Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 117 dotazů obsahujících »nějaký«
93) RTG záření
04. 10. 2002
Dotaz: 1) Pokud překryji absorpční spektrum s emisním, zjistím, že v emisním je více čar, proč?
2) Lze pomocí spektroskopických pozorování zjistit, svítí-li Měsíc a planety vlastním světlem nebo odraženým slunečním a jak?
3) RTG filmy se vkládají do přístroje v neprůhl. Al kazetě, jejichž stěny RTG záření při expozici prosvítí. Laborant se přitom na pacienta dívá skleněným okénkem. není to pro něj nebezpečné?
(blanka jonášová)
Odpověď: Milá kolegyně, na první váš dotaz pořádnou odpověď neznám, forwarduju ho některému z kolegů, kde je šance. Na druhý dotaz odpověď taky nevím, ale odhaduji, že zatímco sluneční spektrum je v podstatě spektrem absolutně černého tělesa s nějakými viditelnými čarami, odrazem je toto spektrum velmi viditelně zmršeno a tak se pozná. Pořádnou odpověď se ale pokusím vyrazit z nějakého astronoma. Třetí otázka je pro mne jednodušší: Různé materiály se z hlediska absorpce rentgenového záření liší, ale podstatná je hmotnost absorbujícího materiálu, které rtg záření potkává, což je hustota.tloušťka. Hustota hliníku a skla jsou srovnatelné, takže ono sklo absorbuje tolikrát více, kolikrát je tlustší než ten hlinikový plech. Navíc to bývá olovnaté sklo, které má i větší hustotu. Kromě toho to může být nikoli tlusté sklo, ale něco jako akvárium, kdy se díváte přes silnou vrstvu vody, případně s rozpustěnými solemi. Střední absorbční délka (utlumení na e-tinu) pro většinu materiálu a rtg záření s energií desítek keV je asi 0.1 g/cm2 (= hustota.tloušťka). Na dveřích bývá napsáno, že je tam nějak tlustý olověný plech atd.
Dotaz: Zajímal by mě vzorec na výpočet rychlosti předmětu,
který narazil do balistického kyvadla.
Co potřebuji znát za veličiny?
Je rozhodující délka provázku držící kyvadlo?
Jak moc se odráží přeměna energie na teplo po dopadu a existuje na to nějaký vzorec? (Vašek)
Odpověď: Milý Vašku, podívejte se na Fyzweb, najdete tam vysvetlení
daného problému a mužete si k tomu vyzkoušet i jednoduchý
pokus, adresa:
http://fyzweb.cuni.cz/dilna/pokusy/node14.htm
Dotaz: Možná, že je můj dotaz naprostý nesmysl, ale přece jenom se zeptám na to, co mi, coby malému chlapci, někdo řekl. Může nějakým způsobem dojít k naostření břitu např. žiletky uprostřed pyramidy? (Jan Bošota)
Odpověď: Moje
odpověď by zněla "Věř, a víra tvá tě uzdraví"
- resp. "Věř, že je to ostré, a určitě ti to ostré
bude připadat". (Zvláště, když jen věříš a
neověruješ si to nějakým měřením ostrosti - třeba
mikrofotografií.)
Nevidím žádného důvodu, proč by pyramidy (nebo jakékoli
jiné konstrukce, nedotýkající se příslušného předmětu)
měly tak specificky měnit tvar předmětů do sebe vložených,
aby ho zaostřily.
Dotaz: Slyšel jsem někdy někde o zařízení, které svým prostorovým uspořádáním způsobuje rozdělení vzduchu, který je skrz toto zařízení hnán, na chladnější a teplejší část. Domnívám se, že nějakým způsobem třídí molekuly podle rychlosti, přesně však jeho princip neznám. Nepodařilo se mi zatím zjistit další údaje, ačkoli má být takové zařízení v omezené míře používáno v průmyslu. Nevíte o co by se mohlo jednat? (Radek Haleš)
Odpověď: To, co popisujete, by odporovalo 2. zákonu termodynamiky.
(Například by šlo na výstup napojit tepelný stroj mezi
teplejším a studenějším vzduchem.) Něco takového by dělal
"Maxwellův démon", který by otvíral a zavíral
dvířka molekulám podle toho, zda jsou dost rychlé.
Podrobnější rozbor a výpočet ukazuje, že k pozorování
molekul by tento démon potřeboval dodatečné zdroje energie i
entropie. Použití v průmyslu patří zřejmě k novinářským
kachnám. Informace z WM magazinu prostě nemůžete brát
vážně.
Ohlas
čtenářů: (od Rudolfa Mentzla mentzlovi@quick.cz): Četl jsem vaši reakci "Maxwellův
démon" na dotaz Radka Haleše. Myslím, že došlo k
nedorozumění. Pan Haleš měl asi na mysli tzv. vírovou
trubici (někdy se jí také říká trubice bláznů). Kde se
používá v průmyslu bohužel nevím, ale údajně ji
používají hasiči ke chlazení svých obleků. Druhou větu
termodynamickou neporušuje, jde to celé na účet kinetické
energie plynu, která se trubicí žene.O trubici se lze dočíst
v knize Pavel Kessner, Zdeněk Tůma: Zajímavé otázky z
Fyziky. Vysvětlení, které je zde podáno je ale hodně
populární, takže by mne také zajímalo, jak to doopravdy
funguje.
Dotaz: Má gravitace Měsíce vliv na hodnotu gravitačního zrychlení Země? Tedy budu-li nějakým pokusem (třeba kyvadlem by to snad mělo jít) g měřit, naměřím méně, budu-li mít Měsíc nad hlavou? (Jiří Škopík)
Odpověď: Kdyby velikost Země byla zanedbatelně malá oproti vzdálenosti
Měsíc-Země, pak by přítomnost Měsíce neměla žádný vliv
a pohyb kyvadla. Názorně: kyvadlo by sice (pod vlivem gravitace
Měsíce) trošku "padalo" na Měsíc, ale přesně
stejně by "padala" na Měsíc i Vaše ruka, i celá
Země. (Síla je úměrná hmotnosti objektu, čili zrychlení
bude u všeho nakonec stejné.) Vůči nim by se pohybovalo
přesně stejně jako když by tu Měsíc nebyl.
Teprve když uvážíme, že střed Země je od Měsíce o
kousíček dál než my s kyvadlem, tak zjistíme, že Země
"padá" trochu méně (= s nepatrně menším
zrychlením), protože její střed, kam soustředíme celé
působení, je od Měsíce trošičku dál než my. (Naopak naši
protinožci "padají" ještě trochu méně než střed
Země.) Tomuto rozdílu sil (trochu blíže k Měsíci než
protilehlá strana) se říká slapové síly, a takhle vzniká
příliv a odliv; proto jsou vodstva na Zemi
"vyboulena" i na přilehlé, i na protilehlé straně k
Měsíci a proto je příliv (a odliv) dvakrát denně.
