Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 14 dotazů obsahujících »neutrino«
7) Neutrino
17. 10. 2003
Dotaz: Slyšel jsem o částici ný, která nemá ani náboj ani hmotu, ale je to částice a
nějak se projevuje - jak a čím se toto nic projevuje? (Marek)
Odpověď: Částice zvaná neutrino (značí se právě řeckým písmenkem 'ný') skutečně
existuje, má nulový náboj, ale podle posledních experimentů to vypadá, že
malou hmotu přece jen má, i když asi miliónkrát menší než elektron (a ten
je asi 2000x lehčí než proton!).
Jak se taková částice projevuje, je samozřejmě dobrá a zajímavá otázka.
Protože nemá náboj, nereaguje na elektromagnetické síly, a tak nemůže
ionozovat a zanechat stopu třeba v mlžné komoře nebo dát puls v
Geiger-Mullerově počítači. "Cítí" však tzv. slabou interakci, která
je zodpovědná např. za některé radioaktivní rozpady a uplatňuje se i při
hoření Sluníčka. Tak trochu obrazně lze říci, že si neutrino s elektronem
můžou "prohodit" neutrální částici Z0 a elektron tak může být
vyšťouchnut, a když bude mít dost energie, už jej můžeme pozorovat, jak vyletí,
i když nepozorujeme žádnou dráhu nějaké částice, která do něj narazila. To je
"podpis" neutrina v takovémto procesu. Dále může neutrino způsobit
opačný beta rozpad: antineutrino + proton -> neutron + pozitron (obvykle proton->
neutron+pozitron+neutrono nebo neutron-> proton + elektron +
antineutrino). Takto bylo poprvé i pozorováno v letech 1953-6 (ve
skutečnosti byla objevena antineutrina:).
Neutrina se dále dělí na elektronové, mionové a tauonové, liší se tím, s
kterým z nich vystupují společně v reakcích.
Mimochodem, za neutrina byla udělena i loňská Nobelova cena za fyziku -
viz
http://www-hep2.fzu.cz/Centrum/semin/nobel02.pdf, kde také naleznete
další užitečné informace.
Dotaz: Dokázal již někdo přijatelně vysvětlit proč jsou některé látky průhledné a
průsvitné? Jak procházejí fotony hmotou? Nezdá se mi, že by šlo o postupné
předávání vlnění z čelní plochy skrz až na plochu výstupní. Dopadající fotony
přece nemají takovou energii, aby dokázaly rozkmitat celou tlošťku a navíc (u
látek průhledných) bez zkreslení. Jak to ty fotony dělají? (Pavel Dombrovský)
Odpověď: Vaše formulace se mi zdá být zatížena takovou "materiální"
představou fotonů jako kuliček z něčeho zformovaných - třeba střel, které
si mají prorazit cestu "nepřátelským územím". Ale tomu tak není. Realitě je
stejně blízká představa, že foton je pomluva, která se šíří mezi lidmi -
vzruší je (rozkmitá je), oni ji předají dál, a zapomenou na ni. I toto je
samozřejmě jen příměr.
Chcete-li hlubší fyzikální obraz, podle kterého by taky šlo něco
spočítat, pak nezbyde než sáhnout po nějaké učebnici fyzikální optiky.
Z hlediska kvantové teorie je to všecko jednak složitější, jednak
jednodušší. Zavádíme tzv. účinný průřez pro to, abychom jednoduše popsali
"velikost terče" při interakci (srážce); průběh srážky se počítá kvantově,
ale o tom nemá smyslu mluvil takhle "letmo". Taky foton (coby kvantovaná
elektromagnetická vlna) v látkovém prostředí je "něco jiného" než foton ve
vakuu - v látce se prostě na elektromagnetických kmitech E, B "přiživí" i
nabité částice tvořící látku (jádra, elektrony). Proto vychází ustálená
rychlost menší než c. Rozbor přechodových jevů je dosti složitý i klasicky
(viz např. Stratton: Teorie elektromagnetického pole).
Mimochodem, takové neutrino dokáže proletět Zeměkoulí s velice
vysokou pravděpodobností, že se vůbec neodchýlí.
Dotaz: Neutron se rozpadne na proton, elektron a neutrino, přestože je neutron (1x
up-kvark + 2x down-kvark i proton (2x up-kvark + 1x down-kvark) složen pouze
z kvarků. Je nějaké jednoduché vysvětlení? (Rostislav)
Odpověď: Je. Rozpady elementárních částic jsou dosti nepodobné rozpadu například
zteřelé nákupní tašky, ze které vypadávají jednotlivé věci, které tam
byly. V případě částic jde o přechod do odlišného stavu (když řeknu do
jiného stavu, tak to vyvolává jiné asociace) - ve vašem příkladu d-kvark
přejde na u-kvark (vlivem slabé interakce) se současným vysláním elektronu
a neutrína. d-kvark tam pak UŽ není, u-kvark tam před rozpadem nebyl,
elektron a neutrino taky ne.
