FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 14 dotazů obsahujících »neutrino«

3) β+ rozpad11. 02. 2006

Dotaz: Dobrý den, rád bych se dozvěděl jak může při vzniku radioaktivního záření Beta+ vzniknot při rozbití protonu (1,6726485.10-27) těžší neutron (1,6749543.10-27, kg.) Děkuji Vlachynský (Martin Vlachynský)

Odpověď: Správně soudíte, že rozpad samostatného volného protonu na neutron a pozitron (a neutrino) samovolně neprobíhá, neboť k tomu není dostatek energie (a energie souvisí s hmotností dle známého vztahu E=mc2). K β+ rozpadu dochází v jádrech některých radioaktivních izotopů, kde se chybějící energie získá na úkor zbytku jádra.

Podrobněji se o této problematice dozvíte například v článku Jak to, že z lehčí částice vznikne těžší? v časopise Vesmír (číslo 76, str. 105, 1997/2).

(Jakub Jermář)   >>>  

4) Hmotnost vybité baterie07. 12. 2003

Dotaz: 1.) Dobrý den, zajímá mě, jestli nabitá baterie váží více, než když se vybije. Jestliže je hmota energií, tak by měla být baterie po vybití lehčí, ne?
2.) Pokud vím, tak ve Slunci se mění protony na neutrony za vzniku neutrin a elektronů. Měl jsem dojem, že právě z onoho náboje vznikne neutrino, jenže na internetu nějak nejsem schopen najít důvěryhodné informace o hmotnostech neutronu a protonu... (Vítězslav)

Odpověď: 1.) Čistě teoreticky to pravda je. Baterie je založená na elektrochemickém principu, energie se získává přechodem elektronů do stavů s nižší energií a podle speciální teorie relativity toto skutečně odpovídá poklesu hmotnosti vybité baterie.
Jsou zde ale dvě ale. Jednak je daný rozdíl jen těžko měřitelný (znáte vztah E=mc2, takže si snadno spočtete, o kolik by vybitá baterie měla být lehčí), jednak chemické a jiné procesy ve vybíjené baterii mohou výslednou změnu hmotnosti ovlivnit mnohem výrazněji (mám na mysli např. unikání některých látek z baterie nebo naopak, bude to sice zanedbatelné množství, ale pořád řádově větší než relativistický úbytek hmotnosti).
2.)
elektron 9.10938188(72) x 10-31 kg
proton 1.67262158(13) x 10-27 kg
neutron 1.67492716(13) x 10-27 kg
hm. jednotka u 1.66053873(13) x 10-27 kg
Není ale zcela jasné, jakou reakci máte na mysli. Proton se na neutron za vzniku protonu, neutrina a elektronu těžko změní např. kvůli zákonu zachování náboje. Patrně jste měl na mysli β+ rozpad, ve kterém vzniká neutron, pozitron a elektronové neutrino. Tento proces ovšem zjevně nemůže být zdrojem energie hvězd (to by muselo při rozpadu vznikat γ kvantum). Doporučuju nahlédnou do téměř libovolné astronomické knížky nebo encyklopedie zabývající se hvězdami, tam budou jaderné reakce popsány ürčitě přehledněji než by to bylo možné zde na pár řádcích.
(Jan Houštěk)   >>>  

5) Separační energie protonů a neutronů04. 11. 2003

Dotaz: Je separačná energia protonu a neutronu rovnaká, alebo rozdielna? /preco/ (R.Sedlak)

Odpověď: Separační energie protonu či neutronu je energie nutná k vytržení protonu či neutronu z jádra: Sp = (hmota nového jádra + hmota protonu - hmota původního jádra).c Nové jádro má o proton či neutron méně než původní (podle toho, co jsme z něj vytrhli:) Přibližné hmotnosti protonu a neutronu jsou mp.c2 = 938.27 MeV mn.c2 = 939.57 MeV
Obecně je separační energie rozdílná, a to nejen kvůli rozdílným hmotám mpa mn. Jádra vzniklá odejmutím protonů či neutronů budou různě stabilní, mohou žít věčně nebo jen zlomek vteřiny, a čím jsou méně stabilní, tím větší mají hmotnost a celkovou energii (a jsou tedy ochotnější se rozpadnout v něco stabilnějšího).
Protony mají kladný náboj a je těžší je udržet pohromadě, neutrony je lepí k sobě. Ve hře je ale více faktorů, v přírodě například pozorujeme jádra s přibližně stejným protonovým a neutronovým číslem (neutronů bývá s celkovým počtem nukleonů více právě kvůli odpuzování protonů). Takže kdybychom chtěli z jádra, které už má s počtem protonů namále, vypudit další, bylo by to těžší, než z něj vypudit neutron (a tím by dost pravděpodobně vzniklo stabilnější jádro), a separační energie by se drasticky lišily: u protonů by mohlo jít o kladné číslo (hmota nového jádra by byla ještě větší, museli bychom do systému narvat nějakou energii, aby se nám to povedlo), ale u neutronů by šlo o záporné číslo, nové jádro by bylo stabilnější a proces by v principu mohl nastat samovolně.
Jádra se většinou rozpadají beta a alfa rozpady, u beta rozpadu dochází k přeměně neutronu na proton nebo naopak (a jádro vyzáří ještě elektron+antineutrino nebo pozitron+neutrino), u alfa rozpadu jsou emitovány částice alfa (jádra hélia-4, velmi stabilní objekt s vysokou vazbovou energií). Některá jádra se však doopravdy mohou přeměňovat v jiná emisí neutronu či protonu, někdy dokonce i třeba uhlíku-12 apod.
Odkazy:
Velmi pěkné tabulky a grafy týkající se jaderné fyziky najdete na adrese http://ie.lbl.gov/systematics.html (hledejte "separation energies")
Jak se to měří ve skutečnosti...
Pro další informace zkuste třeba na www.google.com zadat "separation energy" či "drip line":)
(Mgr. Jiří Kvita)   >>>  

