Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 4 dotazů obsahujících »nadmořská výška«
3) Měření nadmořské výšky
05. 09. 2006
Dotaz: Jakým způsobem a podle čeho se měří nadmořská výška? A jak mohou přístroje v
letadle měřit výšku když letí nad pokaždé jinak vysokým terénem? Děkuji. (irena)
Odpověď: Nadmořskou výšku lze měřit více způsoby. Nejpřímočařejší je geodetické měření, kdy vyjdeme od hladiny moře a postupně měříme vzálenosti jednotlivých stanovišť a vertikální úhly, pod kterými je z ostatních stanovišť vidíme. Jednodušší a méně přesné (spíše orientační) je pak barometrické měření využívající rozdílů atmosférických tlaků - se vzrůstající nadmořskou výškou klesá tlak. Zde však měření značně komplikuje počasí, díky němuž není ani na jednom a tomtéž místě tlak stále stejný. Další a asi nejpohodlnější možností je pak použítí systému GPS (případně jiné družicové navigace), kdy měřící přístroj přijme signál z několika družic na obloze a z těchto signálů a z informací dodaných družicemi o jejich aktuální poloze pak vypočte svoji polohu a nadmořskou výšku. Předpokládám, že letadla využívají barometrické měření a družicovou navigaci.
Dotaz: 1. a) budu-li znát nadmořskou výšku v lokalitě A, čas, teplotu, azimut slunce v tento čas a ve stejný okamžik nebo i později se přesunu do bodu B, kde budu znát tyto stejné informace nebo za
b)v bodě A budu znát nadmořskou výšku, budu mít stopky a kyvadlo (s 26cm závěsem) a v bodě B jen to kyvadlo potom:dá se nějak vypočítat(odvodit vzorec) co nejpřesněji nadmořská výška v bodě B? Nejvíce by mě zajímala varianta b).
2. Nemohu najít vzorec (krom obecného) pro výpočet vzdálenosti mezi body A a B ze souřadnic WGS-84, S-42. Jaké jsou přesné rozměry pomyslného obdelníka 1 stupeň sev.š krát 1 stupeň vých.délky?
(Honza)
Odpověď: Díky
za komplimenty, první dotaz vypadá jak z nejakého kvízu pro
mladé fyzikální génie. Ježto mám momentálne inteligenci
na nule, nic duchaplného mne nenapadá, g meritelné kyvadlem
sice na výšce závisí, ale ne tak dramaticky, abyste reálne
neco zmeril (zkuste si to spocítat). Teplota také závisí
na výšce, jiste víte, že v suchém vzduchu klesá zhruba o
1° na 100 m a ve vlhkém o 0,6°/100 m, ale to je na reálné
merení výšky stejne nepraktické, nebot teplota je silne
ovlivnena místem, kde ji meríte a konkrétním pocasím.
Pro výpocet vzdálenosti mužete mít bud obecný vzorec,
který pocítá vzdálenost na kouli (délka úseku kružnice,
který spojuje ony body), ten je ohavný. Nebo vám stací
vzdálenost v menších merítkách, kde mužete zanedbat
zakrivení zemského povrchu. Pak jednoduše podle Pythagorovy
vety sectete vzdálenost po poledníku (polomer Zeme ×
rozdíl šírek v radiánech) a vzdálenost po rovnobežce
(polomer Zeme × cos(šírky) × rozdíl délek v radiánech).
Tohle je Vám jiste jasné jenom ze znalosti toho, co je
zemepisná šírka a délka. Speciálne si mužete vzít jako
rozdíl šírek i délek jeden stupen. V systému S-42 je to
ješte jednodušší, protože systém je kilometrový a tak jen
používáte Pythagorovu vetu (zase za predpokladu, že
zakrivení Zeme nehraje podstatnou roli).
Další informace najdete i na webu, stací do hledace dát
klícová slova jako souradnice, WGS84, S42...
