Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 7 dotazů obsahujících »rovnoběžné«
4) Relativistický paradox
21. 03. 2003
Dotaz: Nedovedu si vysvětlit jeden relativistický paradox: pokud se nějaké auto
pohybuje po síti, jejíž oka jsou v klidu stejně velká jako je rozměr auta,
pak při relativistických rychlostech se z pohledu sítě auto zkrátilo a mělo
by propadnout oky. Z pohledu auta se však zkrátila oka a auto propadnout
nemůže. Tuším, že snad za tím bude relativnost současnosti, ale nedokážu
přijít na to, jak. (Karel)
Odpověď: Tento paradox se často uvádí jako "poklop od kanálu". Snad Vám pomůže
následující výklad.
Nemůžeme si dovolit, aby poklop letěl napřed vodorovně a pak nad
kanálem skočil dolů; to by jednak nebyl rovnoměrný přímočarý pohyb, jednak
by jeho vodorovná složka rychlosti během skoku byla nulová a byla by věta
po kontrakci.
Představte si tedy, že poklop letí ke kanálu šikmo pod malým úhlem.
Poklop byl vodorovný, když stál, a se svou budoucí dráhou tedy svíral malý
úhel fí. Namalujte si to jako obrázek!!! Nyní pošleme poklop v "dárkovém
balení" - v pravoúhlé krabici, která má základnu rovnoběžnou se směrem
letu, a výšku na ni kolmou. (Dokreslete si krabici tak, že v ní poklop
vlastně tvoří uhlopříčku). Tato krabice - až se spolu s poklopem uvnitř
bude pohybovat - bude tedy zkrácená, ovšem výhradně ve směru svého pohybu,
a nikoli ve směru kolmém. Teď je vidět, co se stane s poklopem, který tvoří
uhlopříčku v (zkrácené) krabici. Jednak je kratší ve směru rovnoběžném s
letem, ale ve směru kolmém k letu se nezměnil. Je tedy šikmo! Pokud by při
pomalém, nerelativistickém pohybu těsně škrtal současně vpředu i vzadu, pak
zřejmě při rychlém, relativistickém letu bude škrtat taky, ale protože je
šikmo, škrtne si napřed vzadu, poté vepředu.
No a jak se to jeví človíčku v krabici s poklopem? Podobně. On a
poklop stojí, ale řítí se na něj silnice s otvorem. Když si zase podobně
dokreslíme krabici pro dárkové balení (ačkoliv posílat někomu dárkem díru v
silnici ...), pak je zřejmé, že i teď poklop škrtne těsně, ale z hlediska
silnice napřed vepředu, poté vzadu. Inu, současnost je relativní, tedy
závisí na systému, ze kterého dva "současné" děje v různých bodech prostoru
pozoruji ...
Dotaz: Jsem studentka gymnázia a momentálně se zabývám přírodními jevy, které byly pozorovány před 2.sv. válkou na Šumavě. Je možné, aby v tichto podmínkách na obloze vedle slunce mohli vzniknout další čtyři vedlejší slunce? Myslíte, že by to mohl být jeden z jevů způsobených terestrickou refrakcí? (Ingrid)
Odpověď: Když je atomosféra chladná, mohou se z vlhkosti vytvářet ledové krystalky různého tvaru. Pokud atomosféra obsahuje ve směru ke Slunci dostatečné množství plochých hexagonálních destiček, objeví se nalevo a napravo 120° od Slunce jasná (někdy barevná) oblast nazývaná "vedlejší Slunce" neboli paranthelium, případně v protisměru protislunce neboli antihelium. Je vytvářeno slunečním světlem, které prošlo ledovými destičkami. Tyto paprsky jsou navzájem rovnoběžné, když dopadají na Zem. Jejich směr se změnil lomem při průchodu ledovou destičkou a ty, které prošly pod úhlem deviace, mohou vytvořit protislunce.
Dotaz: Jak daleko má být vysoké napětí daleko od panelového domu? Škodí vysoké napětí organismu člověka? (Petra Bláhová)
Odpověď: 1. To je problém konstruktivně-technický, nikoli fyzikální.
Záleží především na tom, o jak vysoké napětí jde.