Dotaz: Chtěl bych vědět, co přinutí elektron, kterému předtím byla dodána energie
a on přeskočil na vyšší kvantovou dráhu, vrátit se zpět. Jaké síly na něj
působí?
2. Kam se ztratila antihmota, když se nynější vesmír zkláda z hmoty?
Existuje jiný vesmír složený z antihmoty? (Lubomír Šerý)
Odpověď: Jako nejjednodušší vysvětlení mi připadá to, že v přírodě probíhají
všechny děje, které jsou možné. Elektron v exciovaném stavu může
skočit dolů, takže to dříve nebo později udělá. Při popisu mnoha dějů v
mikrosvětě neumíme mluvit o silách, máme jiné prostředky popisu (raději
mluvíme o pravděpodobnostech přechodu) - nevím, jaká síla pudí neutron
rozpadnout se na proton, elektron a neutrino.
Antihmota anihilovala s hmotou, takže dnešní hmota je výsledek asymetrie
mezi hmotou a antihmotou někdy dávno. Možná jo, nevím, jak se o tom
přesvědčit...
Dotaz: 1.Jaký máte názor a fungování MEGu 2. jaký máte názor na testatiku + princip (Marek)
Odpověď: Někteří všímaví čtenáři, kteří si přečtou popis MEG, nebo jiných
převratných zařízení, napr. přístrojů na magnetokinetické vysušování
zdiva, viz. http://www.aquapol.cz/aquapol/aquapol.htm, získají pocit, že je
na tom cosi divného. Vždyť to buď narušuje zákon zachování energie nebo se
mluví o vysílání velmi slabého, pravotočivého polarizovaného pole, podobného
elektromagnetickému (jakého tedy???). Jenomže to, že někdo nebo něco
narušuje zákony, se v našem světě stalo běžné. To že něco nesouhlasí s
moudrem nebo skoromoudrem, které jsme slyšeli ve škole, je také běžné.
Ve fyzice a přírodních vědách je situace trochu zvláštní v tom, že ony
"fyzikální zákony" nepřijal žádný fyzikální parlament, ale že jsou
koncentrovaným vyjádřením dosavadní zkušenosti lidstva, jak probíhají
přírodní děje. Tak zákon zachování energie neříká nic jiného, než že ve
všech procesech, které kdy lidstvo pozorovalo a studovalo, se energie
zachovávala, a že situace, kdy se energie jakoby nezachovávala, se
podařilo dříve nebo později vysvětlit.
Když někdo nerespektuje přírodní zákony, ohrožuje jenom sebe a zdar
svého konání, někdy i lidi okolo. Jak to dopadne, když budu prodávat s
perfektní reklamou magickou krabičku, která má odstínit gravitaci? Asi mi
v tom nikdo nezabrání, asi snadno získám atest, že má krabička je dokonale
neškodná (vzdyť bude úplně prázdná, akorát dovnitř natisknu magické
obrazce nebo tam smotám kus drátu). Když mi ale někdo uvěří a s krabičkou
v ruce vykročí z okna paneláku ve vyšším podlaží, poletí zcela jistě dolů.
Kdo za to může? Kdo ho měl uchránit před podmanivou reklamou?
Samozřejmě se objevují stále nové jevy a tak vědci nemohou zpravidla
apriori o nějakém jevu říci hned, že to úplná pitomost nebo podvod.
Věrohodné prokázání nebo zavržení některých jevů může být obtížné a trvat
velmi dlouho (Klasickým příkladem je hypotéza o obtížně zachytitelné
částici, která řeší "nezachování energie" v beta-rozpadu. Tato částice -
neutrino - byla objevena za 25 let poté, co si ji Pauli "vymyslel").
Právě v takových situacích velmi pomáhá pevná zkušenost, že nesplnění
fyzikálních zákonů je přinejmenším krajně málo pravděpodobné. To by si
měli občané v našem kulturním prostředí odnést ze školy, aby pak někomu
neplatili za iluze nebo nehynuli kvůli své neinformovanosti (nebo
blbosti?).
"Informace" o
MEGu najdete na stránkách: http://www.revprirody.cz/data/0402/meg.htm,http://jnaudin.free.fr/html/megv21.htm,...
Podrobnosti o testatice se doctete na stránce: