Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
91) Pozitron
18. 10. 2002
Dotaz: Může vést pozitron (antičástice elektronu) elekrický proud? (Jiří Svatoš)
Odpověď: Ano,
samozřejmě, v antisvětě v antivodičích vodí proud
pozitrony. Ale i tady v našem normálním světě proud
pozitronu v trubici urychlovače reprezentuje elektrický proud.
V normalním drátě ale pozitrony proud nevodí, protože kdyby
se tam už nějaký vyskytl, hned by anihiloval.
Dotaz: Jak můžeme viět věci - nemyslím tím ustrojí zraku -ale to, že předměty musejí - dle mého názoru- vyzařovat nějakou viditelnou energii. (Jirka Svatoš)
Odpověď: Milý
Jirko, věci kolem nás, které nejsou zdroje světla
nevyzařují žádnou energii. Vidíme je díky odrazu světla od
nějakého zdroje. Tedy světlo ze zdroje (kterým může být
Slunce, zářivka, svíčka, ale i světluška) dopadá na
nějaký předmět, od něho se odráží do našeho oka a
vyvolá v něm zrakový vjem. Pokud nevěříte, zkuste se
zavřít potmě do koupelny a číst si noviny. Proč to nejde?
Bílé světlo je směsice barev, různé materiály různé
barvy pohlcují, jiné barvy zase odrážejí, proto vidíme
předměty nějak barevné.
Dotaz: 1) Pokud překryji absorpční spektrum s emisním, zjistím, že v emisním je více čar, proč?
2) Lze pomocí spektroskopických pozorování zjistit, svítí-li Měsíc a planety vlastním světlem nebo odraženým slunečním a jak?
3) RTG filmy se vkládají do přístroje v neprůhl. Al kazetě, jejichž stěny RTG záření při expozici prosvítí. Laborant se přitom na pacienta dívá skleněným okénkem. není to pro něj nebezpečné?
(blanka jonášová)
Odpověď: Milá kolegyně, na první váš dotaz pořádnou odpověď neznám, forwarduju ho některému z kolegů, kde je šance. Na druhý dotaz odpověď taky nevím, ale odhaduji, že zatímco sluneční spektrum je v podstatě spektrem absolutně černého tělesa s nějakými viditelnými čarami, odrazem je toto spektrum velmi viditelně zmršeno a tak se pozná. Pořádnou odpověď se ale pokusím vyrazit z nějakého astronoma. Třetí otázka je pro mne jednodušší: Různé materiály se z hlediska absorpce rentgenového záření liší, ale podstatná je hmotnost absorbujícího materiálu, které rtg záření potkává, což je hustota.tloušťka. Hustota hliníku a skla jsou srovnatelné, takže ono sklo absorbuje tolikrát více, kolikrát je tlustší než ten hlinikový plech. Navíc to bývá olovnaté sklo, které má i větší hustotu. Kromě toho to může být nikoli tlusté sklo, ale něco jako akvárium, kdy se díváte přes silnou vrstvu vody, případně s rozpustěnými solemi. Střední absorbční délka (utlumení na e-tinu) pro většinu materiálu a rtg záření s energií desítek keV je asi 0.1 g/cm2 (= hustota.tloušťka). Na dveřích bývá napsáno, že je tam nějak tlustý olověný plech atd.
Dotaz: Zajímal by mě vzorec na výpočet rychlosti předmětu,
který narazil do balistického kyvadla.
Co potřebuji znát za veličiny?
Je rozhodující délka provázku držící kyvadlo?
Jak moc se odráží přeměna energie na teplo po dopadu a existuje na to nějaký vzorec? (Vašek)
Odpověď: Milý Vašku, podívejte se na Fyzweb, najdete tam vysvetlení
daného problému a mužete si k tomu vyzkoušet i jednoduchý
pokus, adresa:
http://fyzweb.cuni.cz/dilna/pokusy/node14.htm
Dotaz: Možná, že je můj dotaz naprostý nesmysl, ale přece jenom se zeptám na to, co mi, coby malému chlapci, někdo řekl. Může nějakým způsobem dojít k naostření břitu např. žiletky uprostřed pyramidy? (Jan Bošota)
Odpověď: Moje
odpověď by zněla "Věř, a víra tvá tě uzdraví"
- resp. "Věř, že je to ostré, a určitě ti to ostré
bude připadat". (Zvláště, když jen věříš a
neověruješ si to nějakým měřením ostrosti - třeba
mikrofotografií.)
Nevidím žádného důvodu, proč by pyramidy (nebo jakékoli
jiné konstrukce, nedotýkající se příslušného předmětu)
měly tak specificky měnit tvar předmětů do sebe vložených,
aby ho zaostřily.
