Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!
nalezeno 18 dotazů obsahujících »rovnovážné«
17) Kývající se čáp
06. 05. 2002
Dotaz: "Kývající se čáp." Čáp je skleněná figurka naplněná zčásti éterem a zčásti vzduchem (snad, nebo se jedná o vakuum). Je hermeticky uzavřená. Figurka čápa má přibližně uprostřed horizontálně umístěnou skleněnou tyčinku - osu otáčení. Čáp stojí na stojánku tak, že baňka s kapalinou je nejníže a hlava se zobákem nejvýše. Stojánek umožňuje figurce kývavý pohyb dopředu a dozadu. Středem figurky prochází vertikálně trubička, kterou se, v důsledku kapilárních jevů (snad), éter pomalu dostává vzhůru. Přesáhne-li kapalina v trubičce úroveň osy otáčení, čáp se převáží a zobákem zamíří k zemi. Ve vodorovné pozici se na místě, kde by se čáp dotkl zobákem podložky se nachází sklenička s vodou do níž se zobák trochu ponoří. V tomto momentě se éter v trubičce přeleje zpět do baňky a čáp se vrací do rovnovážné polohy. Pokud čápa neznáte, těžko si jej asi z mého krátkého popisu představíte. Možná bude lepší zeptat se někoho, kdo jej zná a kdo vám ho popíše, popř. nakreslí. Zajímá mě jak se do tohoto systému dostává energie a zda by "čápa" nešlo využít k získávání energie. (Jan Bošota)
Odpověď: Čáp je skoro dokonale vyvážená houpačka se zadkem jen
nepatrně těžším. V zadku je trochu kapalného éteru. V
místnosti se teplým vzduchem pták ohřeje, éter se trochu
vypaří a těžší hlava klesne do nádobky s vodou. Kdyby voda
měa stejnou teplotu jako vzduch v místnosti, tak je konec
představení a ptáček takhle zůstane pít. Když je ale voda
studenější nežvzduch, éter zkapalní a těžší zadek zase
zvedne hlavu ptáka z napajedla. Jde vlastně o tepelný stroj,
vzduch v místnosti je ohřívač, voda v napajedle chladič.
Dotaz: Prečo sa sa atomy a molekuly v pevných látkach pohybujú? Veď sú predsa pevne viazané, narozdiel od plynného a tekutého skupenstva. Čo, alebo aká sila ich núti vybrovať okolo svojich rovnovážnych polôch? (Marek Krakovský)
Odpověď: Z vašeho dotazu
čiší zkušenost z normálního života, podpořená
Newtonovými zákony, že kde není síla, není zrychlení, a je
klid nebo rovnoměrný pohyb. Když je síla, která působí
proti vychýlení z rovnovážné polohy, nastanou kmity, které
v makrosvětě jsou vždy tlumené a po čase se utlumí. V
mikrosvětě je ale normalní nikoli mrtvolný klid, ale
hemžení, neboť například základní stav jakéhokoli
oscilátoru (třeba atomu v potenciálu atomů ostatních)
odpovídá jednak nenulové energii, jednak tomu, že daná
částice nesedí na jednom přesném místě, ale vyskytuje se s
jistou pravděpodobností okolo rovnovážné polohy. Má-li
částice, např. atom, větší energii (například vyšší
teplotu), může se od rovnovážné polohy dostat dále, má
větší rozptyl hybnosti, prostě hemží se více.
Představujte si to tak, že "pevná vazba" jsou
pružinky k okolním atomům a zkuste se trochu seznámit s
kvantovou mechanikou.
