Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
87) Krystalový oscilátor
20. 11. 2002
Dotaz: Jakým způsobem v krystalovém oscilátoru řídí krystal oscilátor? (Martin)
Odpověď: Milý kolego, hodiny jsou obvykle konstruovány tak, že tam je
nějaký element, který kmitá (kyvadlo, nepokoj nebo křemenný
krystal), nějaký podpůrný systém, který tomu kmitajícímu
elementu doplňuje energii (tj. je závislý na jeho kmitech a ve
správný okamžik oscilátor trochu pošťouchne) a dále
systém, který z kmitů odvozuje časový údaj (systém
ozubených kol a ručičky, děliče kmitočtu a nějaká podoba
displeje). Oscilátor, na který se ptáte, je výbrusem
křemenného krystalu, jehož kmity jsou dány jeho mechanickými
vlastnostmi a rozměry, pošťouchává se prostřednictvím
napěťových pulzů na polepy na jeho povrchu a stejně tak se
napětí pro řízení dalších zmíněných obvodů snímá z
těchto polepů. Kmity tohoto krystalu jsou totiž daleko
stabilnější než stabilita kmitů nějakého elektrického
oscilačního obvodu.
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jestli má naše republika nějaký vlastní etalon pro
jednotlivé základní jednotky (1 kg,1 m...). Dříve jsme se učili, že tyto
národní etalony jsou uloženy někde na Slovensku. Vyráběly se po rozdělení
ČSFR nové, nebo dnes už není nutné něco takového vůbec mít? (Jana Polášková)
Odpověď: Máme,
podrobnosti viz. na webu Český metrologický institut
http://www.cmi.cz/index.php.
Používané etalony a přístrojové vybavení viz. tamtéž:
odtamtud například:
státní etalon České republiky: Platino-iridiový prototyp 1 kg
,číslo 67, s těmito parametry: hmotnost 1 kg + 0,165 mg ± 0,004 mg
(pro k=1) objem při 0°C 46,4352 cm3 ± 0,0003 cm3
hustota při 0°C 21535,4 kg.m-3
Dotaz: 1) Existují spreje, které zabrání kondenzaci vody např.
na zrcadle v koupelně, jak to z fyzikálního hlediska ten
sprej dělá ?
2) Obdobné téma - antistatický sprej , jak funguje ten ?
3) Kde najdu (podrobnější) princip fungování tzv.
"trubice bláznů" (maxvellův démon).
(Martin Vích)
Odpověď: 1. Na studeném skle kondenzuje voda z teplého vlhkého vzduchu
tak jako tak, je ovšem rozdíl, zda kondenzuje v kapičkách
(když voda podložku nesmáčí) anebo v tenké víceméně
souvislé vrstvě (když sklo smáčí). Sprej tedy vytvoří na
skle tenkou vrstvu, která je smáčivá (voda na rozhraní
voda-vzduch přichází ke skleněné desce pod ostrým úhlem) a
tím se vznikající kapičky ihned roztékají.
2. Antistatický sprej - vytvoří vrstvu elektricky dostatečně
vodivou (a nevysychající tak rychle, jako by vyschla samotná
voda).
3. "Trubici bláznů" neznám. Maxwellova démona ano:
ten by zlovolně narušoval rovnováhu systému přepaženého
vrátky tím, že by otevíral vrátka pomalým molekulám a
zavíral rychlým, čímž by v této části rostla teplota a ve
druhé klesala. Fyzikálně vzato by tu klesala entropie.
Jenomže na to, aby M.d. viděl částici, musí v systému být
světlo, a to nikoli izotropní (jinak by neviděl nic). Když se
pak počítá změna entropie, tak se vždycky ukáže, že v
nějakých těchhle průvodních jevech naopak entropie roste,
takže nakonec 2. zákon termodynamiky narušen není. Příklad:
Kdybych tam dal otáčecí vrátka s "řehtačkou",
která zabraňuje otáčení "proti srsti", pak musí
řehtačka mít něco, co západku po dopadu utlumí (kdyby se
odrazila a letěla zpátky, tak by v maximální poloze zase
nebránila opačnému pohybu). Toto utlumení znamená prakticky
přeměnu práce (kinetické energie západky) na její
zahřátí - a západka bude mít tedy teplotu vyšší než
okolí. Na mikroskopické úrovni by prostě takováto západka
kmitala stejně, jako kmitá libovolná molekula pevné látky,
jako Brownův pohyb, a její "usměrňující účinek"
by tím byl - na mikroskopické úrovni - paralyzován.
Dotaz: Zajímalo by mě, jak vysoko je vlastně hladina moře, když se
mluví o nadmořské výšce?
A jakou barvu má tma, skládá-li se vůbec z nějakých barev? (Čermák Stanislav)
Odpověď: Milý kolego, a) hladina moře odráží rozložení hmoty na
Zemi, často se používá termín geoid pro plochu, která
aproximuje střední mořskou hladinu, podívejte se například
na stránky http://dgfi2.dgfi.badw-muenchen.de/geodis/GRAV/Geoid.html, http://www.ngs.noaa.gov/GEOID/geoid.html, http://www.sgs.sk/HTML/geodezia1_1.htm .... Od této plochy se pak měří nadmořské
výšky.
b) Ja chápu tmu jako černo kolem sebe, kdy nic NEVIDÍM. Tj.
nepřijímám dost fotonů ve správných vlnových délkách pro
mé oči, abych to vyhodnotil jako světlo. Tj. může na mne
klidně poblikávat děsně slabá červená lucernička a
stejně ji neuvidím. Nebo nevidím infračervené blikání
diody na ovladači televizoru, natož rádiové signály
vysílané z mého mobilu. Tj. v mnoha situacích nevidím nic
(vidím tmu), neboť mé oči jsou udělané na sledování
světla v oboru, kde dominuje Sluníčko.
Dotaz: Může vést pozitron (antičástice elektronu) elekrický proud? (Jiří Svatoš)
Odpověď: Ano,
samozřejmě, v antisvětě v antivodičích vodí proud
pozitrony. Ale i tady v našem normálním světě proud
pozitronu v trubici urychlovače reprezentuje elektrický proud.
V normalním drátě ale pozitrony proud nevodí, protože kdyby
se tam už nějaký vyskytl, hned by anihiloval.
