FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 7 dotazů obsahujících »rovnoběžné«

5) "Vedlejší" Slunce03. 12. 2002

Dotaz: Jsem studentka gymnázia a momentálně se zabývám přírodními jevy, které byly pozorovány před 2.sv. válkou na Šumavě. Je možné, aby v tichto podmínkách na obloze vedle slunce mohli vzniknout další čtyři vedlejší slunce? Myslíte, že by to mohl být jeden z jevů způsobených terestrickou refrakcí? (Ingrid)

Odpověď: Když je atomosféra chladná, mohou se z vlhkosti vytvářet ledové krystalky různého tvaru. Pokud atomosféra obsahuje ve směru ke Slunci dostatečné množství plochých hexagonálních destiček, objeví se nalevo a napravo 120° od Slunce jasná (někdy barevná) oblast nazývaná "vedlejší Slunce" neboli paranthelium, případně v protisměru protislunce neboli antihelium. Je vytvářeno slunečním světlem, které prošlo ledovými destičkami. Tyto paprsky jsou navzájem rovnoběžné, když dopadají na Zem. Jejich směr se změnil lomem při průchodu ledovou destičkou a ty, které prošly pod úhlem deviace, mohou vytvořit protislunce.
(J.Obdržálek)   >>>  

6) Vysoké napětí26. 07. 2002

Dotaz: Jak daleko má být vysoké napětí daleko od panelového domu? Škodí vysoké napětí organismu člověka? (Petra Bláhová)

Odpověď: 1. To je problém konstruktivně-technický, nikoli fyzikální. Záleží především na tom, o jak vysoké napětí jde. Vzdálenosti jsou upraveny technickými normami hlavně proto, aby např. při vichřici a nehodě nemohlo snadno dojít k sekundárním ±kodám.
2. Přímý dotek může člověku ublížit různým způsobem: proud srdcem může narušit pravidelné tepy (anebo naopak obnovit při arytmii formou šoku!), proud protékající tkání ji poškozuje hlavně elektrolýzou. Samotné elektrické pole (nehrozí-li v bezpúrostřední blízkosti přeskok jiskry) by nemělo být nijak škodlivé - alespoň nevím, že by byl škodlivý vliv prokázán, i když jistě je to ve středu zájmu různých organizací (Zelení apod.) (JO - 26.7.2002)

Informace o normách vztahujících se k vašemu dotazu můžete najít i na internetu, zkuste stránky: http://www.streliceubrna.cz/strelice/top/aktuality/002.htm, ochranná pásma - §46: http://www.cr-sei.cz/458_cz.htm, nebo si stáhněte přímo demoverzi, která provádí výpočet daných vzdáleností http://users.pbm.czn.cz/project/software.htm. (MU - 26.7.2002)

Ohlas čtenářů: (od Ondřeje Hájka ondrej@hajek.net): V extrémních případech neplatí "bezpečnost" vysokého napětí. Stříidavé pole vyvolává elektromagnetickou indukci, v jejímž důsledku může vzniknout spád potenciálu - jev nebezpečný při indukci mj. do zemského povrchu. Z dřívějších dob jsou známy i případy úmrtí koňů pod vedením VVN. V extrémně malé vzdálenosti od vedení je smrtelně nebezpečná i samotná indukce do těla (pokud tělo není rovnoběžné s vedením). Takže nejde pouze o nebezpečí přímého dotyku nebo konstrukční bezpečnost.

(J.Obdržálek, M.Urbanová)   >>>  

7) Komínový efekt27. 05. 2002

Dotaz: Jak funguje komínový efekt? Proč komín táhne vzduch vzhůru, i když není (třeba v kamnech) zatopeno? Proč nefunguje normální cirkulace vzduchu jako je to mimo komínů, resp. proč je to tak markantní? (Dave Čandra)

Odpověď: Vyzkoušejte si to na jednoduchém pokusu: Vezměte alobal a naviňte ho ve dvou nebo třech vrstvách například na trubku od vysavače. Vzniklou trubici vytvarujte opatrně podle obrázku. Potom zapalte svíčku a vnitřek trubice zahřejte plamenem svíčky, jak vidíte na obrázku. Asi po 10 sekundách dejte trubici spodním otvorem vedle plamene svíčky. Pozorujte, co se s ním děje.
Dokud byla uvnitř komína teplota vzduchu stejná jako všude kolem, plamen svíčky směřoval nahoru. Jakmile se vzduch uvnitř ohřál a začal proudit komínem, strhával plamen svíčky s sebou. Tím se v komínu udržovala vyšší teplota a proudění vzduchu.
Pokud je vzduch v komínu zahřátý, strhává plamen. Proto krb i kamna správně fungují teprve tehdy, když je komín již zahřátý! Ucpěte komín nahoře rukou a pozorujte, co dělá plamen. Zkuste nyní na okamžik vzdálit komín od plamene a pak ho zase přibližte zpět. Co pozorujete? Jakmile ucpete komín nebo ho vzdálíte od svíčky, plamen se zase srovná a míří směrem vzhůru. Když potom otvor uvolníte nebo dáte komín zase zpět, plamen opět zamíří dovnitř.
(MU - 27.5.2002)

Je-li v kamnech zatopeno, pak horký vzduch (při stejném množství) zaujímá větší objem, a je tedy lehčí, porovnává-li se to na objem. Proto stoupá vzhůru. I když není zatopeno, ale když je ve výšce ústí komína vítr, pak se nasává vzduch z komína podle Bernoulliho rovnice: v proudové trubici rovnoběžné se Zemí a dotýkající se ústí komína je vyšší vodorovná složka rychlosti vzduchu (oproti nulové v komíně) spjata s menším tlakem, a tím se z komína vzduch vysává. Není-li právě vítr, pak ještě chvilku proudí vzduch setrvačností, ale přestane, a komín "netáhne".(JO - 27.5.2002)

(M. Urbanová, J. Obdržálek)   >>>