FyzWeb  odpovědna

Zaujal vás nějaký fyzikální jev? Nevíte si rady s jeho vysvětlením? Neváhejte a napište nám svůj dotaz!


nalezeno 174 dotazů obsahujících »tlak«

2) Země provrtaná skrz naskrz15. 07. 2011

Dotaz: Dobrý den, při práci s GPS jsme hledali nejdelší vzdálenost od místa svého bydliště-tedy svého "protinožce".Ten bod se nachází někde v oceánu u Nového Zélandu. Přitom jsme si položili otázku, na kterou jsme měli různé teorie. Co by se stalo, kdybychom z našeho stanoviště provrtali celou zeměkouli, až k svému "protinožci"? Pomineme teplotu zemského jádra!Čistě teoreticky. Někteří z nás se domnívají, že dojde k spojité nádobě - voda se dostane až na naše stanoviště, druzí mají názor, že voda dojde k těžišti (jádru),Je tu i názor, že voda dojde i za těžiště o hydrostatický sloupec výšky vody v daném místě oceánu. Bereme to jen jako zajímavou dikuzi o fyzikálních zákonech a rádi bychom věděli řešení této situace. V případě, že nám odpovíte budeme moc rádi. Děkujeme a přejeme pěkné prázdniny. S pozdravem Ladislav Vysloužil (Ladislav Vysloužil)

Odpověď:

Dobrý den.

Ve své podstatě vysvětlení pomocí spojitých nádob i vyrovnání hydrostatických tlaků je v pořádku, obě jsou v principu totožné. Jediné, které se mi jeví jako špatné, je to, že voda doteče "jen" k těžišti. Pokusím se podrobněji popsat své úvahy a uvidíme, nakolik se budeme shodovat :-)

Předně, Váše debata se týká již klidového stavu, kdy systém zrelaxuje do rovnováhy. Zajímavé ale je zamyslet se nad procesem, kterým se do této rovnováhy systém dostane. Kdybychom do této "nekonečně hluboké šachty" vhodili kamínek a neuvažovali energetické ztráty (tření), tak by onen kamínek konal netlumený kmitavý pohyb. Gravitační síla by působila "jako pružinka". Při pádu by se zeslabovala směrem k těžišti a po průchudu tímto rovnovážným bodem by opět nabírala na síle. Lze to nahlédnout ze situace, kdy se kamínek nachází v hloubce H pod povrchem Země o poloměru R. Gravitační urychlení zde způsobuje výhradně hmota Země koncentrovaná v kouli o poloměru (R-H). Gravitační příspěvky "slupky" nad touto koulí (tedy mezikoulí o tloušťce H) nepřispívá, neboť jeho gravitační působení se vzájemně vyruší. Toto by bylo vhodné nějak přesněji ukázat, ale myslím, že to lze alespoň odtušit.

V případě "vlití" oceánů můžeme říci, že se bude jednat o mnohem složitější pohyb, jeho základ však bude opět pohyb kmitavý, podobně, jak popisuji výše. Asi bychom měli uvažovat ztráty třením, a tak budou kmity oslabovat a systém bude relaxovat do rovnovážné polohy. Tou bude stav, kdy těžiště těchto oscilujících vodních mas se bude nacházet v těžišti Země - v rovnovážné poloze. To odpovídá stavu, kdy hydrostatické tlaky sloupce vody na jednu i na druhou stranu od rovnovážné polohy jsou shodné.

(Michal Kloc)   >>>  

3) Hustota ponořené koule30. 04. 2011

Dotaz: Prosil bych o pomoc při řešení tohoto příkladu...nejlépe o zaslání řešení (postupu počítání) : Koule o hmotnosti 5,67 kg je ponořena do vody a napíná lano, na kterém visí, silou o velikosti 50,7 N. Určete hustotu koule. (Tomáš)