Vzdálenosti jsou upraveny technickými normami hlavně proto,
aby např. při vichřici a nehodě nemohlo snadno dojít k
sekundárním ±kodám.
2. Přímý dotek může člověku ublížit různým způsobem:
proud srdcem může narušit pravidelné tepy (anebo naopak
obnovit při arytmii formou šoku!), proud protékající tkání
ji poškozuje hlavně elektrolýzou. Samotné elektrické pole
(nehrozí-li v bezpúrostřední blízkosti přeskok jiskry) by
nemělo být nijak škodlivé - alespoň nevím, že by byl
škodlivý vliv prokázán, i když jistě je to ve středu
zájmu různých organizací (Zelení apod.) (JO - 26.7.2002)
Ohlas
čtenářů: (od Ondřeje Hájka ondrej@hajek.net): V extrémních případech neplatí
"bezpečnost" vysokého napětí. Stříidavé pole
vyvolává elektromagnetickou indukci, v jejímž důsledku
může vzniknout spád potenciálu - jev nebezpečný při
indukci mj. do zemského povrchu. Z dřívějších dob jsou
známy i případy úmrtí koňů pod vedením VVN. V extrémně
malé vzdálenosti od vedení je smrtelně nebezpečná i
samotná indukce do těla (pokud tělo není rovnoběžné s
vedením). Takže nejde pouze o nebezpečí přímého dotyku
nebo konstrukční bezpečnost.
Dotaz: Jak funguje komínový efekt? Proč komín táhne vzduch vzhůru, i když není (třeba v kamnech) zatopeno? Proč nefunguje normální cirkulace vzduchu jako je to mimo komínů, resp. proč je to tak markantní? (Dave Čandra)
Odpověď: Vyzkoušejte si to na jednoduchém pokusu:
Vezměte alobal a naviňte ho ve dvou nebo třech
vrstvách například na trubku od vysavače. Vzniklou
trubici vytvarujte opatrně podle obrázku. Potom zapalte
svíčku a vnitřek trubice zahřejte plamenem svíčky,
jak vidíte na obrázku. Asi po 10 sekundách dejte
trubici spodním otvorem vedle plamene svíčky.
Pozorujte, co se s ním děje.
Dokud byla uvnitř komína teplota vzduchu stejná jako
všude kolem, plamen svíčky směřoval nahoru. Jakmile
se vzduch uvnitř ohřál a začal proudit komínem,
strhával plamen svíčky s sebou. Tím se v komínu
udržovala vyšší teplota a proudění vzduchu.
Pokud je vzduch v komínu zahřátý, strhává plamen.
Proto krb i kamna správně fungují teprve tehdy, když
je komín již zahřátý!
Ucpěte komín nahoře rukou a
pozorujte, co dělá plamen. Zkuste nyní na okamžik
vzdálit komín od plamene a pak ho zase přibližte
zpět. Co pozorujete? Jakmile ucpete komín nebo ho
vzdálíte od svíčky, plamen se zase srovná a míří
směrem vzhůru. Když potom otvor uvolníte nebo dáte
komín zase zpět, plamen opět zamíří dovnitř. (MU - 27.5.2002)
Je-li v kamnech zatopeno, pak horký vzduch (při
stejném množství) zaujímá větší objem, a je tedy lehčí,
porovnává-li se to na objem. Proto stoupá vzhůru. I když
není zatopeno, ale když je ve výšce ústí komína vítr, pak
se nasává vzduch z komína podle Bernoulliho rovnice: v
proudové trubici rovnoběžné se Zemí a dotýkající se
ústí komína je vyšší vodorovná složka rychlosti vzduchu
(oproti nulové v komíně) spjata s menším tlakem, a tím se z
komína vzduch vysává. Není-li právě vítr, pak ještě
chvilku proudí vzduch setrvačností, ale přestane, a komín
"netáhne".(JO - 27.5.2002)
Ucpěte komín nahoře rukou a
pozorujte, co dělá plamen. Zkuste nyní na okamžik
vzdálit komín od plamene a pak ho zase přibližte
zpět. Co pozorujete? Jakmile ucpete komín nebo ho
vzdálíte od svíčky, plamen se zase srovná a míří
směrem vzhůru. Když potom otvor uvolníte nebo dáte
komín zase zpět, plamen opět zamíří dovnitř.