6) Zachování leptonového čísla04. 11. 2003

Dotaz: Slyšel jsem, že při oscilaci neutrin nedochází k zachování leptonového čísla. Co je na tom pravdy? (Pavel)

Odpověď: Nedávné experimenty ukázaly, že se neutrina mezi soubou míchají, to znamená, že se nezachovávají separátně elektronové, mionové a tauonové leptonové číslo. Podobně, jako se mezi sebou "míchají" kvarky, mohly by se v principu míchat mezi sebou i elekton s mionem, ale zatím to nebylo pozorováno. Takže míchání zatím u leptonů předpokládáme jen u neutrin.
Zatím se však podle všeho celkové leptonové číslo zachovává! Problém by mohl nastat, kdyby se pozoroval dvojitý beta rozpad, což by znamenalo to, že neutrino je totožné s antineutrinem. V jádře by se pak mohl rozpadnou neutron na proton+elektron+antineutrino, které by však mohlo být (pouze pokud je totožné s neutrinem!) pohlceno dalším neutronem a celkem by vznikly dva elektrony(!!) a nové jádro, kde by místo dvou neutronů byly dva protony. Narodily by se tak dva leptony bez svých antičástic, což by znamenalo navýšení celkového leptonoveho čísla o dvě!
V nedávné době probíhaly diskuse, zda byl dvojitý beta rozpad vskutku pozorován, ale bude se muset počkat na širší objem dat, zatím o objev nejde.
(Mgr. Jiří Kvita)   >>>  

7) Neutrino17. 10. 2003

Dotaz: Slyšel jsem o částici ný, která nemá ani náboj ani hmotu, ale je to částice a nějak se projevuje - jak a čím se toto nic projevuje? (Marek)

Odpověď: Částice zvaná neutrino (značí se právě řeckým písmenkem 'ný') skutečně existuje, má nulový náboj, ale podle posledních experimentů to vypadá, že malou hmotu přece jen má, i když asi miliónkrát menší než elektron (a ten je asi 2000x lehčí než proton!). Jak se taková částice projevuje, je samozřejmě dobrá a zajímavá otázka. Protože nemá náboj, nereaguje na elektromagnetické síly, a tak nemůže ionozovat a zanechat stopu třeba v mlžné komoře nebo dát puls v Geiger-Mullerově počítači. "Cítí" však tzv. slabou interakci, která je zodpovědná např. za některé radioaktivní rozpady a uplatňuje se i při hoření Sluníčka. Tak trochu obrazně lze říci, že si neutrino s elektronem můžou "prohodit" neutrální částici Z0 a elektron tak může být vyšťouchnut, a když bude mít dost energie, už jej můžeme pozorovat, jak vyletí, i když nepozorujeme žádnou dráhu nějaké částice, která do něj narazila. To je "podpis" neutrina v takovémto procesu. Dále může neutrino způsobit opačný beta rozpad: antineutrino + proton -> neutron + pozitron (obvykle proton-> neutron+pozitron+neutrono nebo neutron-> proton + elektron + antineutrino). Takto bylo poprvé i pozorováno v letech 1953-6 (ve skutečnosti byla objevena antineutrina:). Neutrina se dále dělí na elektronové, mionové a tauonové, liší se tím, s kterým z nich vystupují společně v reakcích.
Mimochodem, za neutrina byla udělena i loňská Nobelova cena za fyziku - viz http://www-hep2.fzu.cz/Centrum/semin/nobel02.pdf, kde také naleznete další užitečné informace.
(Mgr. Jiří Kvita)   >>>