 10 nm - 1 pm
záření gama menší než 300 pm
Naše ucho vnímá zvuky v rozmezí: 16 16000 Hz
je-li f < 16 Hz jde o infrazvuk, f > 16000 Hz ultrazvuk
Dotaz: Zajímalo by mě, kam se zakřivuje časoprostor. Při vysvětlování gravitace podle Einsteina se používá na znázornění dvojrozměrná deska (zastupující časoprostor), která se zakřivuje do třetího prostoru (působením velmi hmotného tělesa). Pokud deska zastupuje čtyřrozměrný časoprostor, kam se tedy ten časoprostor zakřivuje?
(Miroslav Drozden)
Odpověď: Nikam, on sám je křivý. Problém je jenom v tom, že každý autor se snaží věci nějak vysvětlit, používá různých analogii a tím riskuje, že bude špatně pochopen. Jak poznáte, že je prostor plochý nebo zakřivený? Tak třeba na povrchu Země. Ten přece vypadá docela rovný. Na rovném povrchu když půjdu rovně za nosem (to třeba udělám tak, že budu píchat tyče jako horská služba na horách a budu dbát na to, aby byly pěkně v zákrytu, tak budu pořád poznávat nové kraje a půjdu pořád dál až do smrti. Tak se na cestě musím na chvíli zastavit, udělat potomky a pak jít s nimi, aby v mé cestě pokračovali, i když já už někde skončím. A tak to může jít libovolně dlouho, nanejvýš je potřeba přesednout na saně nebo do lodi a dořešit, jak jet rovně. Když ale na Zemi půjdete, pojedete nebo poletíte rovnou za nosem, dorazíte časem na stejné místo (při 20 km za den, což se dá vydržet dlouho, za nejvýš šest let, takže byste si to jistě pamatoval, poletíte-li, pak podstatně rychleji). Jak to, že jste přišel na stejné místo, když jste šel po rovině (maximálně jste tu a tam přelezl nějaký kopec nebo se plavil po moři??? Asi je to tím, že rovina, na které jste se pohyboval, není běžná plochá rovina, ale je rovina zkřivená, ale tak málo, že to při běžném pohledu nepoznáte. Abyste k tomuto došel a správně interpretoval, potřebujete mít hodně odvážnou mysl. Když technické možnosti lidstva pokročily tak, že se na Zemi dokázalo podívat z vesmíru, byla už křivost oné roviny očividná. Křivost třírozměrného prostoru, ve kterém žijeme, můžeme taky studovat a měřit (například letět pořád rovně a starat se, kam doletíme, nebo se dívat na to, jak letí paprsek světla), jen nedokážeme vstoupit do další dimenze, abychom to opět hned viděli (dokážeme to samozřejmě v našich teoriích). Ale opět potřebujeme odvážnou mysl a dost snažení, abychom to trochu dokázali pochopit.