Odpověď: K určení hustoty koule potřebujeme znát její hmotnost a objem. Hmotnost máme zadanou, tedy zbývá určit objem. Ten získáme snadno z následující úvahy.
   Protože koule napíná lano silou 50,7 N, znamená to, že je nadlehčována silou 6 N (sama koule neponořená do vody by lano napínala silou přibližně 56,7 N). Tato síla, která "nadnáší" tělesa ponořená do kapalin se nazývá vztlaková síla a je úměrná ponořenému objemu.
   Tedy, vztlaková síla = 6 N = V*ρ*g, kde ρ je hustota kapaliny a g je tíhová konstanta. Odtud snadno vyjádříme objem koule V, který nakonec dosadíme do vzorce pro výpočet hustoty, tedy hustota = (hmotnost koule / objem koule V) kg/m3.
(Ivana V.)   >>>  

4) Bruslení07. 04. 2011

Dotaz: Proč brusle po ledě dobře kloužou? (rosomak)

Odpověď: Dobrý den. Led je obecně hezky kluzký z toho důvodu, že je na jeho povrchu vždy vrstvička vody. Pod čepelí brusle led vždy trochu více odtaje (zvýšeným tlakem), a to podporuje skluz.
(Michal Kloc)   >>>  

5) Tlak v hPa18. 03. 2011

Dotaz: Proč se v počasí měří tlak v hPa a ne jenom v Pa??? Jedno vím že by bylo velké číslo ale prej je jěště jeden důvod??? a na ten se ptám !? Předem díki za odpověd!!! (Renata)

Odpověď: Ahoj. V počasí se tlak udává v hPa opravdu kvůli tomu, že v Pa by to bylo velké číslo. 1 hPa je zkrácený zápis (je roven) 100 Pa a záleží pouze na výrobci barometru, který z těchto dvou zápisů stejné hodnoty preferuje. Tlak se dříve udával ještě v dalších jednotkách, např. v torrech a dodnes někteří tuto jednotku používají raději. Z toho by mohl plynout druhý důvod. 100 Pa = 1 hPa odpovídá 0,75 torrům, což je určitě lépe zapamatovatelné a snáze přepočítatelné, než že 1 Pa = 0,0075 torrů nebo 1 MPa = 7501 torrů. Oba tyto důvody vyplývají z jediného - ze snahy udělat si zápis a interpretaci výsledků co nejpohodlnější.
(Ivana V.)   >>>  

6) Proč tělesa při průletu atmosférou hoří?13. 03. 2011

Dotaz: Proč tělesa nebo důsledkem čeho(říká se to např. o meteorech), která se dostanou do zemské atmosféry shoří? Díky!! (Norbert Dubský)

Odpověď: Dobrý den. Atmosféra není nehmotná - skládá se z různých malých částic, atomů, molekul. Směrem k povrchu Země hustota atmosféry roste (můžeme si to představit tak, že v určitém objemu se u povrchu Země nachází mnohem víc částeček než daleko od ní). Vlétne-li objekt do vrchních vrstev atmosféry, započne tzv. (aero)dynamický ohřev. Těleso při letu naráží do částeček a tlačí je před sebou (zvyšuje se tlak a ruku v ruce s ním i teplota). Dále dochází ke kinetickému ohřevu, který by se dal shrnout pod termín "tření". Těmito jevy dochází k brždění atmosferických částic/objektu, tedy k přeměně jejich kinetické energie v teplo. Plyn se v okolí tělesa ionizuje, zapaluje. Povrchová vrstva objektu se začne tavit, vypařovat a hořet. Tento proces může trvat různou dobu - my můžeme pozorovat různě "dlouhé" meteory. Jestli objekt shoří (a jak rychle) závisí na faktorech jako rychlost vstupu do atmosféry (teplo uvolněné při pohybu rychlostí "v" v atmosféře je úměrné kvadrátu této rychlosti), na úhlu vstupu do atmosféry (čím bližší je úhel vstupu 90 stupňům, tím větší energie se naráz uvolňuje; objekt se "klouže" po vrstvách atmosféry nebo do ní prostě "narazí"), samozřejmě na materiálu, hmotnosti, ... Tento jev nepozorujeme pouze u těles, která k nám připutovala z vesmíru. Se stejným problémem se potýkají i raketoplány nebo družice při "návratu domů", v menší míře potom letadla.
(Ivana Víšová)   >>>