FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 12 dotazů obsahujících »ohřeje«

10) Jiskra14. 12. 2001

Dotaz: Chtěl bych se Vás zeptat, jak vznikne jiskra, pokud např. seknete sekerou do kamene, nebo udeříte dvěma křemeny o sebe. Sám si myslím, že při úderu dojde lokálně k prudkému ohřátí, které způsobí ionizaci plynu (vzduchu), což vede následně k elektrickému výboji? (Jan Zahradnik)

Odpověď: Pane kolego, já bych souhlasil s Vaším komentářem až do té doby, kdy začnete mluvit o elektrickém výboji. Když seknete sekerou do kamene, lokálně ohřejete dotykovou oblast sekyry a kamene a uštípnete drobné částečky obého, které ohřáty na vysokou teplotu mají šanci zazářit. Nejsnáz je to vidět, když k brusnému kotouči přiložíte kus materiálu - odbrušované částice jsou dost malé a třením /broušením uvolňované teplo je dost velké na to, aby částice zářily jako jiskry. Jiskry odlétající od podvozku aut při gangsterských honičkách jsou jinou ilustrací.
(J. Dolejší)   >>>  

11) Horkovzdušná trouba14. 12. 2001

Dotaz: Do horkovzdušné trouby jsem vložila skleněnou misku (tloušťka skla asi 0,5 cm) a naplnila ji vodou (asi 350 ml). Troubu s miskou uvnitř jsem nechala ohřát na 250°C. Ale udivilo mě, že i přes vysokou teplotu uvnitř se voda viditelně nevařila a ani jsem nepozorovala její odpaření. Moc by mě zajímalo, jak je to možné ? (Tereza Pražáková (GJN))

Odpověď: Tady asi hraje roli to, že teplota, o které mluvíte (250°C) je teplota vzduchu a nikoli teplota misky s vodou. Přestup tepla z horkého vzduchu do misky a vody je poměrně pomalý. Pokud trouba dovoluje pohled dovnitř (když říkate, že voda se viditelně nevařila), vložte do vody teploměr (tak, aby byl celý úplně ve vodě) a zopakujte své pokusy - uvidíte sama, jak rychle teplota vody stoupá (teloměr ale včas vytáhněte ...). Je velký rozdíl mezi takovouto horkovzdušnou troubou, standardní troubou, kde se teplo transportuje navíc tepelným zářením stěn a mikrovlnkou, kde se teplo generuje uvnitř látky tím, jak mikrovlny cloumají molekulami. Takže vodu i mléko si například daleko rychleji ohřejete v mikrovlnce. Rozdíly mezi troubami mají samozrejmě i kuchařský význam.
(M. Urbanová, J. Dolejší)   >>>  

12) Ořev vody mikrovlnami14. 12. 2001

Dotaz: Bylo by možné využití ohřevu vody mikrovlnami i pro ohřev vody v bojleru nebo pro vytápění. Bylo by to energeticky úspornější než přímý ořev el. spirálou? (Radka Valová)

Odpověď: Možné by to samozřejmě bylo, ale energii tím přímo ušetřit nemůžete: na ohřátí l kg vody o 1 st.C potřebujete prostě těch 4200 J, a vemte si je kdekoliv - míň toho nebude. Naopak, je-li to složité, lze spíše očekávat ztráty vedoucí k tomu, že se bokem ohřeje i něco, o co nestojíme. Úspornost mikrovlnky spočívá hlavně v tom, že selektivně ohřívá to, co mne zajímá, totiž molekuly vody (které jsou v potravě) a ne ostatní věci kolem, které do žaludku dávat nebudu.
(J.Obdržálek)   >>>