Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 12 dotazů obsahujících »ohřeje«
7) Stlačená pružina
19. 07. 2002
Dotaz: Stlačená pružina má větší potenciální energii než nestlačená. Když jí rozpustíme v kyselině, kam se poděje její energie? Od jistého chemika se mi dostalo odpovědi: určitě se přemění na teplo, kyselina se ohřeje, ale nevím proč... Jaký může být mikroskopický rozdíl v tom rozpustit stlačenou a nestlačenou pružinu? (Tomáš Buchta)
Odpověď: Chemikův výklad byl zcela správný. Stlačená pružina má
atomy železa u sebe blíž, než nestlačená, a ony se
odpuzují. Představ si, že se přeleptá stlačená pružina v
polovině; obě půlky od sebe odlítnou, to si jistě snadno
představíš. No a takhle odletuje nejen celá půlka, ale
postupně každý maličký kousíček rozpouštěné pružiny.
Dotaz: Proč se máslo v mikrovlnné troubě ohřívá od středu?
Kam uteklo teplo z Apolla13, když okolo je nejlepší izolant=vakum? (David Kir±ner)
Odpověď: Milý
kolego, 1) mikrovlny se absorbují v objemu potravin v
mikrovlnné troubě, nemám ale hned při ruce údaje o
charakteristické hloubce vniku pro jednotlivé materiály,
speciálně vaše máslo. V hrubém přiblížení, že se
absorbují rovnoměrně, se pak opravdu ohřeje nejdřív střed,
protože kraje jsou ochlazovány vzduchem.
2) Vyzářilo se. To funguje i ve vakuu, jinak by se totiž
kosmonauti upekli a jiné kosmické objekty taky, protože by
akorát pžijímali/y teplo slunečním zářením a neměli/y
cestu, jak se tepla naopak zbavit. Mrkněte se na záření
absolutně černého tělesa do nějaké knihy o fyzice,
kvantitativně je to tam pod heslem Stefan-Boltzmannův zákon.
Dotaz: "Kývající se čáp." Čáp je skleněná figurka naplněná zčásti éterem a zčásti vzduchem (snad, nebo se jedná o vakuum). Je hermeticky uzavřená. Figurka čápa má přibližně uprostřed horizontálně umístěnou skleněnou tyčinku - osu otáčení. Čáp stojí na stojánku tak, že baňka s kapalinou je nejníže a hlava se zobákem nejvýše. Stojánek umožňuje figurce kývavý pohyb dopředu a dozadu. Středem figurky prochází vertikálně trubička, kterou se, v důsledku kapilárních jevů (snad), éter pomalu dostává vzhůru. Přesáhne-li kapalina v trubičce úroveň osy otáčení, čáp se převáží a zobákem zamíří k zemi. Ve vodorovné pozici se na místě, kde by se čáp dotkl zobákem podložky se nachází sklenička s vodou do níž se zobák trochu ponoří. V tomto momentě se éter v trubičce přeleje zpět do baňky a čáp se vrací do rovnovážné polohy. Pokud čápa neznáte, těžko si jej asi z mého krátkého popisu představíte. Možná bude lepší zeptat se někoho, kdo jej zná a kdo vám ho popíše, popř. nakreslí. Zajímá mě jak se do tohoto systému dostává energie a zda by "čápa" nešlo využít k získávání energie. (Jan Bošota)
Odpověď: Čáp je skoro dokonale vyvážená houpačka se zadkem jen
nepatrně těžším. V zadku je trochu kapalného éteru. V
místnosti se teplým vzduchem pták ohřeje, éter se trochu
vypaří a těžší hlava klesne do nádobky s vodou. Kdyby voda
měa stejnou teplotu jako vzduch v místnosti, tak je konec
představení a ptáček takhle zůstane pít. Když je ale voda
studenější nežvzduch, éter zkapalní a těžší zadek zase
zvedne hlavu ptáka z napajedla. Jde vlastně o tepelný stroj,
vzduch v místnosti je ohřívač, voda v napajedle chladič.
Dotaz: Chtěl bych se Vás zeptat, jak vznikne jiskra, pokud např. seknete sekerou do kamene, nebo udeříte dvěma křemeny o sebe. Sám si myslím, že při úderu dojde lokálně k prudkému ohřátí, které způsobí ionizaci plynu (vzduchu), což vede následně k elektrickému výboji? (Jan Zahradnik)
Odpověď: Pane kolego, já bych souhlasil s
Vaším komentářem až do té doby, kdy začnete mluvit o
elektrickém výboji. Když seknete sekerou do kamene, lokálně
ohřejete dotykovou oblast sekyry a kamene a uštípnete drobné
částečky obého, které ohřáty na vysokou teplotu mají
šanci zazářit. Nejsnáz je to vidět, když k brusnému
kotouči přiložíte kus materiálu - odbrušované částice
jsou dost malé a třením /broušením uvolňované teplo je
dost velké na to, aby částice zářily jako jiskry. Jiskry
odlétající od podvozku aut při gangsterských honičkách
jsou jinou ilustrací.
Dotaz: Do horkovzdušné trouby jsem vložila skleněnou misku (tloušťka skla asi 0,5 cm) a naplnila ji vodou (asi 350 ml). Troubu s miskou uvnitř jsem nechala ohřát na 250°C. Ale udivilo mě, že i přes vysokou teplotu uvnitř se voda viditelně nevařila a ani jsem nepozorovala její odpaření. Moc by mě zajímalo, jak je to možné ? (Tereza Pražáková (GJN))
Odpověď: Tady asi hraje roli to, že
teplota, o které mluvíte (250°C) je teplota vzduchu a nikoli
teplota misky s vodou. Přestup tepla z horkého vzduchu do misky
a vody je poměrně pomalý. Pokud trouba dovoluje pohled
dovnitř (když říkate, že voda se viditelně nevařila),
vložte do vody teploměr (tak, aby byl celý úplně ve vodě) a
zopakujte své pokusy - uvidíte sama, jak rychle teplota vody
stoupá (teloměr ale včas vytáhněte ...). Je velký rozdíl
mezi takovouto horkovzdušnou troubou, standardní troubou, kde
se teplo transportuje navíc tepelným zářením stěn a
mikrovlnkou, kde se teplo generuje uvnitř látky tím, jak
mikrovlny cloumají molekulami. Takže vodu i mléko si
například daleko rychleji ohřejete v mikrovlnce. Rozdíly mezi
troubami mají samozrejmě i kuchařský význam.
